Začneme půjčovat evropské peníze

Kromě toho, že Státní fond životního prostředí přerozděluje evropské dotace, vybírá také poplatky za znečišťování. Ročně mu firmy zaplatí přes dvě miliardy.

Nový šéf fondu Petr Valdman chce ale některé příspěvky nechat zvýšit, protože příjmy fondu průběžně klesají a poplatky se delší dobu neměnily.

OTÁZKA: Od roku 2017 se navíc o příjmy z poplatků máte dělit s kraji a obcemi.

Fond by neměl hrát jen roli zprostředkujícího subjektu, který administruje pouze evropské peníze. Fond je zřízen zákonem, má vlastní příjem a závazky, jak napomáhat životnímu prostředí. Poplatky vycházejí z legislativy z 90. let, jejich výše je dvacet let stejná, což není v pořádku.

OTÁZKA: Budete tedy prosazovat, aby se některé poplatky, které fondu odvádějí firmy, zvýšily?

Je to diskuse, kterou vedeme na půdě ministerstva i Poslanecké sněmovny. Bavíme se o plánu konkrétních opatření, která by stabilizovala příjem fondu. Zvednout by se měl například poplatek za vypouštění odpadní vody. Je na stejné úrovni od roku 1999. Změnou dosáhneme na možnost větších investic do ochrany povrchových vod. Rovněž je k diskusi změna přístupu v odběru podzemních vod a v oblasti skládkování, kde dochází i k případům obcházení stávající legislativy - třeba se nebezpečný odpad klasifikuje jako konstrukční prvek skládky, a tím je osvobozen od poplatku. Chceme jít i cestou, že by fond začal konečně využívat evropské peníze, které by dával jako investici do životního prostředí formou půjček.

OTÁZKA: Takže byste už od ledna 2015 mohli fungovat jako určitá banka?

Evropské peníze se dají půjčovat už dnes, ale v podstatě žádné úřady to nedokázaly, protože tu nebyla zkušenost. Má to i své legislativní bariéry. Nyní probíhá ověřování, diskuse o době návratnosti investice v jednotlivých projektech. Jde o to, že celá řada projektů je v nějaké době návratná.

OTÁZKA: Co se týče fungování fondu - chystáte nějaké změny?

Změny, které bylo potřeba udělat, proběhly zkraje roku. Fond byl stabilizován jak personálně, tak organizačně, řešíme zjednodušení metodik, rychloobrátkové výzvy a podobně. Za poslední roky se v resortu životního prostředí udála řada nestandardních kroků, které mají podíl na tom, že se nevyčerpaly v loňském roce eurodotace z Operačního programu Životní prostředí - a v letošním roce nás čeká dvojnásobná ztráta oproti loňsku.

OTÁZKA: Kolik to bude?

Loni nenávratně propadlo šest miliard korun a letos hrozí ztráta 13 miliard. Od té doby, co jsme tady, děláme maximum pro to, aby částka byla menší, a není to vůbec jednoduché. Čas jde proti nám.

AUTOR: LUBOŠ KREČ