zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na bioodpad se žížalami

19.06.2014
Bioodpady
Na bioodpad se žížalami

Vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal, se vyznačuje technickou jednoduchostí a nízkými náklady. Dva větší projekty - na kompostárně Králov a v Bělotíně - si jejich realizátoři zatím pochvalují.

Při běžném kompostování rozkládají biologický materiál různé mikroorganismy, vermikompostování využívá jako hlavní organismus kalifornské žížaly (viz box). >>Je to přírodní proces - tedy to, co se běžně dělo, děje a bude dít (doufám) v přírodě. Tohle je rychlejší verze a bez chemie,<< poznamenává Ing. Věra Horáková, zástupkyně RUMPOLD UHB, s. r. o., která kompostárnu Králov provozuje.

O vermikompostování se často hovoří jako o vhodné metodě pro domácí zpracování zbytků z kuchyně (pokud se srovnáte s tím, že máte na balkoně v kompostéru žížaly). Používá se však i ve větším měřítku, a to i pro odpady jinak obtížně zpracovatelné. Na jižní Moravě likvidují žížaly výlisky hroznů, jejichž vysoká kyselost komplikuje běžné kompostování.

Tam se s metodou poprvé setkal také starosta obce Bělotín Mgr. Eduard Kavala: >>Máme v obci velké zelené plochy a posekanou trávu jsme kompostovali v jedné silážní jámě. Pak jsme o jámu přišli a museli hledat jiné řešení. S vermikompostováním jsme se seznámili v naší partnerské obci. Teď je máme rok a jsme velmi spokojeni.<<

>>Změnila se nám skladba přijímaného materiálu, zejména ubylo vylehčovací frakce,<< konstatuje Věra Horáková důvody, proč se rozhodli pro žížaly. >>Je to pilotní projekt, na jehož konci bude zpracováno zhruba 1000 tun bioodpadu.<<

JEDNODUCHÝ PROCES

Hlavním argumentem fanoušků žížal je naprostá nenáročnost procesu. >>U žížal máte vstupní investici v podobě nákupu >>násady<<, která se pak dá použít pro další a další nové zakládky,<< vysvětluje Věra Horáková. >>Nepotřebujete žádné traktory s plíživými rychlostmi, táhnoucí překopávače kompostu. Vystačíte s nakladačem a sítem na přesítování výsledného produktu.<<

>>Uvažovali jsem i o klasické kompostárně,<< potvrzuje její slova starosta Bělotína, >>jenže tam musíte investovat do techniky a platit lidi. My jsme na začátku koupili jen první násadu žížal. O vermikompost se stará zadarmo jeden soukromý zemědělec - pravidelně jim přidává krmivo, někdy musí vermikompost zalít, když je sucho. Za to odebírá vzniklý vermikompost pro své potřeby.<<

Rozklad žížalami probíhá poměrně rychle a lze jim předložit široké spektrum biologicky rozložitelného odpadu. >>Běžné zkompostování posekané trávy v jámě trvalo tři roky, žížalám to trvá jen rok a objem materiálu se zmenšil na pětinu,<< pochvaluje si Eduard Kavala.

SUROVINY A PRODUKTY

Na farmě Králov používají jako vstupní surovinu vedle slámy nebo sena také výlisky z hroznů a ovoce, zelené odpady, odpady z pivovarů, výpalky z palíren, digestát (odpad z bioplynových stanic) nebo kaly z čistíren odpadních vod (max. 75 % zakládky). Naproti tomu nevhodný je čerstvý hnůj (musí se nechat alespoň dva týdny vyvětrat a pak vyplavit čpavek a močovinu). Čerstvá tráva se musí nechat aspoň dva týdny ležet >>vyhřát<< a do vstupních surovin se nesmí dávat hlína, kterou žížaly nesnášejí a poškozuje jejich trávicí ústrojí.

Vyrobený vermikompost slouží jako hnojivo a podle provozovatelů vysoce převyšuje běžné produkty kompostování - snadno se vstřebává do půdy, má vysoké pH a retenční schopnost. Obsahuje vysoce kvalitní humus, růstové hormony, enzymy a látky, které jsou schopné chránit rostliny před škůdci a chorobami a umožňují lépe využít minerální látky již obsažené v půdě. Je proto vhodný pro obnovu vyčerpaných či kyselých půd. >>Aby neztratil tyto své vlastnosti, musí se rychle zapravit do půdy,<< upozorňuje Eduard Kavala.

Jak vychází vermikompostování ekonomicky, na to si budeme muset ještě nějakou dobu počkat, oba projekty zatím fungují zhruba rok. Podle Věry Horákové se však chystají i na prodej svého produktu jako certifikovaného výrobku.


Co jsou kalifornské žížaly

Byly vyšlechtěny v Kalifornii z obyčejné žížaly hnojní (Eisennia foetida). Vyžadují vysoký teplotní komfort - nepřežijí pod 4 °C a nad 42 °C. Potřebují také poměrně velký přísun pouze organické hmoty. Dožívají se vysokého věku (až 16 let), rychle se množí, ale nemigrují, takže ze zpevněné plochy nebo kompostéru neutečou.

AUTOR: ONDŘEJ KRÁSA

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí