Zájem o výstavbu pasivních domů roste

Více než půl milionu korun může dostat od státu ten, kdo se rozhodne postavit si rodinný dům v pasivním standardu. Tedy dům s velmi nízkou energetickou náročností, jehož spotřeba tepla je oproti běžné novostavbě až desetkrát nižší. Výstavbu domů v pasivním standardu totiž stát začal štědře podporovat v dotačním programu Nová zelená úsporám. A Češi na to slyší.

"Dotační program bezesporu výrazně podpořil zájem o pasivní domy a pasivní stavění, což byl jeho hlavní cíl," potvrzuje Martin Růžička, majitel stavební společnosti Penatus. Tato firma staví především dřevostavby, ale i zděné domy v nízkoenergetickém a pasivním standardu. "Přes obecný úpadek společnosti, a s tím související ekonomickou krizi a pokles stavební produkce, zájem o pasivní stavění roste, což má logiku," dodává Růžička. Oproti první vlně Zelené úsporám lidé dosáhnou na více peněz, což dokládají i čísla. V roce 2013 došlo na fond celkem 100 žádostí o dotaci na výstavbu pasivních domů ve Středočeském kraji dohromady za více než 43,7 milionu korun. V období 2009-2010 se ve stejném kraji sešel přibližně stejný počet žádostí, ovšem za necelých 30 milionů korun. Brandtová ale připomíná, že loňské žádosti o dotace se stále vyhodnocují a někteří žadatelé o dotace mohou být v případě zjištění pochybení při kontrole neúspěšní.

"První výzva a její realizace byla provázena porodními bolestmi a často se měnícími pravidly. Další výzvy se pak z předchozích nedostatků, alespoň doufám, poučily a snaží se je napravit," říká Růžička.

Stabilní zájem o domy s nízkou energetickou náročností pociťuje i společnost EnergySim, jež lidem zpracovává na klíč energetické posudky pro zmíněný dotační program. "Je nepochybné, že vypsání výzvy Nová zelená úsporám mělo v loňském roce nemalý podíl na zvýšeném zájmu o tento typ výstavby," říká spolumajitel firmy Petr Kotek.

Loni v létě po spuštění další Zelené úsporám pocítil EnergySim skokový nárůst počtu žádostí o zpracování posudků. Lidé měli totiž obavu z brzkého vyčerpání peněz, které stát na dotace vyčlenil. "Tyto obavy se nakonec nepotvrdily a registrace byla možná až do konce roku 2013," říká Kotek. "Dotační programy, zejména pokud jsou dlouhodobé, působí na investory jednoznačně stimulačně," konstatuje Iva Černá, mluvčí sdružení Centrum pasivního domu, které v Česku dělá osvětu v oblasti energeticky úsporného stavění již 10 let.

Stabilní zájem o pasivní rodinné domy potvrzují i architekti a další odborníci oslovení HN. Důvodem je vedle finanční podpory státu i větší informovanost veřejnosti o tom, co pasivní dům obnáší. "Jde často o boření mýtů. Lidé si myslí, že pasivní dům je ošklivá krabice, ve které se nesmějí otevírat okna. Ale pak se dozvědí, že to není pravda," popisuje František Macholda ze společnosti Ekowatt, která stejně jako EnergySim zpracovává energetické posudky.

"Obecně narůstá počet odpovědných lidí, kteří ke stavbě domu přistupují jinak než pouze ekonomicky, jakkoli pasivní dům je ekonomicky velice výhodný," říká Růžička. Náklady na pasivní dům jsou podle odborníků až o 15 procent vyšší než u běžné novostavby. "Nízkoenergetický a pasivní dům se teoreticky může lišit třeba jen o korunu, ale nízkoenergetický může být i dražší," pokračuje Růžička. "Pasivní dům je z hlediska nákladů na provoz jakýsi nejlepší nízkoenergetický dům." Pasivní dům je takový, jehož měrná potřeba tepla na vytápění nepřesáhne 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok. U nízkoenergetického domu to je do 50 kWh/ m2/rok.

"Hlavní výhodou pasivního domu oproti klasické novostavbě nebo nezateplené nemovitosti je snížení nákladů na energie, velmi výrazné zlepšení vnitřního prostředí domu a zvýšení hodnoty domu na realitním trhu. Díky současné dotaci vyjdou v některých případech levněji než běžné domy," říká Pavel Zemene, předseda sdružení zpracovatelů pěnového polystyrenu (EPS ČR). Právě výrobci zateplovacích systémů ze zájmu o dotace těží. Na zateplení Češi nejčastěji vyhledávají pěnový polystyren, kterého se podle sdružení EPS ve stavebnictví využije až 88 procent roční spotřeby. "Nejčastěji se používá jako fasádní izolant," dodává Zemene.

V letošním roce je v programu Nová zelená úsporám k dispozici 1,9 miliardy korun a ty budou podle předpokladu Státního fondu životního prostředí letos vyčerpány. Vedle výstavby pasivních domů dotační program podporuje zateplování rodinných domů, výměnu oken a dveří a výměnu starých energetických kotlů za nové úsporné, na biomasu či plyn nebo instalaci tepelných čerpadel a solárních panelů.

Vláda se v koaliční smlouvě zavázala k masivnímu zateplování. Do kvalitních nízkoenergetických a pasivních domů by mělo do roku 2020 přitéct celkem 27 miliard korun. "Právě toto jsou jasné signály, které velmi významně zvyšují důvěru žadatelů vůči celému programu. Můžeme tudíž předpokládat, že nárůst zájmu o pasivní domy nyní poroste ještě rychleji," říká Černá a dodává, že díky dotaci bude pasivní dům pro stavitele znamenat stejnou investici - a při promyšleném návrhu kolikrát i menší než obyčejný dům. "Obyčejné domy se zkrátka stanou obdobně jako v zahraničí retro," doplňuje Černá.

Nová zelená úsporám

Dotační program je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných domech. Letos je žadatelům k dispozici 1,9 miliardy korun. Příjem žádostí další vlny dotačního programu byl otevřen 1. dubna.

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: ihned.cz