Podpora obnovitelných zdrojů - ať to stojí, co to stojí. Asi tak by se dal shrnout postoj Evropské unie k tomuto alternativnímu zdroji energie, kam spadá především sluneční, větrná a vodní energie a biomasa.
Obnovitelné zdroje dál povládnou Evropě
Počítá s nimi i nová evropská strategie energetické bezpečnosti, která vznikla jako reakce na krizi na Ukrajině.
Günther Oettinger, eurokomisař pro energetiku prohlásil: "Potřebujeme dokončit vytváření vnitřního trhu, zlepšit infrastrukturu, zvýšit energetickou účinnost a lépe využívat vlastní energetické zdroje." Vlastními energetickými zdroji se rozumějí především zdroje obnovitelné a také břidlicový plyn.
Návrh klimatické politiky EU sklízí kritiku
Původně bohulibá snaha přispět k ochraně klimatu a zároveň snížit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv podle kritiků značně snižuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. Některá odvětví jako například rafinerie ropy tím postupně likviduje.
Snižování skleníkových emisí o 40 % k úrovni roku 1990, tedy dvacetiprocentní navýšení od roku 2020, a sedmadvacetiprocentní podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů. To jsou nové závazné cíle, jež Evropská komise představila v oblasti klimatu a energetiky na konci ledna letošního roku.
Před samotným schválením pociťovala komise řadu tlaků od členských států, energetických společností, ale také ekologických sdružení. Konečný návrh je tak na první pohled méně ambiciózní, než bylo původně zamýšleno.
Zástupci ekologických organizací ho tedy považují za nemístně slabý, a to i proto, že čísla byla pro jednotlivé státy nezávazná. Šance, že by se s takto stanovenými cíli podařilo udržet oteplení atmosféry do konce století pod dva °C, by se podle studií, na něž ekologické organizace odkazují, stala extrémně nízkou.
Evropský parlament chtěl být ještě přísnější
Radikálnější než Evropská komise byl Evropský parlament.
Navrhoval tři závazné cíle - ke 40% poklesu emisí CO2 a 30% podílu obnovitelných zdrojů přidal ještě závazek 40% snížení energetické náročnosti. Hlas dosluhujících europoslanců však byl v té době ještě pouze poradní a rozhodnutí padne zřejmě až v říjnu, od ministrů členských zemí sdružených v Radě. Ta přitom obecně vystupuje velmi konzervativně, zejména vinou opozice zemí střední a východní Evropy, v jejichž čele stojí Polsko a v závěsu za ním - nepřekvapivě - i ČR.
Komise tak upustila od stanovení speciálních pravidel pro břidlicový plyn, což lze vnímat jako výhru pro Polsko a Velkou Británii, a současně nebyly stanoveny zvláštní cíle pro energetickou účinnost.
Europoslanci své rozhodnutí odůvodnili tím, že široké spektrum energetických zdrojů a větší energetická účinnost představují nejlepší způsob, jak snížit emise skleníkových plynů, podpořit nové technologie a inovace a vytvořit nová pracovní místa.
Současnost ovšem ukazuje, že úsilí o získávání energie z OZ a úspory energie se v praxi ukázaly být velmi drahé, neefektivní a protitržní. Nasnadě jsou otázky: Jsou cíle pro evropský průmysl reálné? Nepřichází EU o svou konkurenceschopnost?
Jen přes 10 % emisí CO2 pochází z Evropské unie
Evropská unie v současné době produkuje zhruba 10,6 % veškerých světových emisí CO2. Jak uvedl evropský komisař pro energetiku, Günther Oettinger, "snížením na 4,5procentní podíl do roku 2030 na globálních emisích nemůžeme zachránit svět, to není realistické."
Pokles vypouštěných emisí CO2 je velmi relativní, protože z velké části znamená pouze vytěsnění energeticky náročných odvětví průmyslu mimo EU. V důsledku byly finální výrobky stejně dovezeny a spotřebovány zpět na území EU, avšak za cenu vývozu pracovních míst a ekologické zátěže, s dopadem na zhoršení zaměstnanosti a sociální úrovně.
Celosvětová produkce CO2 přitom dále úspěšně roste. Zadržení globálního oteplování tedy není v rukou EU, ale na redukci CO2 by se měly rovným dílem podílet i ostatní světové mocnosti produkující většinu emisí, jako jsou Čína (29 %), USA (15 %) a Indie (6 %).
Podle prezidenta Asociace evropských obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES, Richarda Webera, bude mít navýšení podílu OZE nemalý dopad na evropskou podnikatelskou sféru, a to především v podobě výrazného zvýšení nákladů pro malé a střední podniky. Východiskem je podle Webera zvýšení energetické účinnosti a unifikace systému podpory OZE v jednotlivých členských státech.
Jak to vidí Česká republika?
Také podle českého Svazu průmyslu a dopravy chystaný balíček "podrazí konkurenceschopnost". "Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti," uvedl Jan Rafaj, viceprezident svazu.
Také český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na zasedání Rady ministrů navrhl, aby EU nepostupovala při snižování emisí CO2 příliš zhurta s poukazem na možnou ztrátu konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
"Musíme zvážit nejen dopady na životní prostředí, ale i na tržní prostředí, konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek elektřiny," řekl.
Česká strana podporuje v rámci připravovaného klimaticko-energetického balíčku EU jen jeden závazný cíl - snižování emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 oproti roku 1990. I ten pouze s podmínkou, že stejně radikální budou také ostatní globální hráči.
"Pokud má být globální úsilí úspěšné, musí tam být zapojeni všichni, jinak navrhujeme 35% snížení emisí CO2," uvedl Brabec. Ministr rovněž odmítl Evropskou komisí předložený cíl 27% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, nechce ani závazné limity pro energetickou účinnost. Cestu ke splnění klimatického cíle si podle něj má každý stát určit sám.
Podobně neambiciózní cíle jako Česko navrhovaly na zasedání například Kypr nebo Španělsko. Naproti tomu Dánsko či Německo by chtěly přijmout ještě přísnější normy ať už pro obnovitelné zdroje, či pro energetickou účinnost. Soustředit se pouze na snižování emisí CO2 navrhuje také Iniciativa nejvýznamnějších evropských energetik, takzvaná skupina Magritte, jejímž členem je také společnost ČEZ.
Stav obnovitelných zdrojů energie v ČR a jejich využívání
Podle údajů Energetického regulačního úřadu vloni vyrobily obnovitelné zdroje (OZE) instalované v České republice okolo 9 645 973 MWh elektrické energie, což je o 20 % více než v roce 2012 (8 055 026 MWh). Na celkové výrobě elektrické energie (87 064 GWh) se obnovitelné zdroje podílely zhruba 11 %.
Co se týče jednotlivých druhů OZE, jen minimálně se na celkové výrobě podílí větrná energie, vloni to bylo necelých šest procent (cca 550 GWh), nejvíce pak biomasa - okolo 26 % (2500 GWh). Fotovoltaika se svými 23 % (cca 2250 GWh), bioplynové stanice a skládkový plyn s 21,4 % (2066 GWh) a malé vodní elektrárny s téměř 23 % (cca 2200 GWh) jsou v obnovitelném mixu víceméně vyrovnané.
Zatím nejmenší podíl v obnovitelném energetickém mixu má BRKO (komunální odpad), z něhož se vyrobí 86,6 GWh elektřiny. Na celkové hrubé tuzemské spotřebě (70 177 GWh) se obnovitelné zdroje vloni podílely 13,7 %, čímž byl dosažen podíl, k němuž se ČR zavázala v rámci dosud platného klimatického balíčku EU.
Vítr vane málo
Ačkoliv má větrná energie v Evropě značný potenciál, v tuzemsku se jí příliš nedaří. V roce 2013 bylo v České republice instalováno pouhých pět větrných elektráren o výkonu osm MW. V souhrnu bylo do konce loňského roku ve VtE instalováno 269 MW výkonu, což podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) představuje desetinu realistického potenciálu ČR. Podle Národního akčního plánu má ČR do roku 2020 dosáhnout celkového instalovaného výkonu 743 MW ve větrné energetice.
Podle ČSVE zaplatila průměrná domácnost na podporu větrných elektráren 19 Kč za celý minulý rok. Cena elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami je dlouhodobě nejlevnější ze všech obnovitelných zdrojů, nyní činí 2,014 Kč za kWh.
Boom bioplynu
V bioplynových stanicích (BPS) je u nás instalováno okolo 400 MW. V loňském roce nastal významný rozvoj výroby z bioplynu, jeho podíl na celkové výrobě elektrické energie vzrostl oproti roku 2012 o téměř 63 % (zdroj: Česká bioplynová asociace). Množství elektřiny vyrobené v Česku z bioplynu se za posledních deset let zvýšilo 55x a ČR se tak dostala v rámci Evropské unie na páté místo.
Bioplynové stanice až do letošního ledna měly ceny garantované na 3550 korun na megawatthodinu (zdroj: www.enviweb.cz). Souběžně s tím však bioplynky dostávají i podporu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a některé projekty také dotaci na investici. Za podporu bioplynu zaplatili v loňském roce čeští spotřebitelé 6,4 miliardy korun.
Solární energie nyní už bez provozní podpory
Instalovaný výkon ve fotovoltaice byl ke konci roku 2013 celkem 2126 MWe, počet instalací dosáhl téměř 28 tisíc (27 956). Instalovaný výkon meziročně vzrostl o 98,8 MWe a počet instalací se pak zvýšil o zhruba šest tisíc (zdroj: ERÚ).
Až dosud bylo u nás vydáno téměř 33 tisíc licencí, na výrobu elektřiny jich ke konci roku 2013 bylo zhruba 26 tisíc.
Pro nově instalované zdroje platí od 1. ledna 2014 novela zákona č. 310/2013, která nahradila zákon č. 165/2012 a prakticky zastavila podporu OZE, s výjimkou malých vodních elektráren. Podle Luďka Šikoly z advokátní kanceláře Šikola & Partners však novela obsahuje přechodné ustanovení, které umožňuje s nárokem na podporu podle zákona č. 165/2012 Sb. dostavět zdroj energie využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy investorovi, pokud je držitelem autorizace na výstavbu od MPO získané před účinností novely (2. října 2013).
Výrobnu je nutné uvést do provozu do 31. prosince 2015. Novinkou je ustanovení, že podporu nemůže čerpat výrobce, který je akciovou společností, pokud nemá zaknihované akcie.
Novela č. 310/2013 Sb. dále uvádí, že cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny hradí také výrobce provozující výrobnu elektřiny za množství jím spotřebované elektřiny, včetně množství elektřiny spotřebované jiným účastníkem trhu s elektřinou, bez použití přenosové nebo distribuční soustavy.
Novela obsahuje strop pro výši příspěvku na podporované zdroje placený spotřebitelem elektřiny, a to 495 Kč/MWh.
Připravovaná novela energetického zákona (tzv. velká novela) by měla řešit řadu změn vyplývajících z implementace evropských směrnic či z předcházejících výhrad Evropské komise. Novela měla být předložena do legislativního procesu ještě v 1. pololetí letošního roku a MPO ČR již oznámilo zahájení prácí na její přípravě.
Kromě toho je na stole tzv. malá novela. V rámci jejího projednávání v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny bylo podáno celkem 14 pozměňovacích návrhů, mimo jiné návrh, který počítá s obnovením podpory pro bioplynové stanice s výkonem do 550 kilowattů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se však již veřejně vyslovilo, že "nepodpoří žádný z pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, která řeší výkladové nejasnosti ohledně výběru ceny na podporu obnovitelných zdrojů".
Aktualizovaný Národní akční plán ČR pro OZE
Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá pro Evropskou unii jako celek v roce 2020 cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě.
Pro Českou republiku byl Evropskou Komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle musí zároveň zajistit minimálně 10 % podíl obnovitelných zdrojů v dopravě.
Zpracovaný a aktualizovaný Národní akční plán ČR pro energii z OZ předpokládá v roce 2020 dosažení 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě.
Stejné cíle jsou uvedeny i v návrhu Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK), která je nyní ve fázi hodnocení jejího vlivu na životní prostředí.
Navržený Národní akční plán pro OZE je sestaven v souladu se Státní energetickou koncepcí tak, aby naplnil a překročil požadované cíle směrnice pro ČR v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 a aby dále plnil (také ve vazbě na zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých dalších zákonů) regulační funkci provozní podpory energie.
AUTOR: Alena Anděrová
ZDROJ: Energetika
Sdílet článek na sociálních sítích
