zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Projeďte se po Lužnici

29.06.2014
Ekologická dovolená, cestování
Projeďte se po Lužnici
  1. Pramení v Rakousku na jižních svazích Novohradských hor ve výši 990 m n. m., odkud zprvu teče k severu do Čech, ale po několika kilometrech se vrací zpět do Rakouska. Na naše území se vrací nad Novou Vsí už jako říčka splavná pro sportovní lodě. Od hranic až k Táboru teče severním směrem, u Tábora se ostrým obloukem doleva stáčí k jihozápadu a pod Týnem nad Vltavou se vlévá zprava do Vltavy na jejím ř. km 202,2. Povodí Lužnice měří asi 4200 km2, délka sjízdné části je 146,9 km.
  2. Lužnice je nížinná řeka, spád celé sjížděné části činí asi 0,8 promile, pouze v úseku Tábor - Bechyně, kde se údolí zužuje a v kamenitém dně vznikají lehce sjízdné peřeje, přesahuje spád l . Jinak plyne mírným stejnoměrným proudem rovinatou, lučinatou krajinou jižních Čech. Její voda je nadržována četnými jezy a napájí soustavu rybníků, vytvořených již v 16. stol. rožmberským regentem Jakubem Krčínem. K napájení některých rybníků byl vybudován umělý tok, zvaný Zlatá stoka, který odbočuje z Lužnice doleva nad jezem Pilař a vrací se zpět ve Veselí nad Lužnicí. Řeka Lužnice protéká největšímčeským rybníkem Rožmberkem, jehož hráze jsou před přívaly velké vody chráněny umělým tokem, Novou řekou, která odvádí přebytečnou vodu do Nežárky. Od rozvodí k rybníku Rožmberk se Lužnice nazývá Starou řekou a celý tento úsek je přírodní rezervací, proto zde platí zákaz táboření. Stará řeka je původní, meandrující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné řečiště Lužnice. Pod hrází rybníka Rožmberka Lužnice proudí převážně regulovaným korytem lemovaným stromy až k Veselí n. Luž., kde po soutoku s Nežárkou přechází do svého středního toku. Ten je charakteristický širším korytem a stále mírným proudem, zpomalovaným častými jezy s vorovými nebo sportovními propustmi, které jsou ovšem většinou zavřené. U Sezimova Ústí se údolí začíná prohlubovat, lesy se opět přibližují k řece a v dolním toku od Tábora se spád řeky zvětšuje. V korytě postupně přibývají kameny a plavbu až k Příběnicím zpestřují táhlé peřeje. Hluboké zalesněné údolí s místy strmými skalnatými stráněmi se otevírá až pod Bechyní a poslední kilometry řeka protéká otevřenou lučinatou krajinou, aby u Koloději nad Lužnicí mírný proud Lužnice skončil ve vzduté hladině přehradní nádrže Kořensko na Vltavě.
    Celý horní tok Lužnice až k Veselí n. Luž. je součástí CHKO Třeboňsko, jednoho z přírodněnejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací UNESCO. Ve vztahu k vodní turistice je v okolí Lužnice včetně Nové řeky a Nežárky zakázáno volné táboření a také zde platí další omezení jako v ostatních CHKO. Navíc Stará řeka protéká až ke Staré Hlíně národní přírodní rezervací, kde je také zakázán výstup na oba břehy.
    Počáteční úsek z Nové Vsi do Suchdola nelze doporučit nezkušeným jedincům a větším skupinám pro značně zarostlé a neudržované řečiště plné padlých stromů zdržujících plavbu. Obdobný charakter má také již zmíněná Stará řeka.
    Ve zbytku toku je Lužnice svým mírným proudem, dobrou přístupností i dostatečným množstvím zásobovacích míst vhodná i pro putovní tábory dětí a mládeže. Příhodným cvičným terénem pro začátečníky je úsek Tábor - Dobronice s několika jezy a peřejemi. Během roku pořádají vodácké oddíly na Lužnici několik akcí: na horním úseku "Odmykání Lužnice", na trase Tábor - Bečice VTJZ I. a další.
    Kromě úseku Majdaléna (ř. km 113,5) - hráz Rožmberka (resp. tábořiště Lužnice - ř. km 91,1) je kolem řeky dostatek tábořišť. Výše uvedený úsek je vzhledem k zákazu táboření nutno sjet za 1 den!

  3. Sjízdnost a vodočty:
    Horní a střední tok Lužnice k Táboru je sjízdný téměř vždy a pro tuto část neplatí žádný směrodatný vodočet. Nejproblematičtější vzhledem k vodnímu stavu je Stará řeka od Rozvodí ke vzdutí rybníka Rožmberk a několik kilometrů říčního koryta pod hrází téhož rybníka. Sjízdnost těchto úseků je závislá na množství vody pouštěné do koryta segmentovým jezem na Rozvodí a elektrárnou pod hrází Rožmberka. Orientačně lze sjízdnost Staré řeky zjistit podle přepadu nejméně 15 cm přes segment jezu, což odpovídá asi 2 m3/s. Většina vodáků vzhledem k nedostatku vody v řečišti Staré řeky a zarostlému, neudržovanému a těžko průjezdnému korytu raději volí méně romantickou, ale jistou cestu po Nové řece. Ta je spolu s Nežárkou až do Veselí n. L. sjízdná celoročně.
    Pro splutí dolního úseku od Tábora k Příběnicím je vhodný minimální stav 20 cm na vodočtuu silničního mostu pod Klenovicemi, což odpovídá stavu 100 cm na vodočtu v Bechyni. Zbývající část řeky až k ústí je sjízdná téměř vždy.

    1. Obtížnost:
    úsek ř. km spád obtížnost
    Nová Ves - Tábor 146,2 - 38,6 0,7 promile ZW C +
    Tábor - Dobronice 38,6 - 21,9 1,4 promile WW I
    Dobronice - ústí 21,9 - 0,0 0,5 promile ZW B


  1. Plavba ze Suchdola nad Lužnicí, kde obvykle zahajujeme plavbu, trvá průměrně 5 - 7 dní.
    Rychlost plavby se téměř na celém toku pohybuje mezi 4 a 5 km/h, s výjimkou meandrujících a zarostlých úseků, kudy se lze "prodrat" jen při průměrné rychlosti 1-2 km/h, a peřejnatébo úseku pod Táborem, kde lze za hodinu zdolat 6-7 km.
  2. Tradičním výchozím místem zejména dovoleneckých plaveb je Suchdol nad Lužnicí, kam lze dopravit lodě jak po silnici, tak i po železnici. Dalšími místy s povolenou železniční přepravou sportovních lodí na Lužnici jsou Veselí nad Lužnicí a Soběslav a Bechyně. V případě, že nemáme vlastní dopravu, je možné sjednat předem dopravu s některým z pražských vodáckých oddílů, které v prázdninových měsících pravidelně od soutoku s Vltavou vodáky do Prahy přepravují, nebo doplout až do Červené nad Vltavou, kde je nejbližší (od soutoku) stanice ČD přijímající lodě k přepravě. Při dopravě auty nenarazíme na větší obtíže, silnice sleduje řeku téměřv celé délce jejího toku.
  3. Zásobování a zdravotní střediska: Suchdol nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Bechyně, Koloděje n. Luž.
    1. Hospody, které stojí za návštěvu:
    1. 45,7
    Soukeník, restaurace ve stejnojmenné chatové osadě - 150 m od jezu vpravo (u stadionu) - točí Regenta a vaří. Od 16.6. do 30.8. otevřeno denně 14 - 22 h, zbytek roku St - Ne 15 - 22 h.
    40,4 Tábor, restaurace Na Brusírně - na pravém břehu řeky - točí výborného Lipana (pivo z minipivovaru Dražíč). Pěkná zahrádka, vaří. Otevřeno v pracovní dny od 10 či 11 h, o víkendu až od 14:30.
    27,3 Bečice, restaurace Lužničanka - 200 m po cestě vlevo od jezu - točí slušného Regenta, dobře vaří, velká zahrádka, velký sál, příjemná obsluha.




  1. Kulturní a jiné zajímavosti:

    Nová Ves n. Luž.- obec připomínaná již v r. 1323 se zbytky tvrze ze 14. stol. U Lužnice klasicistní mlýn.

    Suchdol nad Lužnicí - letovisko, dřevařské závody; gotický kostel ze 14. stol. s přestavbami, v okolí rozsáhlá rašeliniště a pískovny.

    Zlatá stoka - kanál vybudovaný poč. 16. stol., který napájí rybníky vodou z Lužnice. Odbočuje z koryta řeky před jezem Pilař a vrací se do něj ve Veselí n. Luž.

    Majdalena - ves s kostelem z 18. stol., postaveným na místě býv. kaple ze 14. stol.

    Stará řeka - úsek Lužnice mezi Rozvodím a Rožmberkem. Národní přírodní rezervace zahrnující rozsáhlý komplex lužních lesů s meandrujícím tokem Lužnice a četnými slepými rameny.

    Nová řeka - uměle vybudovaný tok odvádějící vodu z Lužnice do Nežárky; odbočuje z Lužnice na Rozvodí. Vybudován v l. 1584-85 regentem Jakubem Krčínem. Stavba byla zahájena současně se stavbou rybníka Rožmberk a jejím účelem byla ochrana rybníka před povodněmi. Řečiště splynulo s okolní přírodou.

    Rožmberský rybník - největší rybník v Čechách s téměř 500 ha zátopové plochy, vybudovaný koncem 16. stol., je spolu s odvodňovací soustavou jednou z největších technických staveb své doby. Je napájen přímo tokem Lužnice, hráz zpevňuje 76 památných dubů starých 150-400 let. Pod hrází elektrárna a tzv. Rožmberská bašta z 16. stol.

    Veselí nad Lužnicí - pozdně renesanční radnice z r. 1617, upravená barokně; zachovalé měšťanské domy, městské muzeum.

    Dráchov - obec s býv. tvrzí ze 14. stol., později přestavěnou na sýpku. V obci kostel z pol. 14. stol., upravený v 15. a 18. stol., s fragmenty got. maleb.

    Soběslav - středisko jihočeských Blat s několika průmyslovými podniky a novou výstavbou; těžba rašeliny; zbytek gotického hradu a opevnění, dva cenné gotické chrámy, muzeum. V r. 1394 na zdejším hradě vězněn král Václav IV. V r. 1470 hrad dobyt husity, později zpustl. Staré město soustředěné kolem náměstí je městskou památkovou rezervací.

    Skalice - ves s tvrzí ze 13. stol. a got. kostelem ze 14. stol., přestavěným barokněv 19. stol. Nedaleko obce mohyly se žárovými hroby z 6. stol. př. n. l.

    Planá nad Lužnicí - závod na výrobu umělých vláken, mohutná průmyslová a sídlištní výstavba.

    Sezimovo Ústí - město s velkým sídlištěm, které tvoří 2 oddělené části. Sez. Ústí l vzniklo v 19. stol. na místě historického Ústí ze 13. stol., zničeného r. 1420 husity, kteří přešli do nově založeného Tábora. Sezimovo Ústí II vzniklo r. 1939 výstavbou závodu MAS, jehož jádro tvoří podnik Kovosvit

    Tábor - okresní město a průmyslové středisko s novou výstavbou; historické jádro je národní kulturní památkou. Město založeno r. 1420 husity z vypáleného Sezimova Ústí při hradu Kotnov ze 13. stol. V r. 1437 se stal královským městem a v r. 1492 byl založen rybník Jordán, který je nejstarší přehradou ve střední Evropě. Ve starém městě s úzkými uličkami zachována část měst. opevnění s Bechyňskou branou, část hradu Kotnov včetně věže, starý pivovar z 16. stol., got. kostel ze 14. stol. několikrát přestavěný, pozdně got. radnice z pol. 15. stol. novogoticky upravená v 19. stol. s husitským muzeem a vstupem do středověkého podzemí, dva kostely z 15. a 17. stol., kostelík ze 17. stol, pomník M. J. Husa aj.

    Příběnice - zřícenina gotického hradu z 13. stol, pod ní pozůstatky středověkého městečka. Hrad byl v r. 1420 dobyt tábority a v r. 1434 pobořen. Zachovány zbytky osmiboké věže a kaple, základy paláce a dalších budov. Na protějším břehu zbytky hradu Příběničky.

    Příběničky - zbytky hradu na skále na pravém břehu Lužnice naproti Příběnicím, s nimižvytvářel opevněný sídlištní celek. Dnes dochovány zbytky zdiva (základy okrouhlé věže, jednolodní kaple), terénní pozůstatky a mohutné valy.

    Stádlecký most - jediný dochovaný řetězový most v Čechách, postavený v pol. 19. stol. u Podolska na Vltavě, přemístěný na Lužnici v r. 1974.

    Dobronice - rozsáhlé zříceniny gotického hradu z 1. pol. 14. stol. Zachovány zbytky gotického paláce ze 14. stol., zříceniny kaple a obytných budov ze 16. stol. Dominantou je válcovitá věž.

    Bechyně - lázeňské město, od 15. stol. známé hrnčířstvím, nyní keramický průmysl; gotický hrad přestavěn na renesanční zámek; klášterní kostel z konce 15. stol. se sklípkovou klenbou, farní kostel z 16. stol. a hřbitovní ze 17. stol.; muzeum keramiky a galerie.

    Židova strouha - kaňonovité údolí stejnojmenného potoka. Nejhezčí partie u soutoku s Lužnicí.

    Koloděje nad Lužnicí - letovisko; renesanční zámek rozšířený barokně,s nástěnnými malbami z 18. stol. a loutkářskou expozicí

ZDROJ: http://www.kilometraze.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí