zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plynárenské déja vu

25.05.2014
Energie
Plynárenské déja vu

Rusko-ukrajinská krize může už za dva týdny způsobit další výpadek dodávek plynu.

Psal se leden roku 2009. Teploty klesaly k minus deseti stupňům a Rusové zastavili vývoz plynu přes ukrajinské území. Jen díky zvýšeným dodávkám z německé sítě a vysokým rezervám v zásobnících se Česku podařilo dvoutýdenní výpadek překlenout bez větších škod.

Energetikům, politikům i širší veřejnosti se v posledních dnech vrací pocit, pro který se užívá francouzský výraz déjà vu. V červnu si s velkou pravděpodobností výpadek ruských dodávek zopakujeme. Naštěstí tentokrát krize přichází v době, kdy je spotřeba plynu nízká. Oproti situaci před pěti lety navíc existuje více možností, jak chybějící plyn do Česka dostat.

Ruskému Gazpromu došla trpělivost. Upozornil ukrajinskou společnost Naftohaz, že bude pokračovat v dodávkách plynu jen v případě, že červnovou dodávku uhradí předem.

Kromě toho požaduje, aby Ukrajinci začali splácet dluh z předchozích měsíců. "Nesplacený dluh dosahuje 3,5 miliardy dolarů a nikdo nemůže pochybovat, že to je pádný a objektivní důvod pro zavedení předběžných plateb za dodávky plynu," uvedl mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

Napětí dále vzrostlo po oznámení gubernátora západoukrajinské Ivanofrankivské oblasti Andrije Trocenka, že nejmenovaná teroristická skupina plánovala s pomocí výbušnin přerušit hlavní tranzitní plynovod do Evropy. Ukrajinci proto posílili ostrahu plynovodu. Na české straně již probíhají přípravy na možný výpadek v dodávkách. Plynárenské společnosti nakupují do zásoby. "Od počátku dubna opět ukládáme zemní plyn do podzemních zásobníků. Dnes je kapacita zásobníků naplněna z 51 procent," uvedl mluvčí skupiny RWE v Česku Martin Chalupský. Právě RWE je největším dovozcem a prodejcem plynu na tuzemském trhu.

Co bude následovat, když Ukrajinci do počátku června nezaplatí? Po konzultaci s odborníky na plynárenský byznys a mezinárodní politiku sestavil týdeník Ekonom tři možné scénáře budoucího vývoje.

1. Odklonit plyn od Ukrajiny

První scénář vypadá následovně: Rusové zastaví dodávky na Ukrajinu včetně přepravy plynu určeného pro zákazníky ve střední Evropě. "Rusko požaduje platbu předem, což Ukrajina odmítá. Uzavření tranzitu plynu považuji za pravděpodobné a jsme na ně připraveni," říká vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Rusové se v takovém případě pokusí přesměrovat co nejvíce plynu do potrubí Nord Stream a Jamal. První vede po dně Baltského moře do německého Greifswaldu, druhý přes běloruské a polské území. Oběma plynovody lze do střední Evropy dostat 85 miliard metrů krychlových plynu, což by na pokrytí potřeb tamních zákazníků mělo stačit.

Díky výstavbě plynovodů Opal a Gazela má Česko oproti krizové situaci před více než pěti lety jednu výhodu. Může nahradit výpadek dodávek ruského plynu z Východu dodávkou ruského plynu z německé sítě. A díky investici do reverzního toku může přes české území směřovat plyn i na Slovensko. Středoevropané tedy nemusejí podléhat panice. V mnohem horší pozici budou země, které nemají výpadek ruských dodávek přes Ukrajinu čím nahradit. Ironií osudu budou nejvíce postiženy prorusky orientované země - Bulharsko, Srbsko a spolu s nimi také východní část Ukrajiny.

Podle názoru bývalého premiéra a současného šéfa Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka má současná krize posloužit Rusům ke zlomení odporu proti plynovodu South Stream. "Podobně posloužila plynová krize v lednu roku 2009 k umlčení kritiků stavby Nord Streamu," řekl Topolánek v minulém týdnu na odborné konferenci organizované Institutem pro veřejnou diskusi a týdeníkem Ekonom.

Potrubí South Stream povede po dně Černého moře do Bulharska a poté do Srbska, Maďarska a Rakouska. Projekt zatím naráží na odpor Evropské komise a odpůrců zvyšování energetické závislosti na Rusku, dočasný výpadek dodávek může zájem o plynovod opět zvýšit.

Po dokončení South Streamu a případném položení dalších linek plynovodů Nord Stream a Jamal zvládnou Rusové zásobovat státy Evropské unie bez využití tranzitu přes ukrajinské území. Ukrajinci tím přijdou o poplatky v řádu miliard dolarů ročně i jistou část strategického významu své země.

2. Zapněte zpětný chod

Další možný scénář počítá s možností, že Rusové tok plynu přes ukrajinské území nezastaví, ale jen omezí. Budou dodávat jen tolik plynu, kolik je určeno pro středoevropské země. A Ukrajinci ať si poradí, jak umějí.

Problém je, že potrubí sloužící pro potřeby Ukrajiny a dalších importérů nejsou oddělena. Chybějí též spolehlivá měřidla, jež by zaznamenala výši ukrajinského odběru. Podobně jako v lednu 2009 se tak může stát, že Rusové obviní Ukrajince z krádeže plynu určeného pro země Evropské unie. A dodávky zastaví úplně.

Stejně tak si lze představit situaci, že Ukrajinci takovému pokušení odolají a plyn pro vlastní spotřebu začnou dovážet naopak ze Západu. Intenzivní jednání o zpětném toku s Polskem, Slovenskem a Maďarskem již probíhají. Mohli by tak získat až 20 miliard kubíků plynu ročně, čímž by nahradili převážnou část dodávek z Ruska.

Teoreticky to možné je. Zemního plynu je zatím díky dodávkám z Ruska na evropském trhu nadbytek a technické úpravy plynovodů lze stihnout za několik měsíců. Ukrajinský Naftohaz před dvěma lety uzavřel smlouvu o odběru plynu ze Západu s koncernem RWE. A od poloviny dubna na jejím základě plyn skutečně odebírá.

Výsledkem tohoto scénáře bude zdánlivě nelogická situace, kdy ruský plyn ukrajinským územím pouze proteče, aby se jeho část vrátila zpět s formální nálepkou dodávky z některé středoevropské země. Bude to otázka vytrvalosti, jak dlouho budou zúčastněné země hrát toto "divadlo".

3. Stále je čas se dohodnout

Podle názoru Huga Kysilky, viceprezidenta dodavatele plynu Vemex, je ovšem možné, že Rusové a Ukrajinci v brzké době "vychladnou" a zasednou k jednacímu stolu. Vývoj posledních dní prý tomu nasvědčuje. "Obě strany začínají chápat, že spolu musejí začít jednat," říká Kysilka.

Možný kompromis připustil i ruský premiér Dmitrij Medveděv, podle jehož slov nemusí být cena 485 dolarů za tisíc kubíků plynu definitivní. Pokud by Rusové odvolali stodolarovou "přirážku" k ceně plynu pro porevoluční Ukrajinu a Ukrajinci by projevili ochotu splatit po částech svůj dluh, uzavření dohody by se stalo velmi pravděpodobnou variantou.

Pro další užívání cesty přes Ukrajinu hovoří i technické faktory. "Na západě Ukrajiny se nacházejí podzemní zásobníky s kapacitou 30 miliard metrů krychlových, které umožňují plynulé zásobování Evropy v zimním období. Na trase Nord Streamu i Jamalu zásobníky chybějí," upozornil jednatel firmy ENA a přední odborník na plynárenství Vladimír Štěpán.

Umírněnému vývoji nasvědčuje i vývoj burzovních trhů. Například na trhu NGC se plyn s dodávkou v roce 2015 před vypuknutím vzpoury na Krymu obchodoval na úrovních okolo 26 eur za megawatthodinu. Od poloviny února cena klesá, aktuálně se pohybuje okolo 24 eur. Ještě výraznější propad lze vidět na spotovém trhu, kde se obchodníci snaží zbavit přebytků po mírné zimě.

Hroutící se evropská jednota

Navzdory výše uvedenému by bylo chybou domnívat se, že "plynová válka" mezi Ruskem a Ukrajinou nebude mít na Česko zásadní dopad. Jednou z obětí krize může být společná evropská energetická politika. Názory členských zemí Evropské unie se začínají stále více štěpit v odpovědi na otázku, zda má smysl snižovat závislost na dodávkách ropy a plynu z Ruska. A pokud ano, tak jakým způsobem.

Nejen v Německu, ale v celé západní polovině Evropy sílí hlasy, že je třeba urychlit přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Roste tlak, aby budoucí unijní energetická strategie nastavila ambiciózní cíle, co se týká podílu zelených energií a energetických úspor.

Naopak země střední a východní Evropy volají po náhradě ruského plynu a ropy za dodávky z jiných částí světa. Zejména Poláci navrhují také maximální možné využití vlastních ložisek uhlí a břidlicového plynu.

Přesně takové řešení doporučuje expremiér Mirek Topolánek. "Nevěřím na ropný zlom, po celé 21. století bude k dispozici dostatek uhlí, plynu i ropy. Příznivci obnovitelných zdrojů mi stále více připomínají sektu," prohlásil Topolánek.

Reakce ekologických organizací přišla vzápětí. "Náhrada výpadku plynu spalováním uhlí a další podobná řešení jsou vyloženě špatná. Existuje relativně rychlé, a především trvalé řešení - zateplování domů a zvýšení efektivity průmyslu v kombinaci s vyšší výrobou energie z domácích obnovitelných zdrojů," uvedla Klára Sutlovičová z organizace Greenpeace.

V jiné pozici jsou velké země, v jiné ty ostatní. Rusové jednají s Německem, Itálií, Francií a Británií jako s partnery a mají zájem o dlouhodobé dodávky plynu na tyto lukrativní trhy. Země jako Česko a Polsko se cítí být přehlížené a volají po zvýšení dodávek plynu z jiných zemí na úkor Ruska.

Levné/drahé, nehodící se škrtněte

Lze vůbec v dohledné době odbourat závislost Evropy na dovozu plynu z Ruska? Teoreticky ano, ale je třeba připravit se na fakt, že to nebude ani rychlé, ani levné.

Americká analytická firma Sanford C. Bernstein v dubnu ve své analýze uvedla, že dovoz ruského plynu do zemí Evropské unie lze odbourat během pěti let. Náklady však budou obrovské, a sice 215 miliard dolarů. Tedy přibližně čtyřnásobek českého státního rozpočtu.

Autoři studie doporučují zvýšení dovozu zkapalněného plynu, spuštění těžby z břidlic, navýšení norské produkce a výstavbu plynovodu z oblasti Kaspického moře. Slabým místem může být dopad na životní prostředí, jedním z navržených opatření je totiž zvýšení podílu uhlí v energetice.

S mnohem optimističtější analýzou na stejné téma přišel v březnu bruselský think-tank Bruegel. Díky vyššímu dovozu plynu z jiných zemí, navýšení těžby v Nizozemsku, omezení výroby elektřiny a tepla z plynu a úsporným opatřením prý lze ruský plyn nahradit během jednoho roku a s přijatelnými náklady. Málo známým faktem totiž je, že Evropa téměř nevyužívá své terminály pro dovoz zkapalněného plynu. Loni se dle oborového sdružení Gas Infrastructure Europe dovezlo na lodích jen 45,7 miliardy metrů krychlových, což odpovídá využití dostupných kapacit z pouhých 23 procent.

Jedním z důvodů je, že zkapalněný zemní plyn, známý pod zkratkou LNG, ztratil cenovou výhodu. Po loňském zlevnění dodávek z Ruska jsou obě alternativy nákladově srovnatelné. Zájem sráží také propad spotřeby v důsledku omezování provozu ztrátových plynových elektráren.

Dále je třeba vzít v úvahu vysoké náklady, a to nejen na výstavbu potřebné infrastruktury. Zkapalnění, přeprava a opětovná regasifikace paliva vychází na 12 eur za megawatthodinu. Navzdory tomu všemu se zkapalněný plyn může vrátit opět na výsluní zájmu. Tentokrát už ne z ekonomických, ale z politických důvodů. Právě díky nim jsou přístavní terminály pro jeho dovoz stále v kurzu. Šest je v současné době ve výstavbě a dvacet ve stadiu přípravy a úvah.

Z českého pohledu má největší význam polský LNG terminál ve Świnoujście u Štětína. První loď se zkapalněným plynem z Kataru by zde měla vyložit svůj náklad na počátku příštího roku. V první fázi bude možné touto cestou dovážet pět miliard kubíků za rok, což odpovídá třetině polské spotřeby.

Polský LNG přístav bude možné výhledově využít i pro dodávky do Česka. Nutnou podmínkou však je výstavba nového plynovodu Moravia, česko-polského propojení Stork II a posílení sítě na polském území. Splnění všech těchto úkolů je reálné nejdříve v roce 2018.

Podle názoru Vladimíra Štěpána tak může být případný výpadek dodávek plynu i užitečný. "Politici si konečně uvědomí vážnost situace a začnou se více věnovat energetické bezpečnosti včetně propojení ve směru sever-jih," zdůraznil Štěpán. V tuto chvíli převažuje na politické scéně názor, že je třeba snížit závislost na ruském plynu i za cenu mírného navýšení ceny. Stejný názor mají i manažeři - v anketě týdeníku Ekonom se téměř 90 procent oslovených vyslovilo pro, jen desetina preferovala cenu před závislostí. Jenže zkušenost z ledna 2009 je taková, že volání po diverzifikaci postupně utichne a vše se vrátí do zajetých kolejí.

AUTOR: David Tramba

138 mld. m3
Tolik zemního plynu dodal Gazprom v loňském roce do zemí Evropské unie. Pokryl tak více než čtvrtinu její celkové spotřeby.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí