Pátek, 29. března 2024

Česko vytěžené za pár korun

Vláda chce výrazně zvýšit příjmy státu a obcí z úhrad za vydobyté nerostné suroviny. Nebude to mít ovšem snadné...

Česko vytěžené za pár korun

Starosta Litvínova Milan Šťovíček má příjmy města od těžařských firem dobře spočítány. V letošním rozpočtu má od společnosti Czech Coal rovných 158 tisíc korun. Více nic. "Řadu let jsme měli podepsánu smlouvu o spolupráci. Tu ale vedení společnosti v rámci svých snah o prolomení limitů těžby jednostranně vypovědělo před několika lety. Zřejmě tak chtěli potrestat město za jeho nesouhlasný postoj k dalšímu přiblížení těžby k zastavěnému území," říká Šťovíček, který patří mezi ty, kteří prosazují, aby těžaři platili státu i obcím za těžbu mnohem více než nyní. Není v tom zdaleka sám. Možnost výrazného zvýšení úhrad hlavně za hnědé uhlí si zasvé vzali i vládní politici. Dnes mají těžaři odvádět státu a obcím 1,5 procenta z tržní ceny uhlí, ministr životního prostředí Richard Brabec otevřeně mluví o tom, že by se odvod mohl zvýšit až na desetinásobek.

"Můj cíl je zvýšit tuto úhradu a dostat ji do obcí, které by z těžby měly více profitovat. Více peněz by měl dostávat i kraj," říká Brabec. Ten je přesvědčen, že platby firem za vytěžené nerostné suroviny jsou celkově nízké, a odhaduje, že Česko kvůli tomu od roku 1989 přišlo přinejmenším o sto miliard korun.

Týdeník Ekonom má k dispozici podrobnou analýzu ministerstva financí, která současný stav úhrad za nerosty v majetku státu kritizuje a navrhuje zásadní změny.

Přijdou nové miliardy?

Stát je ze zákona majitelem veškerého hnědého i černého uhlí, ropy, zemního plynu, ale i písku, jílu, kaolinu, vápence a řady dalších takzvaných vyhrazených nerostů, jež se v České republice těží. V roce 2012, za nějž jsou k dispozici kompletní data, za ně firmy odvedly celkem 596 milionů korun.

Suma se dělí poměrem: čtvrtina státu, tři čtvrtiny obcím. Do státního rozpočtu tak putovalo 149 milionů korun, necelé pětistovce obcí zasažených některým druhem těžby připadlo 447 milionů. Celkové tržby firem, které v oboru podnikají, ale dosáhly 71 miliard korun. Ministerstvo financí proto navrhuje radikální obrat: sazba u hnědého uhlí by měla vzrůst na 10 procent, u ostatních surovin na dvojnásobek stávající sazby (s desetiprocentním stropem) a hlavně - větší část příjmů by připadla státu, menší obcím. Ty by ale i tak na změně oproti dnešku vydělaly. Celkový nárůst příjmů ministerstvo financí odhaduje na 3,6 miliardy.

"Postupuje se podle dvacet let staré vyhlášky, která vznikala v úplně jiných dimenzích. Není možné, aby stát tohle svoje bohatství dával skoro zadarmo. Ve vládě je ke změně vůle. Předpokládám, že naši analýzu Andrej Babiš jako vicepremiér pro ekonomiku předloží k diskusi ve vládě a že výsledkem bude změna vyhlášky, která platby určuje," říká poradce ministra Babiše, ekonom Jaroslav Ungerman, jehož tým analýzu zpracoval.

"Ve vládě je shoda, že stát by měl vybírat větší poplatek za těžbu hnědého uhlí. Mohlo by to být klidně i patnáct procent. Za minulého režimu, kdy doly byly ještě státní, šlo vlastně o poplatky od státu ke státu, ale v okamžiku, kdy se doly staly soukromými, měl být poplatek navýšen," potvrzuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Právě jeho resort má vyhlášku určující výši poplatků pod palcem a může ji změnit.

Samotné firmy, jež hnědé uhlí těží, se zvýšení poplatků nebrání. "Státu navýšení dlouhodobě nabízíme," říká mluvčí Severní energetické Gabriela Benešová, která ale podmiňuje souhlas tím, že peníze by nesměřovaly jen do obcí, ale do celého kraje. Proti není ani ČEZ, jemuž patří největší těžební společnost Severočeské doly. "Ale patnáct procent je přece jen příliš vysoké číslo," řekl už dříve Hospodářským novinám mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Společnost Czech Coal na otázky zaslané týdeníkem Ekonom neodpověděla. Změnit by se měla i celá metodika výpočtu úhrad. "Díky stanovení jednoduchého vzorce sazba krát tuna, případně kilogram či metr krychlový, již nebude docházet ke spekulacím a únikům. V tomto případě by bylo nerostné bohatství České republiky skutečně spravedlivě ohodnoceno, neboť podnikatel by odváděl úhradu za skutečně vytěženou surovinu bez ohledu na to, zda byla prodána a za jakou cenu," stojí v analýze ministerstva financí s tím, že podobně postupuje většina zemí Evropské unie. Nyní firmy do výpočtu zahrnují své celkové náklady a vyhláškou určená procenta kvůli tomu zůstávají jen na papíře.

"Z vytěžených surovin se platí jen zlomek z už tak malých sazeb," komentuje to Ungerman. Příkladem je i nejčastěji zmiňované hnědé uhlí, kde firmy místo předepsaných 1,5 procenta ve skutečnosti odvedly v součtu jen 0,99 procenta svých tržeb. Nejviditelnější je rozdíl u vysokoprocentního vápence. I když u něj vyhláška požaduje úhradu ve výši deseti procent, ve skutečnosti firmy loni odvedly jen 0,97 procenta tržeb. "Strategií skupiny HeidelbergCement ve světě a také v České republice je nevyjadřovat se k dotazům týkajícím se cen, vývoje cen, faktorům ovlivňujícím ceny a podobně," odmítl závěry analýzy i návrhy na možnou změnu výpočtu plateb komentovat mluvčí společnosti Českomoravský cement Lukáš Volša.

Tržby ovšem neznamenají zisk a řadě firem se možnost změny výpočtu, natož výraznějšího zvýšení předepsaných úhrad, nelíbí.

Stovka, nebo tisícovka

"Detaily návrhu v současnosti neznáme, proto se k němu nemůžeme konkrétně vyjádřit. Jde primárně o politické rozhodnutí, ale zvýšení poplatků by mělo pochopitelně na společnost OKD, která v současnosti prochází komplexní transformací a čelí celosvětové krizi černouhelného sektoru, negativní efekt," říká Petr Jonák, ředitel vnějších vztahů OKD (jehož spolumajitelem je i vlastník týdeníku Ekonom Zdeněk Bakala). Firma podle Jonáka už nyní na nejrůznějších poplatcích odvádí stovky milionů, peníze navíc jdou na podporu hornických obcí na Karvinsku. "Například v letech 2011 a 2012 směřovalo touto cestou do rozpočtů těchto obcí celkem 71, respektive 78 milionů korun. Další desítky milionů jdou i prostřednictvím sponzoringu sportovních, kulturních a vzdělávacích projektů a podpory neziskových organizací," vypočítává Jonák. I podle mediálního zástupce Moravských naftových dolů (MND) Daniela Plovajka by debata o zvyšování poplatků měla zůstat na úrovni hnědého uhlí. "Ropa je zatížena násobně více než hnědé či černé uhlí a skupina MND jen za posledních pět let odvedla přes 600 milionů korun jako úhradu z vydobytého nerostu," říká. Možnost platby fixní ceny je pro těžbu ropy a zemního plynu podle Plovajka nepřijatelná, protože ceny těchto surovin se denně mění podle světových trhů.

Odlišný přístup k ropě, případně i černému uhlí, komodit obchodovaných na světových burzách, připouští i analýza ministerstva financí: "Pro tento typ komodit není pevná sazba za jednotku těžby vhodná. Nabízí se spíše úhrada jako procenta z tržby. V ostatních případech lze ale považovat přístup ke změně úhrad prostřednictvím pevné sazby za jednotku těžby za nejvhodnější."

Pozornost chce stát zaměřit i na druhou povinnou platbu spojenou s těžbou vyhrazených nerostů. Za plochu území zabraného pro účely těžby mají těžební společnosti obcím, v jejichž katastru pozemky leží, platit podle vyhlášky "100 až 1000 korun za hektar". Zohledňovat se při tom má druh těžby i to, jak významné je zasažené území z hlediska ochrany životního prostředí. Jenže po celých dvacet let všichni platí stále jen stokorunu za hektar. Důvod? "Kategorizace území podle stupně ochrany životního prostředí pro účely úhrady nebyly dosud stanoveny," vysvětluje za Český báňský úřad, jehož prostřednictvím firmy peníze do rozpočtu obcí a státu odvádějí, mluvčí Bohuslav Machek. Loni takto 358 firem dalo 918 oprávněným obcím jen 19,8 milionu korun.

Zda nakonec změna, o níž politici stále častěji mluví, projde alespoň v podobě procentního zvýšení úhrad u hnědého uhlí, ukáže čas. Rezistence těžařských firem a lobby proti změně jsou ale velké.

S návrhem na zvýšení odvodů za hnědé uhlí až na deset procent například v roce 2012 neuspěl ani tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba. To, že prosadit navrhované změny nebude úplně snadné, připouští i poradce ministra financí Jaroslav Ungerman. A iluze si nedělá ani starosta a bývalý poslanec Šťovíček: "Na ministerstvu průmyslu a obchodu působí silná těžební lobby a té se doposud dařilo jakékoli snahy o zvýšení odvodů z vytěžených nerostů eliminovat."

AUTOR: Robert Břešťan

Kolik stát skutečně dostává z vytěžených nerostů (2012)

Zdroj: ČBÚ, MFČR, rok 2012

71 mld. Kč
Takové byly v roce 2012 celkové tržby firem těžících takzvané vyhrazené nerosty patřící státu - uhlí, ropu, uran, drahé kameny, písek, vápenec a další.

Možnost navýšení příjmů rozpočtu ministerstvo financí odhaduje na 3,6 miliardy.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů