zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Artéské vody v brněnské kotlině

22.06.2014
Hydrogeologie
Artéské vody v brněnské kotlině

Jak vznikly a kde jsou artéské vody

Artéské vody

(podle francouzského hrabství Artois) jsou zvláštní typ podzemní vody, která poVyskytují seTento příkop vstupuje do Brna od severu kuřimsko-řečkovickou depresí,Artéské vody se v uvedeném prostoru vyskytují v hloubce několika desítek až stovek

Ohrožení znečištěním

Ohrožení kvality podzemní vody spočívá v průniku kontaminujících látek do hydrogeologického

kolektoru artéských vod.

artéský ochranný kryt, a starými vrtnými díly a studnami, které propojují mělké a hlubinné

zvodnění. Na některých lokalitách artéský kryt není vyvinut a voda z mělké zvodně bez omezení

přestupuje do struktury hlubinných vod. Je tomu tak zejména na hlavních trasách, po kterých jsou

artéské vody doplňovány.

Může k němu dojít oslabenými zónami v místě, kde je nedostatečný

Hlavní pozornost při inventarizaci hrozeb je třeba soustředit na staré environmentální zátěže. V řadě

velkých průmyslových podniků došlo v minulosti ke kontaminaci horninového prostředí, podzemní

vody a budov různými závadnými látkami anorganické i organické povahy.

z nejnebezpečnějších polutantů jsou chlorované alifatické uhlovodíky (perchloretylen,

trichloretylen), které byly v minulosti běžně používány jako odmašťovací prostředky.

hrozbu pro kvalitu podzemních vod představují staré (někdy až historické) skládky a ostatní

antropogenní navážky související s historickými i současnými úpravami území pro zástavbu.

tyto uloženiny jsou často vázány výskyty kontaminujících látek, které mohou zasakovat na hladinu

podzemní vody. Za nejvýznamnější zdroj ohrožení tohoto typu lze dnes považovat skládky odpadů

ve vytěžených dobývacích prostorech na černovické terase.

JednyVelkouNa

V neposlední řadě je třeba uvažovat i hrozby havárií ve stávajících průmyslových objektech a na

dopravních tepnách a nežádoucích stavebních zásahů do struktury hlubinných artéských vod.

V rámci živelních pohrom lze jako nejvýznamnější hrozby uvažovat povodňové situace na hlavních

tocích protékajících městem a extrémní meteorologické situace.

Hrozba nadměrné exploatace

Ohrožení akumulace podzemní vody a vydatnosti hydrogeologické struktury spočívá v možnosti

ovlivnění hydrogeologických nebo hydrologických poměrů struktury artéských vod. Významnou

hrozbou je mj. nepřiměřená exploatace struktury, kdy akumulace podzemních vod je zbytečně

ochuzována a kvalitní podzemní voda je využívána pro účely, pro které by postačovala např. mělká

podzemní voda nebo povrchová říční voda.

Neméně významným fenoménem, který souvisí s neracionální exploatací hlubinných podzemních

vod, je možnost poklesu artéského napětí na stropu struktury a možnost zasakování kontaminantů

do struktury. Tím se kvantitativní a kvalitativní ochrana vzájemně prolínají a stávají se

neoddělitelnými.

Využití artéských vod v krizi

Výpadky v zásobování vodou mohou v důsledku teroristických útoků nebo živelních pohrom bez

předchozího varování postihnout i Českou republiku. Pro takový případ je třeba mít zabezpečen

náhradní zdroj vody, dostatečně kapacitní podle velikosti území a množství obyvatel.

č. 254/2001 Sb., o vodách, v § 29 vymezuje, že zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny

pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití

podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Předpokládané využitelné

zásoby artéské vody 250-300 l/s jsou přitom kapacitně i kvalitativně srovnatelné s I. březovským

přivaděčem. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě.

Struktura hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je objemem akumulace podzemní vody

schopna pokrýt potřeby až několikanásobně větší aglomerace, nežli je krajské město Brno. Má

nadregionální význam a je důležitá pro celé území Jihomoravského kraje. Jedná se v každém

případě o jedinečnou příležitost pro přežití obyvatelstva v období krizových stavů.

Zákon

Nutnost ochrany artéských vod

S vědomím jejich výjimečnosti a potenciálního významu, artéské vody v brněnské kotlině zasluhují

jak zachování kvality, tak zabezpečení dostatečné akumulace. Ochrana vyžaduje komplexní přístup

všech orgánů státní správy a místní samosprávy, zejména institucí činných ve vodním hospodářství

a ochraně životního prostředí. Na tomto poli mají příslušné pravomoci a odpovědnosti zejména

Magistrát města Brna a Krajský úřad Jihomoravského kraje.

komerční organizace, které působí v oboru hydrogeologie, inženýrské geologie, a v environmentální

problematice. Nezbytný je koordinovaný postup při veškerých aktivitách, které se artéských vod

dotýkají, a nalezení optimálních řešení a postupů v případě, že by hrozil negativní dopad

projektovaných činností na hydrogeologické poměry, hydrologický režim nebo kvalitu podzemní

vody.

Velký kus práce však mohou vykonat i

ZDROJ: www.veronica.cz, RNDr. Milan Čáslavský - G

EOtest Brno, a.s.

navrtání vystupuje vlivem přirozeného hydrostatického přetlaku nad úroveň terénu.

všude tam, kde voda zasakuje z okolních svahů hluboko do podzemí a shromažďuje se pod

nepropustnou polohou, která se nazývá artéský strop. V místě, kde je artéský strop přirozeně nebo

uměle porušen, vzniká vzestupný artéský pramen. Podle zákona o hydrostatické rovnováze kapalin

vystupuje artéská voda až do výše, která odpovídá úrovni, na které dochází k jejímu zasakování.

Výskyt hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je podmíněn existencí pohřbeného koryta

starého terciérního říčního toku, který přicházel pravděpodobně z oblastí východních Čech do

karpatské předhlubně.

protékanou Ponávkou, pokračuje k jihu přes Královo Pole na Lužánky a do prostoru černovických

pískoven.

metrů. Vznikají vsakem srážkových vod na okolních svazích tvořených zvětralými vyvřelými

horninami brněnského masivu, nebo zasakováním mělké podzemní vody v poříčí hlavních

brněnských toků, zejména Svitavy.

Sedimenty s artéskými vodami jsou na Brněnsku kromě vlastní trasy příkopu a údolí hlavních

vodních toků uloženy i v některých bočních zálivech a lokálních depresních strukturách, kterými

jsou např. kotlina na severu u Ivanovic, Žabovřeská kotlina, údolí Leskavy (okolí Bohunic a

Starého Lískovce). Jsou známé i z okolí Kuřimi v Jinačovickém prolomu a okolí Ostopovic, ale tyto

vzdálenější výskyty již s brněnskou kotlinou bezprostředně nesouvisejí.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí