zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dálnice kontra vysokorychlostní železnice

26.04.2014
Doprava
Dálnice kontra vysokorychlostní železnice

První dálnice dnešního typu (čtyřproudé komunikace s oddělenými směry) se začaly stavět v Německu před druhou světovou válkou. V roce 1935 mělo Německo 119 km a v roce 1938 už přes 3000 km. Československo zahájilo výstavbu dálnice v květnu 1939 jako druhá země světa. Nejprve válka a potom komunistický režim výstavbu přerušil. Po druhé světové válce se dálniční síť rychle rozvíjela v západní části Evropy a zejména v USA. V Československu byla první ucelená dálnice dokončena v roce 1980 a to mezi mezi Prahou a Brnem.

vlak Shinkansen Serie 0

první rychlovlaky - Shinkansen Serie 0

Autostrády představují velmi kvalitní a rychlou silniční infrastrukturu, vysokorychlostní tratě jsou v podstatě dálnice pro vlaky. První rychlotratě se začaly stavět v Japonsku před více než 50 lety. O určitém systému vysokorychlostních tratí (VRT) se uvažovalo již před 2. světovou válkou a tehdy vznikl pojem Shinkansen (šinkanzen), v překladu "nová hlavní trasa". 1.října 1964, jako první na světě, byla otevřena 515 km dlouhá vysokorychlostní trať mezi Tokiem a Ósakou. První evropskou vysokorychlostní tratí se stala italská "Direttissima", mezi Římem a Florencií, jejíž první úseky byly postavené již v roce 1977 pro rychlost 250 km/h. Celá trať byla dokončena až v 80. letech. Velkým evropským stavitelem rychlotratí se stala Francie. Po 5 letech výstavby, dne 27. září 1981, francouzský prezident François Mitterrand slavnostně otevírá první vysokorychlostní úsek LGV Sud-Est v délce 274 km s maximální rychlostí 260 km/h. Celá trasa z Paříže do Lyonu v délce 451 km byla dokončena v roce 1983. Ke zprovoznění nových vysokorychlostních tratí v Japonsku a Francii se od roku 1992 přidalo Španělsko, koncem 80. let také Německo. Nejvíce nových km VRT nyní buduje a uvádí do provozu Čína, ta má nyní nejdelší síť VRT na světě. První krátkou rychlotrať typu maglev přitom otevřela až v roce 2004.

Jak jsou na tom různé státy s vysokorychlostními tratěmi v porovnání s dálnicemi? Mezinárodní železniční unie (UIC) eviduje délku VRT (úseky jak v provozu, tak ve výstavbě) pro rychlost 250 km/h a vyšší. Dle této statistiky k 1.4.2013 je nejdelší síť VRT v provozu v Číně (9 356 km), Japonsku (2 664 km), Španělsku (2 276 km) a ve Francii (2 036 km). Kolik bude v dohledné době zprovozněno nových úseků lze vyčíst z délky rozestavěných úseků, kde opět vede Čína (9356 km) a poté Španělsko (1547 km). Při přepočtu součtu délky úseků VRT v provozu a ve výstavbě na milión obyvatel zjistíme, že nejhustší síť VRT má Španělsko (80,8 km/ mil. obyvatel), Francie (42,6 km/ mil. obyvatel) a Japonsko (27 km/ mil. obyvatel). Čína se svou nejdelší sítí na světě je při přepočtu na obyvatele až daleko za těmito lídry a větší hustotu rychlotratí mají i země jako je Belgie, Německo nebo Itálie. Detailní informace v tabulce.

délka vysokorychlostnich tratí 2013

VRT pro rychlost 250 km/h a více k 1.4.2013 dle UIC

Při srovnání celkové délky dálnic a rychlostních silnic má nejdelší síť na světě opět Čína, ovšem při přepočtu na obyvatele je to překvapivě Portugalsko a Španělsko. Zde však může být statistika trochu zavádějící, protože každá země má jiné parametry pro definici dálnice nebo rychlostní silnice.

A jak je na tom Česká republika? Jak je všeobecně známo v ČR není v provozu ani ve výstavbě žádná VRT pro rychlost alespoň 250 km/h. Nejvyšší rychlost v některých úsecích železničních tratí je u nás 160 km/h. Co se týče délky sítě dálničních a rychlostních komunikací, tak tam v Evropě dosahujeme nadprůměrných 114,5 km/ milión obyvatel. Pokud bychom sečetli veškerou délku VRT v provozu a ve výstavbě v Evropě a vydělili počtem obyvatel Evropy (součet jen za sledované země), dojdeme k průměru 17,7 km/ milión obyvatel. A po přepočtu z tohoto průměru Evropy by mělo být v ČR 186 km VRT v provozu nebo výstavbě. Tato délka zhruba odpovídá naší první plánované VRT Praha - Brno (205 km). Ve výstavbě je však zatím 0 km.

ZDROJ: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí