Černé moře se stává centrem ekonomických a geopolitických bojů. Černé moře je oblastí, kterou křižuje mnoho dopravních tras. Po jeho dně je budován ropovod, probíhá tam průzkum velkých zásob nafty a zemního plynu a jsou prováděny podmořské vrty.
Nafta v Černém moři
Černé moře se stává centrem ekonomických a geopolitických bojů. Černé moře je oblastí, kterou křižuje mnoho dopravních tras. Po jeho dně je budován ropovod, probíhá tam průzkum velkých zásob nafty a zemního plynu a jsou prováděny podmořské vrty.
Rusko exportuje většinu svých surových materiálů a ropy z oblasti Kaspického jezera přes Černé moře. Navíc začalo posílat zemní plyn podél dna jezera do Turecka v rámci projektu Modrý plynovod. Další projekt - Jižní plynovod (South stream)- do EU je ve výstavbě.
Rovněž Turecko jeví o Černé moře zvýšený zájem. Úžina spojující Černé a Středozemní moře nezvládá dopravu naftových tankerů. Turecká vláda omezuje navigaci v úžině zatímco země exportující naftu a plyn stavějí ropovody a plynovody mimo tuto oblast. Turecko přilévá oleje do ohně tím, že začíná hledat další možnosti kooperace v energetickém průmyslu mezi Evropou a Ruskem.
Kromě ropovodů a plynovodů se Černé moře může brzy stát oblastí bezpočtu naftových plošin. V roce 1995 uzavřelo Turecko smlouvy o hloubkovém geologickém průzkumu v západní a centrální části Černého moře s Aramco a BP. Výsledkem průzkumu je objev cca 100 milionů tun ropy na dně Černého moře.
Mimo to provedlo Turecko svůj vlastní velký geologický průzkum šelfu v Černém moři a objevilo zásoby odhadované na desítky miliard barelů nafty. Brazilská firma Petrobras byla první, která s Tureckem podepsala smlouvy o hloubkové těžbě. První vrt má být proveden už v roce 2010. Na řadě jsou Spojené státy. Exxon Mobil už podepsala smlouvu, následovat bude Chevron. Bulharsko, Rumunsko a Gruzie provádějí či provedly vlastní geologické průzkumy svých zásob surovin v Černém moři.
Samostatné republiky usilují o získání co největší nezávislosti, zvlášť v energetické soběstačnosti. Jak Gruzie tak Ukrajina vkládají do zásob v Černém moři velké naděje. Zdá se, že Ukrajina nebude schopna zahájit novou vlastní těžbu z důvodu své politické situace. V současnosti (2009) však už těží čtyři ze čtrnácti známých zásobníků zemního plynu v Černém moři a Azovském jezeře.
Rovněž Abcházie projevuje zájem o svá ropná naleziště v Černém moři. Její zásoby jsou odhadovány na 200-220 milionů tun. Ministr pro ekonomii Abcházie podepsal v roce 2000 s ruskou společností Rosfnet smlouvu o provedení dalších průzkumných vrtů a vybudování nezbytné infrastruktury pro těžbu v Abcházii.
Černé moře je jako magnet. Organizace pro ekonomickou spolupráci na Černém moři sdružuje dvanáct zemí, některé z nich - například Albánie - vůbec nemá k Černému moři přístup. I Rusko se snaží získat své pozice v této oblasti. Americké lodi se v Černém moři objevují pravidelně, americké ropné společnosti by se rády v této oblasti zabydlily. Evropská unie je poměrně hodně aktivní v této oblasti, zvlášť poté, co bylo přijato Rumunsko a Bulharsko. Evropská unie hodlá vyčlenit pro zavádění různých programů v této oblasti každoročně 1,7 miliardy EUR.
ZDROJ: www.zvedavec.cz, článek Black Sea To Become Center of Economic Wars vyšel 4. srpna 2009 na serveru Pravda.ru. , kráceno