Zlepšení ovzduší v Kladně by mohlo pomoci zavedení mýtného

Snižování smogu v Kladně by mohly pomoci cílené dotace a zavedení mýtného. ČTK to dnes řekl primátor Kladna Dan Jiránek (ODS). Ve čtvrti Švermov jsou opakovaně překračovány limity polétavého prachu. Příčinou jsou podle primátora nadměrná doprava, zastaralé technologie vytápění i poloha v údolí.

Město by uvítalo cílené rozdělování dotací ministerstva životního prostředí na nákup nových kotlů pro domácnosti a autobusů poháněných plynem pro dopravní podniky. "Podle nás by dotace měly být primárně směřovány do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší," řekl Jiránek.

Podle primátora měřicí stanice ve Švermově odráží stav v podobně položených obcích po celé zemi, kde se navíc topí tuhými palivy a kudy také proudí nadměrná automobilová a kamionová doprava, ale měřicí stanice tam nejsou. V ostatních částech Kladna je vzduch mnohem lepší než ve Švermově.

Na zvýšené koncentrace škodlivin na měřicí stanici Kladno Švermov má vliv i její umístění do nejvíce emisemi zasaženého místa. Je v nejnižším bodu nevětraného údolí v blízkosti hlavní silnice. Řešením by mohlo být i zavedení mýtného pro kamiony, které městem projíždějí. "Dnes je absurdní situace, že si přes naše sídla kamiony zkracují cesty. Je to pro ně lacinější, ale stát, města a lidé za to nakonec zaplatí příliš," uvedl primátor.
Město se dlouhodobě snaží situaci zlepšit. Od roku 1992 bylo uzavřeno zhruba 1300 smluv o poskytnutí finančního příspěvku, na jejichž základě bylo v přibližně stejném počtu nemovitostí zrušeno vytápění pevnými palivy a zavedeno vytápění palivy s nízkými emisemi prachových částic.

Ve Švermově je také kompletní plynofikace. "Další dotace na změnu vytápění se nám podařilo dojednat se Středočeským krajem (dotace na ekologické kotle), poskytujeme také půjčky na zateplování budov a částečně se nám podařilo omezit vjezd kamionů," uvedl Jiránek.

Kladno přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen limit pro polétavý prach (PM10), 2. března. V loňském roce Kladno-Švermov vyčerpalo limit zhruba o dva týdny později, konkrétně 15. března.

Krátkodobé vdechování polétavého prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Sandra Bejšáková