zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Věra Jourová: Rádi bychom snížili výši nevyčerpaných peněz na 20 miliard

17.04.2014
Politika
Věra Jourová: Rádi bychom snížili výši nevyčerpaných peněz na 20 miliard

Snáze a rychleji. Evropské dotace pomohly v letech 2007-2013 vytvořit 72 tisíc pracovních míst a zlepšit infrastrukturu. Kvůli špatnému čerpání může ale Česko přijít o desítky miliard korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj proto chystá novou metodiku a změny, které mají čerpání peněz z EU podstatně zrychlit.

Včerpání evropských dotací máme kvůli minulým vládám velký skluz. Hrozí proto, že Česko nevyužije z balíku evropských fondů pro období let 2007-2013 až 60 miliard korun. Naším cílem je částku nevyužitých dotací snížit, a to až na 20 miliard, říká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.

OTÁZKA: HN: Česká republika mohla pro období let 2007-2013 využít z evropských fondů v přepočtu zhruba 733 miliard korun a ještě do konce roku 2015 lze peníze čerpat. Jakou částku už získala?

Do konce příštího roku, kdy ještě můžeme tyto peníze využít, zbývá asi 300 miliard korun. Nová vláda převzala tento úkol v době, kdy máme s využitím evropských peněz velký skluz. Někteří kritici považují za hlavní problém velký počet operačních programů, jichž je 24. Systém rozdělování peněz je složitý, příčin nízkého čerpání peněz z evropských fondů je ale více. Hlavní problém vidím v tom, že minulé vlády včas nepřevedly peníze z programů, kde je o ně malý zájem, do jiných, kde jsou čerpány daleko lépe. Času na využití všech peněz je málo, od nástupu do funkce říkám, že to asi nedokážeme. Podle pesimistického scénáře je letos ohroženo čerpání zhruba 25 miliard a příští rok dalších zhruba 26 miliard korun. Naším cílem je snížit nevyčerpané zdroje na polovinu. V černé variantě nevyčerpá Česká republika do konce příštího roku celkem 60 miliard korun. Věřím, že jich bude daleko méně.

OTÁZKA: HN: Proč?

Loni jsme nedočerpali deset miliard. Evropskou komisi žádáme o možnost tyto peníze ještě použít, a to vzhledem k finanční krizi, povodním a blokaci peněz kvůli zdlouhavému řízení se soudy a podobě.

OTÁZKA: HN: Kolik peněz v optimálním případě nevyčerpáme?

Z dotací přidělených na léta 2007-2013 to může být 20 miliard. Musíme využít všechny možnosti, aby jich bylo co nejméně. Podstatné je, aby byly projekty realizovány v pořádku a podle harmonogramu. A nevyčerpané peníze přesunuty do jiných projektů v rámci programů, v nichž je lze ještě vyčerpat.

OTÁZKA: HN: Jak tyto peníze přispěly k rozvoji české ekonomiky a růstu zaměstnanosti?

Pomohly vytvořit 72 tisíc pracovních míst, včetně několika tisíc míst pro lidi trvale vyloučené z trhu práce. Umožnily také přepsat mapu české vědy. Vzniklo osm vědeckých Center Excelence evropského, až světového významu. A 40 regionálních výzkumných center. Podstatné je, jak pomohou ekonomice. Evropské dotace byly využity také například při výstavbě 820 kilometrů dálnic a silnic 1. třídy, téměř tisíce kilometrů železničních tratí a přibližně 300 čističek odpadních vod.

OTÁZKA: HN: Kolik peněz kvůli chybám či podvodům proplaceno nebylo?

Stát neproplatil šestnáct miliard korun. Máme kontrolní mechanismus, který má odhalit chyby a pokusy o podvody. Tyto peníze lze od příjemců dotací vymoci zpět a opět použít. Když tato pochybení nezjistíme a objeví je Evropská unie, peníze propadnou. To se v letech 2007-2013 nestalo.

OTÁZKA: HN: Peníze na léta 2007-2013 lze čerpat až do konce roku 2015. Dokdy lze ale podat žádost o financování projektů z těchto zdrojů?

Žádost o podporu je možné podávat průběžně, podle toho, zda v programech ještě jsou, nebo budou vyhlášeny nové výzvy. Důležité je, aby se prostředky stihly vyúčtovat u příjemců do konce roku 2015. Vůči Bruselu pak budou vykazovány v roce 2016. Preferujeme tedy "rychloobrátkové" projekty jako nákupy technologií do výzkumných center a vysokých škol či veřejných budov.

OTÁZKA: HN: V čem jsou s čerpáním těchto peněz největší potíže?

Systém, jímž tečou žádosti a peníze, je složitý, má příliš rozhodovacích mezičlánků. Schvalovací lhůty jsou dlouhé, často se řeší detaily. Výzvy k předkládání projektů v letech 2007-2013 měly být navíc podávány rychleji, odvážněji a mělo na ně být věnováno více peněz. Nikdo zřejmě nečekal, že velké projekty přinesou úspory, třeba i 30 procent, že část z nich odpadne a některé výdaje neuznáme. Třicetiprocentní úspory šetří veřejné peníze. Blokují ale velké částky. Peníze, které v budoucnu vykážeme jako úsporu, tak nelze použít.

Fondy na léta 2007 až 2013 byly navíc plánovány podle situace v roce 2005, kdy se zdálo, že jsou hlavní problémy vyřešeny. Po finanční krizi bylo vše jinak. Programy se ale nezměnily a peníze nebyly přesunuty zpět k základním potřebám. Mám za zlé vládě, která zde byla v roce 2010, že to neudělala.

OTÁZKA: HN: Vláda minulý týden schválila návrh dohody o partnerství s EU. Podle ní získáme v letech 2014-2020 z evropských fondů 20,5 miliardy eur. Na co budou použity?

To je ve velké míře dáno strategií nazvanou Evropa 2020. Na podporu průmyslu a podnikání má jít 4,1 miliardy eur, na vědu a výzkum a vzdělávání 2,8 miliardy eur, na životní prostředí, ochranu ovzduší, vodní hospodářství, odpady, zvýšení energetické účinnosti a úspory i zateplování 2,6 miliardy eur. Doprava má získat 4,7 miliardy eur. Na integrovaný operační program, který zahrnuje peníze na územní plánování, cestovní ruch, zdravotnictví, kulturu, vnitro a informační systémy pro veřejnou správu má jít téměř pět miliard eur.

Na rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti je určeno 2,1 miliardy eur. Praha má jako pól růstu jeden program za 202 milionů eur. Chceme také, aby mohly pražské vysoké školy a vědecká pracoviště čerpat peníze z programů, které mají primárně podporovat méně rozvinutá území, než je region Prahy. Jsou v tom hodně pozadu za regiony, kam už šlo v minulém období na výzkum a vývoj hodně peněz. Zemědělství získá kromě přímých plateb 2,2 miliardy eur.

Unie chce v tomto období zvýšit roli jiných způsobů financování než přes fondy. Někdy se to zužuje na úvěry. Jde ale i o programy typu start-up, tedy financování začínajících firem pomocí takzvaného rizikového kapitálu. Musíme se je naučit využívat, tyto peníze lze totiž použít na více účelů. Velký objem těchto zdrojů půjde přes program průmyslu a podnikání.

Ohroženo je naopak financování integrovaného záchranného systému, vodní dopravy, částečně i podpora zdravotnictví, hlavně psychiatrické péče. Jednání s Evropskou komisí probíhají. Máme připravenu řadu argumentů, proč tyto peníze potřebujeme.

OTÁZKA: HN: Peněz z evropských fondů bude asi o čtvrtinu méně. Jaké změny chystáte, aby byly lépe využity?

Chystáme jednotnou metodiku, jasnější a srozumitelnější. Nároky na žadatele dotace by měly růst podle požadované částky. Tým pro přípravu metodik rozšíříme o experty, kteří nejsou spjati s minulým obdobím. A musíme zjednodušit zadávání veřejných zakázek, které způsobily největší potíže a skluzy v čerpání dotací.

OTÁZKA: HN: A pokud jde o omezení vlivu politiků?

Hodně záleží na tom, zda budeme mít služební zákon. Politici mají v případě evropských fondů určit strategický směr, zvážit, kam půjdou peníze, a podílet se na tvorbě kritérií pro vybírání projektů. Dál už má být nestranný, nezávislý a neúplatný úředník. A úřednický organismus, fungující bez ohledu na politické krize a tlaky. Potíže v letech 2007-2013 vznikly i kvůli politické nestabilitě. Proto je třeba zavést služební zákon, který ochrání peníze z evropských fondů a jejich rozdělování před politickými vlivy a tlaky.

Věra Jourová (49)

Vystudovala teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu na téže vysoké škole. Působila v regionální politice, mimo jiné jako vedoucí odboru regionálního rozvoje v Kraji Vysočina. Od konce ledna tohoto roku je ministryní pro místní rozvoj. Na stejném ministerstvu působila již v letech 2003-2005 jako náměstkyně ministra, odpovědná za řízení fondů Evropské unie v Česku a systém jejich distribuce. Byla i vedoucí vyjednávacího týmu pro evropské fondy s Evropskou unií. Od dubna 2006 do konce roku 2013 pracovala jako konzultantka v oblasti evropských fondů v Česku i v řadě dalších zemí. Rok byla advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři Bezděk & Partners. Z cizích jazyků ovládá angličtinu, částečně ruštinu. K jejím koníčkům patří cestování, četba, rodina a běh.

AUTOR: František Mašek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí