Ušetřené peníze investujte do péče o stromy okolo cest, zní na adresu silničářů

Dalších 18 875 stromů zmizelo v roce 2012 z území Česka od silnic druhých a třetích tříd. Důvodem bývá údajný špatný stav stromů nebo rozšiřování silnic. Nových dřevin správci silnic vysadili necelých jedenáct tisíc. Vyplývá to ze statistiky, kterou z informací vyžádaných od krajských silničních správ zpracovalo sdružení Arnika. Nejvíce, přesně 3 666 stromů padlo na jihu Čech, nejvíce, konkrétně 4 650 jich naopak vysázeli v kraji Středočeském. Podle nevládní organizace je jedním z největších problémů dlouhodobý nedostatek péče o stromy, na kterou nemají silničáři dostatek financí. Odborníci apelují na vedení silničních správ, aby peníze, které nemuseli využít díky mírné zimě, investovali do odborného ošetření stromů.

Infografika s údaji podle krajů o kácení a vysazování stromů za rok 2012 i celé sledované období 2003-2012 je přílohou této TZ. Podrobnější údaje jsou pak na webu http://arnika.org/kaceni-podle-kraju

Celkově pak v letech 2003-2012 padlo k zemi přes 150 tisíc stromů, které by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Barcelony. Důležitý je však také dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy. Nejlepších hodnot dosahují kraje Moravskoslezský a Středočeský - silničáři více stromů vysadili, než pokáceli. Není však jasné, zda stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa (1). Některé z krajů také neposkytly kompletní informace o kácení a vysazování stromů.

"Zima byla mírná a silničářům tak jistě zbyly prostředky z fondu na zimní údržbu cest. Nejlepším způsobem, jak je využít, je podle Arniky rozhodně investice do odborného ošetření stromů okolo silnic nebo do výsadby kvalitních dřevin. Dlouhodobý trend bohužel jasně ukazuje, že stromů okolo krajských silnic ubývá, vysazuje se jich totiž podstatně méně, než se kácí. Pro přírodu i řidiče je to ke škodě, protože dobře ošetřované aleje jsou nejen plné života, ale pomáhají i řidičům v orientaci při zhoršené viditelnosti či zabraňují tvorbě sněhových jazyků (2)," komentuje výsledky statistiky vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. Dodává také, že jsou stromořadí typickým prvkem české a středoevropské krajiny vůbec a plní u silnic celou řadu dalších funkcí (3).

Jaké trendy lze z přehledu vysledovat?

. Nejvíce stromů bylo vykáceno ve Středočeském kraji. Je to však zároveň jeden ze dvou krajů - spolu s Moravskoslezským krajem, kde se více stromů nově vysázelo, než kolik jich padlo k zemi.

. Nejméně se sází v Královéhradeckém kraji - zatímco vykáceno bylo přes 5 tisíc stromů, vysázeno bylo jen asi 300 -, a Libereckém kraji - zatímco vykáceno bylo téměř 2 tisíce stromů, vysázeno bylo podle poskytnutých údajů jen 52.

. Nejhorší nepoměr mezi vykácenými a vysázenými stromy je na území Libereckého kraje - vykácených stromů bylo zhruba čtyřicetkrát více, než těch vysázených. V tomto kraji tedy ubývá alejí podél silnic nejrychlejším tempem. Aleje velkou rychlostí likvidují také v Královéhradeckém, Karlovarském a v Plzeňském kraji.

. Nejmenší ochotu poskytovat informace o kácení a výsadbách v alejích projevují správci silnic v Královehradeckém a Libereckém kraji. Část údajů se od nich vůbec nepodařilo získat.

"Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce (4), jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit jejich bezpečnost. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích," dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Poté, co Arnika natřela několik alejí bezpečnostními pruhy, převzali pomyslnou štafetu a začali stromy sami natírat (5). Na základě jednání s Arnikou zpracovala silniční správa několik úspěšných žádostí o granty z prostředků EU a odborně ošetřili řadu historických alejí (6). Zdá se, že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním.

K dalším způsobů, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky "Pozor, projíždíte alejí" - podobně, jako je tomu v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na svém webu (2) a zpracovala i Koncepci stromořadí v české krajině, které je rovněž ke stažení (4) a byla zaslána všem příslušným ministerstvům a krajům.

Arnika chrání aleje již několik let. Iniciovala vznik petice "Zachraňme stromy" požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než 150 tisíc stromů.