zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bude Argentina plynovou velmocí?

08.04.2014
Energie
Bude Argentina plynovou velmocí?

Privatizační proces zásadně reorganizoval sektor výroby elektrické energie. Existují tři nezávislé aktivity: výroba energie, její doprava a distribuce. Trh je plně deregulován. Hlavním zdrojem pro tepelné elektrárny je zemní plyn (90%). Největší kapacity tepelných elektráren jsou soustředěny v hlavním městě a jeho okolí, hydroelektrárny pak v předhůří And a na řekách Uruguay a Paraná. Většina tepelných a vodních elektráren je provozována chilskými a americkými investory. V distribuční síti elektrické energie operuje pět společností: Edenor, Edesur, Eseba, Edelap a Epec. Eseba a Epec jsou vlastněny provinciemi Buenos Aires a Córdoba. V distribuční síti zemního plynu hraje významnou roli francouzský státní podnik Gas de France (kontroluje 64% firmy Gas NEA, v níž má zbývajících 16% Pan American a 20% vláda provincie Entre Ríos), který působí v provinciích Entre Ríos, Corrientes, Misiones, Chaco a Formosa. V současné době však z důvodu ekonomického klimatu zvažuje své další působení v zemi.

Podkapitalizovaný elektrárenský sektor nutně potřebuje nové investice, aby byl rentabilní. Kromě španělských (Endesa) a amerických (AES) jsou přítomny i francouzské firmy(TotalFinaElf). Každá z těchto firem kontroluje více než 16% trhu a dohromady více než 50% z celkových 29.051 instalovaných megawattů. Dnešní cena elektrické energie je 59 USD za 1 megawatthodinu. Cena MW/h je v regionu nejnižší, pro srovnání v sousední Uruguayi je cena 320 USD za MW/h a v Chile je to 213 USD za MW/h. Cena průmyslové energie je v Argentině 48 USD za MW/h. Z toho je patrné, že ceny jsou státem silně dotované.

Argentina má tři dokončené jaderné elektrárny (Atucha I a Atucha II a Río Tercero). Všechny jaderné elektrárny dodávají asi 9% elektrické energie, 51 - 56% je vyrobeno v tepelných a 35 - 40% ve vodních elektrárnách, v posledních letech roste význam větrných (především v Patagonii).

V důsledku nízkých investic do průzkumu nových nalezišť plynu a nafty a rozvoje rozvodné plynovodní a elektrické sítě a stálého růstu poptávky po energii nejen v Argentině, ale i v sousedních zemích, došlo v roce 2004 k akutní energetické krizi, která ochromila i sousední země závislé na dovozu energie z Argentiny (Chile a Uruguay). V květnu 2004 byl vyhlášen tzv. Národní energetický plán na období do roku 2008, který počítal se zvýšeným průzkumem nových nalezišť plynu, šetřením energií a novými investicemi do rozšíření plynovodů, rozšíření a dokončení některých rozestavěných elektráren (vodní Yacyretá, atomová Atucha II).

Podle údajů CAMMESA - Compaňía Administrativa del Mercado Mayorista Eléctrico (Administrativní společnost pro velkoobchod s elektrickou energií), jejímž prostřednictvím je od roku 2006 obchodováno přibližně 99% elektrické energie, bylo v roce 2006 vyrobeno 104,340 GWh. Z toho 53,708 GWh připadá na tepelné elektrárny, 42,356 GWh na vodní a 7,154 GWh na jaderné.

Vláda na počátku roku 2008 zavedla plán úspor elektrické energie PRONUREE. Až do poloviny března platil letní čas, domácnostem byl doporučován nákup úsporných svítidel, omezovala se spotřeba ve veřejných budovách a venkovní osvětlení, v nejpotřebnějších oblastech by měly fungovat mobilní generátory, velké firmy zvažují výstavbu vlastních zdrojů a během období bylo přislíbeno spustit do provozu další elektrárny.

Aktivity sektoru vzrostly za rok 2009 o 3,7%. Za posledních osm let vzrostla spotřeba během špiček o 50,1%, tato však na druhé straně nebyla vyvážena instalací nových elektráren - instalovaný výkon vzrostl jen o 21,4%. Za rok 2012 se deficit účtu za energii vyšplhal na 2,7 mld USD, před šesti lety by tato situace byla zcela nepředstavitelná - tehdy byla bilance obchodu s energií pozitivní, přebytek byl 5,6 mld. USD. V lednu 2013 byl meziroční nárůst dovozu PHM 33%. V energetické oblasti jsou rovněž patrné značné zásahy státu do privátního sektoru. Státní představitelé to zdůvodňují nedostatečnými privátními investicemi a tudíž potřebou veřejných prostředků.

Vzhledem ke snížení produkce ropných produktů a těžby plynu z vlastních zdrojů byla Argentina v posledních letech nucena postupně navyšovat dovozy energetických surovin ze zahraničí, což v neúnosné míře zatěžuje státní pokladnu. Proto argentinská vláda vyvíjí intenzivní nátlak na ropné a těžební společnosti, aby reinvestovaly zisk do rozšíření těžby a výroby. Důsledkem konfliktní situace je argentinský trh nedostatečně zásoben pohonnými hmotami a s vážnými problémy se potýká i sektor průmyslu a energetiky jako takové. Problém přerostl národní rozměr a stal se předmětem sporu zejména se Španělskem. V dubnu 2012 argentinská prezidentka zestátnila největší AR ropnou společnost YPF, jejímž většinovým vlastníkem byla španělská skupina REPSOL. Většinový podíl REPSOL v YPF patřil k největším španělským investicím v Argentině.

Novou nadějí pro Argentinu může být existence břidlicového plynu v oblasti Vaca Muerta v provincii Neuquén. Podle předběžných průyzkumů by se mělo jednat o 3. největší naleziště na světě. Argentina bohužel nemá dostatek prostředků na tak velkou investici, proto vláda uzavřela v červenci 2013 dohodu s americkou firmou Chevron o těžbě plynu. Plný text kontraktu není k dispozici, nicméně podle informací má Chevron lmnohem výhodnější podmínky než měl Repsol (možnost převodu zisků do zahraničí atd.). Celkem má jít o investici ve výši 37 mld. USD do roku 2018.

ZDROJ: businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí