Energetické firmy v Evropě ztrácejí na ceně. I kvůli obnovitelným zdrojům

Nárůst obnovitelných zdrojů nelze zastavit. Součet instalovaného výkonu větrných a slunečních elektráren na území Evropské unie se v minulém roce přiblížil 200 gigawattům, což se prakticky rovná dvěma stovkám jaderných reaktorů. Pomalu ale dochází k postupné změně jejich vnímání jak v jednotlivých státech, tak na půdě evropských institucí.

"Musíme pro jejich podporu nastavit nová, tržní pravidla," říká šéf německého E.ON Johannes Teyssen. Stávající systém podle něj udělal z evropské energetiky obor, do kterého by investoval jenom blázen.

Právě energetické firmy trpí kvůli klimatické politice Evropské unie nejvíc. V posledních letech jejich tržní hodnota podle The Economist klesla o 500 miliard eur. Kvůli podpoře zelené energie musí zavírat elektrárny, které jen před pár lety postavily, a historicky nejlevnější cena elektřiny se promítá do jejich hospodaření.

Změnu energetiky v posledních měsících řeší Evropská komise i ministři členských států. Obecná proklamace o "tržnější" podpoře zelené energie již sice existuje, jak vše ale dopadne, dnes nikdo netuší.

Většina národních vlád i energetických firem se pro roky 2020 až 2030 nebrání poměrně ambicióznímu cíli snížení emisí CO2 oproti roku 1990 o 40 procent (český ministr průmyslu Jan Mládek chce jen 35 procent). Co ale nechtějí, jsou jednotlivé cíle pro úspory energií a podíl obnovitelných zdrojů.

Proč? V Česku je to poměrně jasné. Vláda oficiálně stále doufá, že se postaví jaderná elektrárna v Temelíně, popřípadě další blok v elektrárně Dukovany. Jádro je bezemisní, a pokud by se postavilo bez cenových garancí, které ČEZ pro Temelín požadoval, jednalo by se o nejlevnější cestu ke stanoveným cílům bez potřeby dalších větrníků či solárních elektráren.

Jen za jejich podporu v Česku ročně spotřebitelé a vláda zaplatí okolo 45 miliard korun. V Německu přijde podpora zelené energie až na 660 miliard korun.

Otázka úspor zůstává sporná. Podle ekologů jsou tou nejschůdnější cestou, jak snížit spotřebu energií o desítky procent a zbavit se závislosti na fosilních palivech.

"Ekonomicky je to správná cesta. EU má potenciál snížit konečnou spotřebu energie o 41 procent, a pokud tuto možnost využijeme, sníží se emise o 49 až 61 procent, do roku 2030 dosáhne unie ročních úspor 240 miliard eur a již do roku 2020 vznikne 400 tisíc pracovních míst," tvrdí ekolog Jan Piňos z Hnutí Duha.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz