zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na poli se dají vypěstovat i gigajouly

02.04.2014
Energie
Zemědělství
Na poli se dají vypěstovat i gigajouly

Přístup k obnovitelným zdrojům energie (OZE) se může velmi lišit podle vnímání těch, kteří s nimi pracují...

Od čistě finančního - tedy jak získat co nejvíce peněz na podpoře od státu,
přes technický - jak využívat dané přírodní zdroje co nejefektivněji, až po environmentální,
který zkoumá, co všechno příroda nabízí v daném místě a jaký typ obnovitelného zdroje je
nejlepší využívat. Zejména ten poslední přístup zajímá tým odborníků, kteří sestavují
interaktivní mapu zdrojů RESTEP *).

Na základě řady datových vrstev lze posoudit potenciál pro výrobu energií za pomoci slunce,
větru, vody, geotermálních zdrojů či biomasy. A tady mohou nastávat zajímavé situace.
Jednotícím prvkem celé mapy jsou totiž údaje v GJ. To platí i pro biomasu pěstovanou na
polích - umíme vyjádřit příjmovou potřebu člověka právě v energetických jednotkách (cca 3
- 3,1 GJ/rok). Stejné údaje jsou k dispozici také pro dobytek a další hospodářská zvířata
prostřednictvím krmné dávky.

Proto se řešitelský tým RESTEP rozhodl k revolučnímu přístupu a začal počítat zemědělskou
produkci rovněž v GJ, ač asi nikdo není schopen říci, kolik gigajoulů na poli vypěstoval, neboť
si není vědom, že by tam nějaké zasel. Podkladem pro výpočet jsou průměrné výnosy plodin
na jednotlivých BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) a jejich energetický výnos, ať
už se jedná o plodinu potravinářskou nebo energetickou. Tím se kromě zahrnutí celého
souvisejícího řetězce zjednodušují také úvahy o potravinové soběstačnosti. Nezávisle na
struktuře plodin je pak možné až 35 % energie produkce z orné půdy a trvalých travních
porostů nasměrovat bez další újmy do sektoru OZE.

Díky jednotícímu prvku v podobě gigajoulu snadno od potenciálu biomasy odečteme také
například energetickou potřebu bioplynových stanic nebo biotepláren, která je potřeba pro
výrobu energií v kogeneračních jednotkách či kotlech. Pro 1 instalovaný MW elektrického
výkonu potřebuje bioplynová stanice přibližně 90 000 GJ energie ve vstupní biomase na rok
provozu. Do tohoto toku lze na stejné bázi přidat energii biologicky rozložitelných
komunálních odpadů.

Celý systém RESTEP včetně metodického přístupu RSA (Regional Sources Assessment) má
sloužit pro zlepšení krajských energetických koncepcí a regionálního strategického a
územního plánování. Významný je v tom, že kromě velkého množství dat, s nimiž lze
interaktivně pracovat, zahrnuje také řadu omezení minimalizujících negativní vliv využívání
OZE na krajinu a přírodní zdroje (ochrana biodiverzity, snižování eroze a degradace půd
apod.). Interaktivní mapa bude dokončena a zpřístupněna veřejnosti v průběhu dubna 2014
(www.restep.cz). V současnosti se však již plánují pro všechny kraje zvláštní workshopy, kde
bude možné vše do detailu vyzkoušet a prodiskutovat.

*) RESTEP = Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources
(projekt podpořený komunitárním programem LIFE+, vedoucím partnerem je Česká
zemědělská univerzita v Praze)

Autor: Jan Matějka

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí