Španělsko se stalo větrnou velmocí, ztrácí ale podporu vlády

Vítr na španělských pláních fouká silně už od dob Dona Quijota. V současnosti by však Cervantesův bláhový hrdina spíše než s větrnými mlýny bojoval s turbínami větrných elektráren. Ze slunného Španělska se totiž stává evropská supervelmoc ve větrné energii. Sotva se však španělskému odvětví výroby elektřiny z větru podařilo dostat mezi globální lídry, hrozí mu, že ztratí podporu od státu.

Podle údajů španělské energetické společnosti Red Eléctrica de Espaňa (REE) měla loni vůbec poprvé elektřina z větru na celkové výrobě elektřiny ve Španělsku stejný podíl, jako elektřina z jádra, a to 21 procent. Obě jsou tak nyní největším zdrojem elektřiny v zemi. Tento údaj by mohl ohromit energetické skeptiky, kteří tvrdili, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů nemůže být spolehlivou alternativou k uhlí, plynu a jádru, protože je drahá a pravidelnost dodávek nejistá.

Podle REE loni vítr vyrobil téměř 54.000 gigawatthodin (GWh) elektřiny, což stačí pro uspokojení spotřeby deseti milionů domácností. Podle objemu instalované kapacity je Španělsko druhé za Německem.
A jak se toho podařilo Španělsku dosáhnout? "Španělsko těžilo z regulací příznivých pro větrnou energii v 90. letech," řekla stanici BBC Sonia Francová ze španělského Svazu pro větrnou energii (AEE). "To dalo vizionářským firmám důvěru k investování. Zhruba 30 miliard eur (824,1 miliardy Kč) bylo v sektoru investováno od doby, kdy byla v roce 1984 vztyčena první turbína," dodává. A obyvatelé španělského venkova novou technologii přijali s otevřenou náručí, což se třeba o Britech říct nedá.

Nadšení obyvatel však možná souvisí i s tím, že vládní podpory obnovitelných zdrojů energie nebyly přeneseny na běžné spotřebitele ve formě vyšších cen elektřiny. Na druhé straně tato politika přispěla k tomu, čemu se ve Španělsku říká "tarifní deficit" v sektoru výroby energie, který činí 25 až 30 miliard eur. Finančně vyčerpaná španělská vláda, která musela v roce 2012 požádat Evropskou unii o pomoc pro svůj bankovní sektor, proto prudce omezila svou podporu energetickému sektoru. A navíc zavedla daň sedm procent na příjmy z výroby elektřiny, ať z obnovitelných nebo neobnovitelných zdrojů.

A následovala další opatření jejichž výsledkem by mohlo být podle Francové v letošním roce snížení dotací pro větrné elektrárny až o 1,2 miliardy eur. "Španělsko je obětí svého vlastního úspěchu," poznamenává k tomu ředitel výzkumu v oblasti větrné energie firmy IHS Eduard Sala de Vedruna.
Všechny tyto kroky měly mrazivý dopad na evropské investice do sektoru. "Instalovaný výkon ve Španělsku prudce klesl (od doby, co vláda stáhla podporu)," uvedl Pierre Tardieu z Evropského svazu větrné energie (EWEA). "Ve španělském sektoru větrné energie bylo 41.000 pracovních míst, nyní je to jen 23.000," dodává.

To potvrzují i další čísla. V roce 2012 celková instalovaná kapacita nových větrných elektráren v zemi činila 1110 megawattů (MW). Letos to má být jen 175 MW.
Španělsko v tom však není samo. Nově instalovaná kapacita klesá ve většině zemí Evropské unie. Jednou z výjimek je Německo či Británie, které měly loni na celkové nové instalované kapacitě v EU podíl zhruba 50 procent, dodává Tardieu.

Kvůli zájmu o větrnou energii se však rovněž snížily náklady na větrné turbíny. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se tak po celém světě zvyšuje počet projektů, které jsou financovány bez vládní podpory. Pokud není k dispozici levné uhlí nebo plyn a v zemi je dostatečně větrno a dost sluneční svitu, může být výroba elektřiny ze slunce a větru levnější než z fosilních paliv.

Právě vzhledem k poklesu nákladů na infrastrukturu a vážným dluhovým problémům Španělska se vláda rozhodla, že odvětví již dále není potřeba dotovat. Vláda se také zřejmě domnívá, že odvětví je nyní již natolik silné, že odolá snížení subvencí, které dostávalo v předchozích desetiletích. Není se tak čemu divit, že firmy z odvětví mají pocit, že jsou trestány za svůj úspěch. "Faktem zůstává, že obnovitelné zdroje energie ve většině zemí dostávají větší subvence než další levnější energetické zdroje, jako uhlí," upozorňuje Sala de Vedruna.