1984? Kdepak, zle bude v roce 2082

Rok 1984 měl být v apokalyptické vizi G. Orwella tím, kdy budou přirozené pořádky nevratně zničeny politickou zvůlí. Norský spisovatel J. Gaarder nyní předkládá jiný timing: 2082. Do tohoto roku v jeho novele Anna vyhynulo milion rostlinných a živočišných druhů, zbytky obyvatelných koutů planety křižují klimatičtí uprchlíci, a protože ropa dávno došla, jezdí se i ve Skandinávii na velbloudech. V roce 2082 se s tím už nedá nic dělat, ale jak se mladá Nova dozvídá, ještě před sedmdesáti lety to šlo. Tehdy se dalo kolo environmentálních dějin země otočit... Tento úkol leží na Anně, která je ostatně možná prapředkem Novy.

Jak ukázal už ve svém bestselleru Sofiin svět, dokáže Gaarder udržet spád knihy a zároveň čtenáře trochu vzdělat. Každý dramatický příběh ale potřebuje svého úhlavního zlosyna. Gaarder ho v Anně nepojmenovává zástupně; Václav Klaus promine, ale autor přímo mluví o "globálním oteplování a klimatických změnách způsobených člověkem". Vinu na vymírání nenesou žádní imaginární oni, dokonce ani alibističtí my. Vinu nese každý jednotlivec. Každý ale také může něco udělat.