Vláda nabízí investorům celkem 29 bloků. Těžit by mohli už v roce 2019. Zájem o tendr má dvacet podniků, včetně Shellu, Chevronu či Rosněfti.
Ekonomika Chorvatska je už pátým rokem v hospodářské recesi, a místní vláda se tak snaží hledat nové způsoby, jak v budoucnu plnit státní pokladnu, a navíc diverzifikovat své energetické zdroje. I proto se chystá prozkoumat možné zásoby ropy a zemního plynu v Jaderském moři.
Poslední záznamy ukázaly, že své naděje do ložisek "černého zlata" na Jadranu vkládat skutečně může. Ministerstvo hospodářství teď proto vypsalo soutěž na prodej koncesí na dodatečný výzkum i možnou těžbu v moři. Firmy by v moři přitom mohly začít těžit již v roce 2019.
Zájem o účast v tendru dosud projevila dvacítka podniků, uvádí chorvatský deník Večernji list. Mezi nimi je například americká společnost ExxonMobile, britsko-nizozemský koncern Shell nebo chorvatská společnost INA, kterou kontroluje maďarský MOL.
Norská firma Spectrum dokončila seizmický průzkum chorvatské části Jaderského moře koncem ledna. Ministr hospodářství Ivan Vrdoljak nijak nezastíral optimismus a uvedl, že v moři leží nadějná ložiska. "Na základě dat, která jsme v těchto počátečních fázích projektu získali, můžeme konstatovat, že zde existuje významný potenciál pro nalezení neobjevených zásob ropy a zemního plynu podél chorvatské části Jaderského moře," prohlásil Vrdoljak.
Dokumentaci s kompletními výsledky seizmologických výzkumných prací si už koupila celá řada firem. Vedle výše zmíněných společností třeba také americký Chevron nebo ruská Rosněfť.
Chorvatské ministerstvo hospodářství vedené Vrdoljakem nyní nabídne investorům k průzkumu a k pozdější těžbě v Jaderském moři 29 bloků - z toho osm v severní části a zbytek ve střední a jižní oblasti.
Tendr bude otevřen celkem šest měsíců. První smlouvy by pak Záhřeb mohl podepsat s vybranými podniky začátkem roku 2015. Na jaře příštího roku by pak firmy mohly začít s detailním průzkumem jednotlivých oblastí. A pokud by byly úspěšné, tak v roce 2019 mohou zahájit i těžbu ropy či zemního plynu.
Vládní experti odhadují, že při úspěšném scénáři by státní kasa mohla ročně získat až 3,8 miliardy kun, v přepočtu 13,6 miliardy korun. A nejen to - rozvoj Jadranu by byl i vítanou vzpruhou pro místní výrobce a dodavatele.
"Odhadujeme, že na každý blok bude potřeba dvou ropných plošin a každá stojí zhruba 40 milionů dolarů. To by byla velká příležitost pro náš průmysl a loděnice," uvedl Vrdoljak.
Chorvatské loděnice, například ty v Rijece nebo ve Splitu, přitom zažívají dost krušné časy. Existenci jim ztěžují vysoké dluhy, navíc v kombinaci s nízkou poptávkou po jejich lodích, což v poslední době vyústilo v razantní, ale nutné propouštění.
Vrdoljakův přehnaný optimismus ale někteří raději tlumí. Podle Lilit Cotaové, šéfky divize průzkumu ropné společnosti INA, seizmický průzkum zmíněné norské firmy Chorvatům poskytl jen lepší obrázek o možných nalezištích.
To ale není garancí toho, že naleziště budou natolik bohatá a dobře přístupná, aby se těžba tam vyplatila, domnívá se Cotaová. Sama přitom další průzkum v oblasti podporuje.
"Ropný vrt je ale nejlepším geologem," uvedla v Záhřebu a podotkla, že pro případnou těžbu v jižní části Jaderského moře by se musely použít vrtné plošiny, které umožňují hlubinnou těžbu.
Velké obavy z těžby ropy na Jadranu mají chorvatští ekologové. Obávají se, že by mohla mít neblahý dopad na celé pobřeží. A to by mohlo následně odradit turisty, varují. Cestovní ruch přitom hraje jednu z předních rolí v chorvatské ekonomice - na tvorbě tamního hrubého domácího produktu se podílí zhruba z pětiny.
3,8 MILIARDY KUN
(v přepočtu 13,6 miliardy korun), tolik by každý rok mohlo díky těžbě na Jadranu putovat do chorvatské státní kasy.
AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
