Čtvrtek, 28. března 2024

Pavlína Kalousová: Firmy budou muset říci, jak jsou odpovědné

Pavlína Kalousová, šéfka platformy Byznys pro společnost

Pavlína Kalousová: Firmy budou muset říci, jak jsou odpovědné

Rozhovor

Evropský parlament by měl v dubnu projednat návrh směrnice, která by firmám s více než pěti sty zaměstnanci uložila povinně v takzvaném nefinančním reportu sdělovat, jak jsou společensky odpovědné, především v ekologických a sociálních otázkách. Šéfka platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluví o tom, že se návrh s největší pravděpodobností dotkne několika tisíc evropských firem. Kromě těch kotovaných na burze a finančních institucí půjde o mnohé další. "Účelem směrnice je přispět k udržitelnému rozvoji, ale zároveň je nutné zajistit, aby nešlo o nadměrnou administrativní zátěž pro podniky. Proto je třeba další vývoj v této oblasti bedlivě sledovat," upozorňuje Kalousová.

OTÁZKA: HN: Můžete na konkrétním příkladu popsat, co se v pojmech udržitelné podnikání či společenská odpovědnost (CSR) skrývá, jak to souvisí s vlastním byznysem firem?

V této oblasti se pohybuji 15 let, nejen v Česku, ale i v Evropě. Mohu říct, že firmy začaly v posledních dvou třech letech v Česku považovat CSR za byznysovou příležitost, která jim pomáhá v konkurenčním prostředí. Udržitelný rozvoj začíná patřit již do jejich minimálně střednědobých strategií. Nejde totiž už o jednotlivé prospěšné projekty, ale celá témata, která firmy neřeší pouze dnes, ale budou jejich podnikání ovlivňovat za pět, deset i více let. Jako je například stárnutí populace. A u firem nejde jen o to, usilovat o zapojení seniorních zaměstnanců, ale i to, že se musejí podívat na své produkty, služby, zda jsou uzpůsobeny tomuto trendu. To je ono udržitelné podnikání.

OTÁZKA: HN: Usiluje stále Evropská komise o to, aby firmy s více než 500 zaměstnanci povinně reportovaly svou společenskou odpovědnost?

Ano, jde o revizi takzvané účetní směrnice. Minulý týden, pod taktovkou řeckého předsednictví, podpořila evropská rada předběžně návrh směrnice, což dává prostor pro další kroky směřující k jejímu schválení. Odhadovaný počet firem, kterých by se měla v rámci Evropské unie dotknout, je někde kolem šesti tisíc.

Nyní se návrh vztahuje na firmy s více než 500 zaměstnanci, které jsou definované jako "large public-interest entities". Prozatím chybí jasnější definice, ale je zřejmé, že půjde o ty, které jsou kotované na burzách, a pak také finanční instituce. Zástupci členských států ze zároveň dohodli na podmínkách reportingu a oblastech, které budou předmětem sledování. Půjde například o oblast environmentální, sociální, diverzitu, uhlíkovou stopu. V dubnu by návrh měl projednat Evropský parlament.

OTÁZKA: HN: Co vy si myslíte o návrhu komise? Spolupracuje na něm například také organizace Global Reporting Initiative?

Je důležité, že se diskutovalo o rozsahu firem, na které by připravovaná směrnice měla dopadnout. Zejména pro mnohé menší podniky by mohla přinést přílišnou zátěž. Na druhou stranu je třeba říct, že cesta transparentního vykazování udržitelného podnikání je již dnes běžnou součástí většiny velkých mezinárodních společností. Naše partnerská platforma CSR Europe pracuje ve spolupráci s Global Reporting Initiative a dalšími na nástrojích, které by firmám v připravovaném reportingu pomohly. Za Byznys pro společnost začínáme tyto informace přenášet i mezi české firmy. A vidím reálně, že směrnice může v dohledné době platit.

OTÁZKA: HN: Byl to i jeden z důvodů, proč nedávno vstoupila do platformy skupina Agrofert? Předtím o své společenské odpovědnost příliš nemluvili...

Agrofert toho v oblasti CSR dělá hodně. V mnoha oblastech. Firma vstoupila do platformy, protože se tématu chtějí věnovat strategicky na úrovni skupiny. A ano, na každou velkou firmu se blíží celá řada požadavků právě ze strany Evropské unie. I proto k nám vstupuje nově celá řada firem.

OTÁZKA: HN: Nepodobá se tento návrh, který firmy nutí k reportingu, povinným kvótám pro ženy v dozorčích radách velkých firem?

Zdánlivě ano. Kvóty jsou věc, která se dotýká vnitřního rozhodnutí podniků a jejich akcionářů či majitelů, sahá jim na jejich výsostné rozhodování, kdo bude ve statutárních orgánech. Diskutovaná směrnice spíše stanovuje externí očekávání, které oblasti by firma měla sledovat a reportovat. Neříká, oproti kvótám na zastoupení žen a mužů, jakého procenta by měly v jednotlivých oblastech dosahovat. Většina velkých korporací dnes v Evropě reportuje naprosto přirozeně, nenajdete téměř žádnou, která by to nedělala.

OTÁZKA: HN: I v Česku?

U českých poboček nadnárodních firem je běžné, že dnes reportují svým matkám. U ryze českých podniků je to různé - některé reportují, jiné zatím ne.

OTÁZKA: HN: Ale dneska mohou firmy reportovat, pokud samy chtějí a jak a co chtějí, žádná regulace je neomezuje.

Neomezuje. Ale každá firma má přece dnes zpracovanou personální politiku, etické kodexy, přístup k životnímu prostředí. Notabene pokud je výrobní, takže většinu ekologických hledisek stejně firmy v Česku dnes sledují. Pravda ovšem je, že mnohdy jen interně. A rozdíl mezi oním sledováním a veřejným reportingem je i v tom, že firmy budou muset také říct, čeho chtějí dosáhnout ve střednědobém výhledu.

OTÁZKA: HN: Evropská komise vyzvala v roce 2011 všechny velké evropské firmy, aby se do roku 2014 přihlásily k plnění některého z mezinárodně uznávaných pravidel společenské odpovědnosti, jako jsou například iniciativa OSN Global Compact, směrnice OECD pro nadnárodní společnosti nebo norma ISO 26000. Jaká je situace v Česku?

Ano, i výše zmíněný návrh ona směrnice předpokládá. Firma bude sledovat nefinanční indikátory v souladu s nějakým existujícím mezinárodním či národním standardem. Nicméně bude na firmě, který si zvolí, a navíc směrnice předpokládá do dvou let od svého přijetí zpracování vlastního nezávazného návodu pro reportování. Myslím, že u nás se v tomto otevírá potenciál pro smysluplnou spolupráci s Národním kontaktním místem OECD pro nadnárodní podniky, které je nově zřízeno při ministerstvu průmyslu a obchodu. OECD směrnice je mimo jiné postavena na dobrovolných zásadách a odpovědnosti v oblastech, jako jsou lidská práva, životní prostředí, boj proti korupci nebo ochrana spotřebitele.

OTÁZKA: HN: Například firmy kotované na londýnské burze musejí od loňského dubna do svých výročních zpráv povinně zanášet také informace o své uhlíkové stopě. Vyvíjí podobný tlak například i pražská burza?

Firmy kotované na zahraničních burzách již standardně vydávají své zprávy o udržitelném podnikání. Nejde jen o uhlíkovou stopu, ale o celé sady informací o ekologických dopadech, sociálních aspektech, dodržování lidských práv. Investoři to vyžadují, protože jde o důkaz schopnosti firmy dlouhodobě konkurovat a předcházet určitých rizikům. U nás zatím silnější tlak nenastal, ale připravovaná směrnice může vše změnit. Ale znovu připomínám, že je nutné, aby firmy měly dost času se na tyto změnit připravit. Zavedení směrnice vidím reálně v horizontu dvou tří let.


Pavlína Kalousová

Předsedkyně platformy pro odpovědné a udržitelné podnikání Byznys pro společnost, do níž se zapojuje téměř stovka firem v Česku, vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze. Stála mimo jiné u zrodu DMS - dárcovských SMS - nebo české soutěže TOP Odpovědná firma. Na Vysoké škole ekonomické učí udržitelný rozvoj a odpovědné podnikání. Je místopředsedkyní rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

AUTOR: Petra Horáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů