Prachař: Doprava bude nadále hledat shodu ohledně kanálu D-O-L

Ministr dopravy Antonín Prachař dnes ujistil prezidenta republiky Miloše Zemana, že dopravní resort bude nadále hledat podporu v okolních zemích pro stavbu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (D-O-L). Resort dopravy bude postupovat přesně podle programového prohlášení vlády, které postup v tomto projektu přesně stanovuje, řekl ČTK po dnešním setkání s prezidentem Prachař. Budoucí jednání o vzniku kanálu ale komplikuje zřetelný odklon Evropské unie od spolufinancování vodních infrastrukturních projektů.

V pohledu na tuto stavbu existuje mezi ministrem a prezidentem republiky Milošem Zemanem výrazný rozpor. Zatímco prezident je nejhlasitějším zastáncem dopravní stavby, Prachař ji považuje za méně významnou než třeba dokončení páteřní dálniční sítě nebo modernizaci železničních spojení.

Od rozvoje vodních dopravních cest se ale v poslední době odvrací i Evropská unie, od které zastánci projektu očekávají výraznou finanční spoluúčast. Úplné zastavení dotací směřujících do vnitrozemských vodních cest si přeje Evropská komise, uvedl dnes ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Tomáš Čoček s odvoláním na dosavadní průběh rozhovorů nad novým operačním programem doprava pro roky 2015 až 2020.

S úplným vyřazením vodních cest z dotačních programů ale česká strana nesouhlasí. Dopravní resort spolu s ministerstvem financí bude ještě o možnosti přece jen zahrnout financování vodních děl do Operačního programu doprava jednat, uvedl Prachař.

S dotacemi z EU pro vodní stavby počítá i ministerský koncepční materiál dopravních sektorových strategií. Labská vodní cesta je navíc už z dřívějších rozhodnutí zahrnuta mezi evropské prioritní komunikace (TEN-T), což je v přímém rozporu s nynější snahou financování vodních projektů stopnout, dodal Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest, které výstavbu vodních děl v ČR zastřešuje.

Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál. České vlády se možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má navíc řadu odpůrců, zejména z řad ekologů, výhrady se ozývají ale i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech, a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území.