Luhačovice - prameny, architektura, příroda
Luhačovice leží přesně na pomezí dvou známých moravských oblastí - Slovácka a
Valašska. Generace po generaci se tu kombinují vlivy obou z nich. Zdejší lidé
mají tuhý kořínek a jsou se svým krajem pevně spojeni. Museli ho mnohokrát
bránit před nájezdy z opačné strany hranice a stavět znovu a znovu své vypleněné
osady. Přesto však neztratili otevřená srdce a příslovečnou pohostinnost.
Luhačovice leží přesně na pomezí dvou známých moravských oblastí - Slovácka a Valašska. Generace po generaci se tu kombinují vlivy obou z nich. Zdejší lidé mají tuhý kořínek a jsou se svým krajem pevně spojeni. Museli ho mnohokrát bránit před nájezdy z opačné strany hranice a stavět znovu a znovu své vypleněné osady. Přesto však neztratili otevřená srdce a příslovečnou pohostinnost.
Krajina si díky citlivému hospodaření uchovala svůj charakter a čistotu - jsou zde jedinečné květnaté a orchidejové louky, ovocné sady s původními odrůdami i rozsáhlé lesy. Neobyčejně štědrá tu byla příroda na léčivou vodu ve všech podobách a chutích. Popíjí se tu všechno - nejenom prameny, ale také pálenky a z nich na prvním místě slivovice. A kdo nám vyvrátí, že v malém množství je i ona lékem?
Nemocnému k útěše, zdravému k potěše
Luhačovice jsou nejen největší moravské lázně, ale také lázně s neopakovatelným geniem loci. Snad nikde jinde se nepodařilo tak harmonicky skloubit divokou přírodu s osobitou lázeňskou architekturou. Hustě zalesněné kopce rámují obraz, mezi nimi údolí přetvořené do rozsáhlého volného parku a v něm originální architektura vycházející z místních tradic. K tomu připočtěte jedny z nejvýznamnějších evropských léčivých pramenů, skvělou péči a pohostinnost zdejších lidí a nebude se vám chtít odsud pryč.
Krásná architektura je v Luhačovicích zasazena do divoké přírody | archiv Lázně Luhačovice, a.s.
Název Luhačovice vznikl patrně od luhů, což jsou lužní lesy či lesy v mokřině. Ještě poměrně nedávno se rozprostíraly kolem říčky Šťávnice. Tam, kde bylo údolí nejsevřenější a říčka nejklikatější, tryskaly a bublaly odpradávna prameny s léčivou vodou. Toto místo bylo pochopitelně dost podmáčené i divoké a říkalo se mu Slanica. Lidé si proto stavěli domy až o něco níž po proudu v místě dnešního luhačovického zámku a do divoké Slanice si chodili pro léčivou vodu.
Předkové dnešních Luhačovjanů byli dost vynalézaví na to, aby se spokojili s pouhým popíjením. Všimli si, že pokud přidají svou "léčivou vodu" do těsta na chleba či knedlíky, těsto výborně kyne, je krásně vláčné a nemusí ho ani solit. Dnes bychom to vysvětlili vysokým obsahem oxidu uhličitého a různých minerálních solí.
Jiní mezitím přemýšleli, jak mít z luhačovické vody další užitek. V roce 1669 byl proveden první chemický rozbor a popsány úspěšné výsledky léčení v knize s podivným názvem "Moravský bič na usazeninu". Tím bičem měla být samozřejmě léčivá voda, která odstraňovala usazeniny z trávicích orgánů. Později byla luhačovická voda označena za třikrát silnější než tehdy nejuznávanější minerální voda Selters. To už začalo pacienty z rakouské monarchie opravdu zajímat a majitel panství Vincent Serényi zde na konci 18. století začal stavět první léčebná a ubytovací zařízení. Dnes patří Luhačovice mezi nejlepší lázně v Evropě v léčbě dýchacích cest a zažívacích potíží.
Vincentka a další prameny
Prameny v Luhačovicích si nejdřív lidé pojmenovali po svém. Byl tu pramen Hlavní, Bublavý, Nový, Pramen v hoře. Majitelé panství Serényiové jim později začali dávat nová jména podle členů svého rodu - Vincentka, Aloiska, Ottovka, Amandka, Janovka... Všechna jména jsou mužská, jedinou dámou v této společnosti je Aloiska. Hrabě Jan Serényi (po kterém byla pojmenována Janovka) poprvé a naposled porušil tradici mužských jmen pramenů kvůli své milované ženě Aloisii, mimořádně oblíbené i po celém kraji.
Nejznámějším pramenem je Vincentka (dříve Hlavní pramen), pojmenovaná po staviteli prvních lázní Vincentu Serényim. Je nejúčinnější na dýchací potíže, výborná také na trávení. Popíjí se pomalu půl hodiny před jídlem, nejlépe při chůzi. Z těchto lékařských doporučení patrně vzniklo klasické lázeňské korzování. Blahodárné účinky Vincentky ocení také bohémové po příliš bouřlivé noci.
Kromě Vincentky nezapomeňte ochutnat i další prameny. Každý z nich má své nadšené zastánce. Který bude nejvíc chutnat vám?
Čtet více na: http://www.ceskozemepribehu.cz/luhacovice.aspx
Sdílet článek na sociálních sítích
