zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Program odpovědného nakládání s odpady v Jihlavě

13.06.2014
Odpady
Urbánní ekologie
Program odpovědného nakládání s odpady v Jihlavě

Občané Jihlavy, kteří třídí, budou mít nižší poplatek za svoz komunálního odpadu. Návrh systému motivačních plateb nedávno představila jihlavská radnice. Program bude spuštěn v červenci...

Úřad navrhuje, aby se lidem zapojeným do programu slevilo na poplatku 65 Kč. Například čtyřčlenná rodina tak ušetří 260 Kč. Sleva na poplatku bude poskytnuta v roce 2015. Smyslem programu je snížení množství ukládání neupraveného komunálního odpadu na skládku, předcházení vzniku odpadu, navýšení třídění odpadu a úleva pro ty, kdo s odpady nakládají odpovědně.

>>Jihlava má zájem na tom, aby úlevy na poplatku mohl dosáhnout každý. Magistrát vytvořil tři cesty, kterými se lze do programu zapojit, protože město má několik typů zástaveb a všichni obyvatelé nemají stejné podmínky,<< vysvětluje tiskový mluvčí města Radek Tulis. >>Pokud by Jihlava měla např. jen rodinné domy, bylo by to snazší. K zapojení by stačilo například pouze třídit bioodpad nebo snížit frekvenci svozu. Toho však nelze dosáhnout na sídlištích s bytovými domy. Proto je tam možnost se zapojit návštěvami sběrných dvorů, které Jihlava provozuje už tři a jež jsou pro většinu obyvatel dobře dostupné.<<

Právě existence sběrných dvorů umožňuje motivační program uskutečnit. Město podporuje, aby se v nich odevzdávaly nebezpečné složky odpadu, které často končí v popelnicích, nebo objemné odpady, které někteří občané raději odloží v kontejnerových stáních, a město pak platí náklady na odstranění černých skládek.

TŘI CESTY

Radnice navrhla tři způsoby, kterými lidé mohou ušetřit. Jednou z možností je dvakrát za půl roku přinést na kterýkoliv z jihlavských sběrných dvorů např. bioodpad, nebezpečné odpady, elektrozařízení nebo kovy. K tomu je nutné se zaregistrovat na magistrátu. Takzvaná >>Jihlavská karta<<, která se aktuálně využívá jako elektronická jízdenka v MHD, bude nově sloužit i pro evidenci návštěv sběrného dvora.

Další cestou pro získání slevy je to, že lidé požádají na odboru životního prostředí o snížení počtu či objemu svých nádob na komunální odpad nebo požádají o krácení četnosti jejich vývozu. >>Tři čtvrtiny poplatku tvoří náklady na svoz směsného komunálního odpadu. Tyto náklady se v Jihlavě odvíjejí od počtu popelnic přistavovaných občany k vývozu, a to bez ohledu na skutečnost, jak moc jsou popelnice zaplněné. Občanům jsme se v uplynulých letech snažili vysvětlovat, že pokud si sníží frekvenci vývozu a nebudou-li přistavovat poloprázdné popelnice, může to v konečném důsledku znamenat snížení nákladů, a tím i snížení poplatku. Velký efekt to nepřineslo, a proto jsme se vydali adresnou cestou,<< konstatuje Radek Tulis.

Do třetice je možné slevy dosáhnout tím, že se obyvatelé zapojí do systému třídění biologicky rozložitelného odpadu. Tuto možnost mají zatím pouze obyvatelé některých městských částí.

>>Do systému je třeba se také přihlásit. Proto ne každý, kdo si ke svému domu dá přistavit nádobu na bioodpad, je automaticky zapojen do Programu odpovědného nakládání s odpady. Dostane jednoduchý přihlašovací formulář, ale jestliže se neregistruje, do programu zapojen nebude,<< popisuje situaci mluvčí města. Podmínky programu se budou měnit podle oblastí, které v odpadovém hospodářství bude město potřebovat podpořit.

EKONOMIKA ZMĚN

S rozšířením motivačního programu se zřejmě o něco sníží příjmy města z poplatků a nejspíš o něco stoupnou provozní náklady sběrných dvorů. >>Úřad si samozřejmě zpracoval odhady, ale nevíme, kolik lidí se zapojí a jaký bude reálný efekt zavedení programu,<< říká Radek Tulis. >>Na prvním místě stojí snaha města o zapojení obyvatel do odpovědného nakládání s odpady. Reálné ekonomické efekty budeme sledovat a program podle toho upravovat.<<


Proč tento typ motivačního programu?

>>Snažili jsme se vyjít z podmínek, které Jihlava má, a řešit to, co řešit potřebujeme. Většina motivačních systémů je postavena na pytlovém sběru papíru a plastu. Ten je vhodný do malých obcí, kde jsou krátké docházkové vzdálenosti ke sběrnému místu a kde zpravidla pracuje někdo, kdo vše eviduje a rozpočítává. V padesátitisícovém městě by takový systém vyžadoval další nemalé investice do čipů, softwaru, který bude evidovat množství odpadu odevzdané konkrétním občanem a zároveň bude umět rozpočítat výši úlevy, další investicí by bylo zřízení sběrných míst, aby se pytle nepovalovaly po ulicích,<< říká tiskový mluvčí města Radek Tulis.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí