V Londýně odpovědné veřejné zadávání nestojí jen na ceně

Potvrzuje to i zkušenost z Londýna, když tam připravovali XXX. letní olympijské hry 2012. S Shaunem McCarthym OBE, předsedou Komise pro udržitelný Londýn 2012, jsme hovořili krátce před jeho očekávaným vystoupením na pražské mezinárodní konferenci k odpovědnému zadávání, která se uskuteční již 10. dubna.

Britská královna Alžběta II. mu udělila Řád britského impéria za jeho službu udržitelnosti a letním olympijským hrám v Londýně. Nezávislý poradce, autor a přední řečník v oblasti politiky a praxe udržitelného rozvoje a byznysu Shaun McCarthy OBE byl v letech 2006-2013 předsedou Komise pro udržitelný Londýn 2012 (Commission for a Sustainable London 2012 - www.cslondon.org) - průlomového tělesa, které zajišťovalo přímé poradenství tehdejšímu starostovi Londýna Borisi Johnsonovi i ministryni pro pořádání olympijských her Tesse Jowellové.

OTÁZKA: Odpovědné zadávání zakázek v kontextu udržitelnosti bylo hlavním podtitulem přípravy a průběhu londýnské olympiády v roce 2012. Kdo a kdy o tom rozhodl? A bylo to rovněž v souladu s prioritami britské metropole?

Závazek, že XXX. LOH 2012 budou plnit podmínky udržitelnosti v historicky nejvyšší míře, byl již v roce 2003 součástí kandidatury Londýna na uspořádání her a koncipoval se po úspěšné >>zelené<< olympiádě v Sydney 2000. Návrh pro toto rozhodnutí připravila skupina čtyř činovníků ze sportovního prostředí. Už tehdy, tedy před jedenácti roky, předpokládali, že otázky životního prostředí budou stále více nabývat na významu a že ještě důležitější budou v roce 2012. Londýn byl jednou z prvních světových metropolí, která přijala strategii omezování emisí CO2, takže environmentální přístup byl v naprostém souladu s prioritami vedení města. Nicméně to nebyl důvod pro předložení nabídky. Standardy udržitelnosti pro olympiádu v Londýně 2012 nastavené pro výstavbu a pořadatelství daleko předčily normy pro výstavbu a pořadatelství akcí v Londýně té doby. Letní olympiáda tak ve městě nastavila nové standardy pro další roky.

OTÁZKA: Jak jste definovali rovnováhu mezi kritériem přidané hodnoty (sociální/environmentální/společenské) a kritériem čistých nákladů? Zadavatelé v ČR obvykle preferují výhradní použití kritéria ceny v obavě, že ostatní kritéria by mohla ohrozit transparentnost veřejné zakázky. Vedli jste takové debaty i ve Velké Británii?

Požadavky udržitelnosti byly stanoveny již dlouho předtím, než došlo k zadávání veřejných zakázek. Udržitelnost byla součástí specifikace zadávací dokumentace - a byla tedy povinná. Nabídky byly vyhodnoceny pomocí hodnotící tabulky pro všechny požadavky na specifikace, včetně udržitelnosti, technických požadavků, výkonnostních norem, ochrany zdraví, bezpečnosti atd. Požadavky a bodovací kritéria byly stanoveny jasně a transparentně v každém výběrovém řízení a publikovány on-line. Váhová kritéria se lišila od nabídky k nabídce v závislosti na povaze výrobku nebo služby, ale při rozhodnutí o nabídce nefinanční kritéria obvykle tvořila více než 60 %. Osobně si jen velmi těžko umím představit proces zadávání veřejných zakázek založený pouze na ceně. Já sám používám systém vyvážených ukazatelů (balanced scorecards) na podporu zadávání veřejných zakázek již od roku 1980. Vždyť přece ani ve vlastní domácnosti pro své rozhodování o nákupech nepoužíváme jenom cenu! Tak proč bychom to dělali v práci? Ve Velké Británii se žádná významná diskuse o transparentnosti nevede, neboť podle pravidel Evropské unie o veřejném zadávání musí být všechna kritéria, koeficienty atd. zveřejněny.

OTÁZKA: Co je klíčové pro (dobře fungující) odpovědné zadávání veřejných zakázek?

Hodně způsobů a cest, jak dosáhnout dobré strategie udržitelného zadávání veřejných zakázek, je stanoveno britskou normou BS 8903, která bude zapracována do normy ISO pro řízení udržitelného zadávání veřejných zakázek. Mám-li však uvést, co je pro odpovědné veřejné zadávání klíčové, tak bych určitě nezapomněl stanovení priorit. Je nezbytné, aby kupující jasně definoval prvky udržitelnosti, které jsou něj nejdůležitější, a aby zároveň stanovil jasné cíle. Teprve potom je možné tyto cíle zmapovat s ohledem na kategorie výrobků a služeb, které nakupujeme, a tak se rozhodnout, kam v dodavatelském řetězci umístit omezené zdroje. Přísným dodržováním tohoto přístupu lze dosáhnout měřitelných výsledků, které ukážou, jak dodavatelský řetězec přispívá k cílům udržitelnosti.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Nové ekonomiky o.p.s. zaměřeného na rozvoj odpovědného veřejného zadávání v ČR.

Nová ekonomika, o.p.s., zve na konferenci Odpovědné veřejné zadávání aneb Cesta k vyšší efektivitě veřejných zakázek

Pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaely Marksové Tominové a velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Jan Thompsonové OBE se v Praze 10. 4. 2014 uskuteční konference Odpovědné veřejné zadávání - Cesta k vyšší efektivitě veřejných zakázek.

Na konferenci mj. vystoupí Shaun McCarthy OBE, předseda Komise pro udržitelný Londýn, která měla na starosti strategii udržitelnosti LOH v Londýně 2012. Dlouholeté zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek v souladu s právem EU na konferenci představí Jennifer Robinsonová z mezinárodní advokátní kanceláře Pinset Masons.

Součástí programu budou i tři panelové diskuse: Kde vzniká skutečná hodnota za peníze? Příležitosti odpovědného veřejného zadávání. Realizace a úskalí odpovědného veřejného zadávání.

Tlumočení z angličtiny bude zajištěno, účast na konferenci je zdarma. Více informací a možnost registrace najdete na: www.nova-ekonomika.cz

ZDROJ: NOVÁ EKONOMIKA, O.P.S.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ