zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biologové zkoumají na Třeboňsku obnovu tůní po těžbě

14.06.2014
Příroda
Geologie
Biologové zkoumají na Třeboňsku obnovu tůní po těžbě

Soustava pískoven u Suchdola nad Lužnicí v CHKO Třeboňsko se stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Tým doc. Davida Boukala z Přírodovědecké fakulty JU zde ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR zkoumá osídlování nově vytvořených tůní vodními živočichy.

Během postupné rekultivace dobývacích prostorů Cep I a Cep II bylo vytvořeno několik desítek tůní, v nichž nacházejí útočiště vodní živočichové, především hmyz a obojživelníci. Řada z nich přitom patří mezi chráněné a ohrožené druhy. V posledních letech společnost Českomoravský štěrk, která v obou pískovnách těží, s biology konzultuje umístění i parametry tůní, aby co nejlépe vyhovovaly nárokům na ochranu přírody i vědecký výzkum.

"Tůně v pískovnách jsme si vybrali z několika důvodů. Jsou pro nás ukázkovým příkladem nových vodních ploch, které osidlují specializované druhy hmyzu. Takových druhů není moc, takže výsledné hmyzí společenstvo je jednoduché a dá se dobře studovat. Nově zbudované tůně neslouží navíc jen výzkumu, ale přispějí i k ochraně vzácných druhů bezobratlých a obojživelníků, které jsou jinde vytlačovány rybami," říká vedoucí týmu David Boukal.

Biologové již v tůních na cepských pískovnách objevili několik ohrožených druhů typických právě pro živinami chudé vodní plochy, např. celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou. Jako dočasná stanoviště tyto tůně využívá i další celoevropsky chráněný druh potápník dvoučárý, jehož známý výskyt je v ČR omezen na nevelký počet lokalit na Třeboňsku.

"Mokřady a tůně s nízkým obsahem živin patří dnes v krajině k velmi vzácným stanovištím, na která je vázáno velké množství ohrožených druhů. Právě obnova těžebních prostorů nabízí příležitost, jak těmto druhům pomoci s vynaložením minimálních finančních nákladů," říká Jiří Řehounek, který se tématikou obnovy území po těžbě zabývá ve sdružení Calla.

"Výsledky těchto výzkumů najdou i praktické uplatnění. Při budování nových tůní budeme zase o něco lépe vědět, co které druhy potřebují a jak pro ně vytvořit co nejvhodnější stanoviště. Věřím, že znalosti získané v suchdolské pískovně budou využitelné i na jiných lokalitách," dodává Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk.

KONTAKTY:

Doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D., vedoucí katedry biologie ekosystémů PřF JU a laboratoře vodního hmyzu a reliktních ekosystémů na EntÚ BC AV ČR, v.v.i.

Tel.: +420 387772327, mobil: +420 777972971, e-mail: boukal@entu.cas.cz

Ing. Lukáš Volša, tiskový mluvčí skupiny HeidelbergCement ČR
Tel.: +420 544 122 343, mobil: +420 606 677 017, e-mail: lukas.volsa@cmcem.cz

RNDr. Jiří Řehounek, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí

Mobil: +420 605 066 898, e-mail: RehounekJ@seznam.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí