zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co bude pohánět naše auta?

14.05.2014
Doprava
Ekologická auta
Co bude pohánět naše auta?

A budou to vůbec vlastně naše auta? To jsou otázky, které si čím dál tím častěji klademe v souvislosti jak s nestabilní situací na trhu energií, tak s ohledem na závislost na zemích těžících suroviny.

Druhy pohonů ovlivní mimo jiné rozhodnutí z Bruselu o přípustných emisních limitech, ale v neposlední řadě jsme to my sami, kdo může rozhodnout, především v otázce vlastnické.

V poslední době se také u nás stále více hovoří o trendu, který by se dal jednoduše shrnout do jediného slova: Nevlastnit. Ti, co mají plechového miláčka pro potěšení a vlastnictví auta považují za nedílnou součást svého image, by měli přestat číst. My ostatní, kteří auto používáme k dopravě z místa na místo, vlastnit automobil nepotřebujeme, máme ho, abychom byli mobilní. A právě mobilita jako služba je přesně to, proč si auta pořizujeme.

Mobilita může být i službou, kterou si v budoucnu budeme moci pořídit čím dál častěji; také v ČR se začíná objevovat nabídka. Leasingové společnosti připravují nabídku pronájmu vozidel soukromým osobám, obdobu operativního leasingu pro firmy. Pronajímatel platí fixní měsíční částku za používání vozidla, ve které má započteny i servisní náklady, vozidlo vlastní leasingová společnost.

Další alternativou k vlastnictví je tzv. car sharing, tedy sdílení vozidel. Car sharing je již po řadu let rozvinutý v řadě evropských měst pokrytých zaparkovanými vozidly k volnému použití účastníky daného car sharingového programu, kteří si je například pomocí aplikací v chytrých mobilech mohou najít, odemknout a vyrazit.

Za nižší emise

Vraťme se však k posunům v oblasti pohonů. Tlak na snižování emisí CO2 nutí výrobce nejen ke snižování spotřeby nafty a benzínu u automobilů. Vozidla se stávají lehčími, ještě aerodynamičtějšími, motory účinnějšími, důraz je kladen na pneumatiky se sníženým valivým odporem nebo systémy vypínání motoru při stání.

Taková opatření ovšem s výhledem na budoucí emisní požadavky nestačí, brzy narazíme za technické hranice spalovacího motoru. Spálení jednoho litru benzínu vyprodukuje 2,33 kg CO2 a litr nafty dává 2,64 kg CO2. S cíli Evropské unie pro rok 2021, tedy 95 g CO2 na jeden kilometr, dostáváme požadavek na vozidla se spotřebou kolem 4,1 litru benzínu nebo 3,6 litru nafty na 100 km. Zde bychom si měli uvědomit, že se jedná o průměrnou hodnotu za všechna vyrobená vozidla, od malých až po luxusní.

Pokud bychom se chtěli dostat ve vzdálenější budoucnosti na hodnoty kolem 25 g, o kterých se vážně hovoří, měla by naše auta jezdit se spotřebou kolem jednoho litru na sto kilometrů. To již opravdu narážíme na fyzikální hranice.

Nabízí se několik řešení, jak se k cílům roku 2020 přiblížit. Úsporou CO2, která je z dnešního pohledu nejsnadněji realizovatelná, je pohon na stlačený zemní plyn neboli CNG, který sníží emise o 20 až 25 %. Dnes máme v ČR přibližně 7000 vozidel na CNG, která mohou využívat infrastrukturu 52 čerpacích stanic, a jejich počet relativně rychle roste. S příchodem ohlášeného modelu na CNG z domácí produkce se očekává ještě výraznější růst.

CNG je však fosilní palivo, i když se lze setkat s postupy, jak metan, který je hlavní součástí zemního plynu, vyrobit synteticky.

Hybridem k elektromobilitě

Jak studie, tak i současný trend ukazují, že ke spalovacímu motoru bude čím dále tím častěji přibývat elektromotor. Slova jako hybrid a elektromobil se do slovníků kapitánů automobilového průmyslu dostala teprve nedávno. O to větší rozruch způsobila a již je složité nalézt automobilku, která nepřipravuje hybridní uspořádání pohonu, tedy kombinaci elektromotoru se spalovacím motorem.

Dalším vývojovým stupněm jsou hybridy připojitelné do zásuvky, tzv. plug-in hybridy. Tato vozidla spojují výhodu jezdit na krátké vzdálenosti řádově v desítkách kilometrů čistě na elektřinu s dojezdem spalovacího motoru.

A na samém vrcholu stojí elektromobily, někdy doplněné prodlužovačem dojezdu, což je malý spalovací motor, který dobíjí akumulátor. Často o elektromobilech slýcháváme jako o bezemisních vozidlech. Z pohledu produkce emisí CO2 v místě provozu to je pravdou.

Pokud bychom započetli výrobu elektřiny dle energetického mixu v ČR, dosáhli bychom úsporu v produkci CO2 v řádu 25-30 %. Výhodou je možnost využít i energii vyrobenou jinak než z fosilních paliv, tedy bez produkce neobnovitelného CO2.

Počty registrací elektromobilů a hybridů v ČR jsou zatím velmi nízké, jejich doba brzy přijde, nabídka elektromobilů za poslední rok se více než zdvojnásobila.

Zatím stranou pozornosti nalezneme vozidla poháněná vodíkem, ze kterého se vyrábí elektřina pomocí palivových článků. Jejich příchod se očekává později než u bateriových elektromobilů.

Jednotná cesta v nedohlednu

Existuje ještě jedna možnost omezení produkce CO2, a tou jsou biopaliva. EU v posledním desetiletí podporovala jejich výrobu z rostlin ve snaze snížit emise CO2 ze silniční dopravy, tuto strategii však opouští. Využití biopaliv lze očekávat spíše v lodní nebo letecké dopravě.

Provoz vozidla se však podílí "jen" na přibližně 80 % celkových emisí CO2. Další vznikají při výrobě a také při recyklaci. Při výrobě typického osobního auta se vyprodukuje pět až patnáct tun CO2.

Jak se ukazuje, auta na našich silnicích se v blízké budoucnosti nebudou rozlišovat jen na dnes mainstreamové "diesely" a "benzíny", ale paleta pohonů, a tím i paliv, bude mnohem pestřejší. S tím také budou souviset požadavky na infrastrukturu, tedy čerpací stanice na CNG a dobíjecí stanice pro elektromobily.

AUTOR: Ondřej Vaculín
TÜV SÜD Czech
ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí