A co kdybychom se více inspirovali přírodou?

Napodobit dravce, a tak vytvořit úspornější letadla, nebo si vzít příklad z vápenatých hub a vyrábět odlehčený a v přírodě rozložitelný beton: výzkum "udržitelnějších" způsobů života vyžaduje, abychom se stále více inspirovali přírodou, píše agentura AFP.

Biomimetika, která zkoumá zajímavá konstrukční řešení u živých organismů v přírodě a snaží se je napodobit, není ani technologie, ani vědecká disciplína, je to filozofie, která říká, že tím nejkrásnějším na světě je vše živé, prohlašuje prezident francouzského Národního muzea historie přírody Gilles Boeuf.

Boeuf, jeden z nejlepších specialistů na biodiverzitu ve Francii, stojí v čele vědecké rady Ceebiosu, prvního francouzského výzkumného střediska zasvěceného biomimetice, které se koncem letošního roku otevře v Senlis severně od Paříže.

"Živá příroda je stará 3,85 miliardy let a vyřešila obrovský počet otázek spojených se svou existencí a přežitím. Příroda je mimořádná tím, že vždy reaguje optimálním řešením, s nejnižšími energetickými nároky," zdůrazňuje vědec.

Příkladem mohou být mořské mikrořasy rozsivky, které vylučují sklo při pouhých 20 stupních Celsia, zatímco člověk je schopen výroby skla až při 1000 stupních.
"Podle této filozofie musíme být velmi pokorní a nesmíme arogantně prohlašovat, že všechno umíme," zdůrazňuje Boeuf.

Inspirace přírodou není nic nového. Leonardo da Vinci na tomto základě vymyslel některé své vynálezy a průkopník letectví Clément Ader také napodobil netopýry.
Ve druhé polovině 20. století se hovořilo o bionice, oboru zaměřenému na uplatňování poznatků ze studia živých organismů a jejich struktur při vývoji nových technologií. Od 90. let a od vydání knihy americké vědkyně Janine Benyusové se zavedl termín biomimetika, byť Gilles Boeuf dává přednost označení "bioinspirace".

Novinkou je snad i stále větší zájem průmyslových podniků. Některé se nadále zajímají o formu, aby snížily spotřebu energie.
Například výrobci letadel se zaměřují na zakřivená křídla: tato modifikace, která se zrodila z pozorování letu pyrenejských dravců, umožňuje snížit spotřebu kerosinu o 20 procent, zdůrazňuje Boeuf.
V Japonsku se vysokorychlostní vlaky šinkanzen nejen inspirovaly formou ledňáčka říčního ve chvíli, kdy proniká do vodní hladiny, ale navíc mají i tvary inspirované křídly sovy, aby nepůsobily hluk.
Jiní výrobci se zajímají o materiály, říká Gilles Boeuf a ukazuje vzorek lodní kostry ze lněných vláken.
"Dnes například můžeme vyrábět beton inspirovaný vápenatými houbami, který je mnohem lehčí, velmi odolný a v přírodě rozložitelný," uvádí vědec.

Příroda rovněž nabízí řešení, jak odstraňovat znečištění z půdy, jak to činí některé bakterie, nebo jak zdokonalovat stavby. Zde může být příkladem budova v zimbabwském Harare, jejíž ventilace je inspirována termitištěm.
"Myslím, že ještě najdeme mnoho takových příkladů," říká Gilles Boeuf a zdůrazňuje, že mnoho badatelů již pracuje s biomimetikou, aniž by o tom věděli, protože mezi jednotlivými laboratořemi, inženýry a podniky nejsou těsné vztahy.

Budoucí Ceebios situovaný v bývalých kasárnách v Senlis bude mít jako cíl zajišťovat spolupráci mezi podniky a vědci, jak tomu již je v Německu nebo ve Spojených státech.
"Můžeme žít lépe, a přitom může být naše spotřeba nižší," prohlašuje Gilles Boeuf, jenž se považuje za optimistu pokud jde o budoucnost Země.