Praha si nechá vypracovat analýzu zavedení nízkoemisních zón

Hlavní město si nechá vypracovat analýzu zavedení nízkoemisních zón. Při jejich zavedení by do některých částí města mohla pouze auta splňující emisní limity. Radní hlavního města dnes schválili studii, v níž odborníci uvedli, že Praze v zavedení zón nebrání legislativní ani místní překážky.

Praha zóny chce kvůli špatnému ovzduší. "Více než 80 procent území města je dlouhodobě zasaženo alespoň v jednom parametru znečištění ovzduší nadlimitními hodnotami," píše se v materiálu, který schválili radní.

Hlavními znečišťujícími látkami, u kterých se vyskytují nadlimitní koncentrace, jsou látky frakce PM10, oxid dusičitý a polycyklické aromatické uhlovodíky reprezentované benzo(a)pyrenem. "Pokud jde o zdroje emisí, které tuto situaci způsobují, velmi podstatnou roli zde hraje automobilová doprava," píše se v dokumentu.

Vedení města si proto nechalo zpracovat studii, zda může zóny vůbec zavést. Odborníci se shodli, že zónám nebrání legislativní překážky. "Z legislativního hlediska je stanovení nízkoemisních zón proveditelné," uvedli. Dodali, že je možné vybrat oblasti, kde zóny vytvořit, a přitom se výrazně nesníží plynulost dopravních proudů a nezhorší životní podmínky obyvatel v okolí objízdných tras.

Nyní si Praha nechá vypracovat analýzu, jak a kde zóny vytvoří. Materiál by měl být hotov do 22. dubna. V jakém rozsahu budou zóny v Praze fungovat, tak zatím není jasné.

Ovzduší v hlavním městě ničí zejména automobilová doprava. Podle údajů emisní inventury z roku 2011 zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil 95 procent.

Ve světě jsou nízkoemisní zóny zavedeny v Rakousku, Belgii Dánsku, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii.