Chtěl dělat charitu, postavil elektrárnu

Okna i vstupní dveře se nacházejí několik metrů nad úrovní země. Rozestavěná vodní elektrárna u Štětí na Labi má podobné bezpečnostní prvky jako středověké hrady, byť z jiného důvodu.

Elektrárna by díky nim měla odolat i větším povodním, než byly ty, jež se Polabím přehnaly v červenci roku 2002 nebo loni v červnu. "Ano, vstup do vodní elektrárny i okna jsou umístěny víc než metr nad nejvyšší úrovní hladiny z roku 2002," potvrzuje zástupce investora Marek Černocký.

Podobných zařízení vyrostlo v posledních letech na Labi pět. Vodní elektrárna u Štětí je však přinejmenším ve třech ohledech unikátní.

Spolu s další novou hydroelektrárnou u Litoměřic patří mezi největší zařízení svého druhu v Evropě. Bude tak možné využít energetický potenciál jezu u města Štětí, postaveného před 40 lety.

Pozoruhodná je též dvojice rybích přechodů, jež v součtu stály zhruba 30 milionů korun. Vedle klasické cesty potrubím nebo betonovými komorami mohou ryby vyzkoušet také "uživatelsky přívětivější" cestu peřejemi mezi čedičovými bloky z nedalekého lomu. Velikost ani umístění kamenů nejsou náhodné, vychází se zde z doporučení přírodovědců.

Zatřetí, není obvyklé, aby takto náročný investiční projekt realizovala nezisková organizace. V daném případě se jedná o obecně prospěšnou společnost Energeia, vedenou Markem Černockým.

Cena? Téměř miliarda

Na počátku byla úvaha, jak zajistit stálý přísun peněz pro dobročinné aktivity, aniž by bylo nutné každý rok obíhat sponzory a žádat je o další peníze.

Energeia se podílí na provozu střediska dětské hospicové péče ve středočeských Malejovicích. Právě sem má směřovat značná část budoucích zisků z vodní elektrárny. Dále má Černocký v plánu populárně-vzdělávací aktivity a spolupráci s vysokými školami.

Potřebné peníze chce získat z výdělků vodní elektrárny. Za prodej elektrické energie utrží okolo 100 milionů korun ročně, odběratelem bude energetická skupina E.ON. Většina příjmů nicméně v prvních letech padne na úroky, splácení úvěru a provozní náklady.

I když objekt na jezu u Štětí spadá pod označení "malá vodní elektrárna", jedná se o technicky náročný a finančně nákladný projekt. Celkové náklady na stavbu dosáhnou 950 milionů korun.

Výstavba samotného objektu elektrárny s technologiemi, které na základě vyhrané veřejné soutěže zajišťuje konsorcium firem Metrostav a Zakládání staveb, vychází na 870 milionů korun. Zbylých 80 milionů padlo na dokumentaci k povolovacím řízením, odkup pozemků, technický dozor a na výstavbu přípojky k rozvodné síti.

Metrostav vyhrál soutěž i díky svým zkušenostem s podobnými stavbami. "Divize 6 Metrostavu získala zakázky na stavbu všech pěti nových vodních elektráren na Labi - Liběchov, Roudnici nad Labem, Litoměřice, Píšťany u Lovosic a teď Štětí," vypočítává vedoucí projektu Jiří Škranc.

Ostatní elektrárny jsou vesměs již hotové. Nejvyšší výkon 6,5 megawattu má hydroelektrárna na jezu u Litoměřic, jejímž většinovým vlastníkem je skupina Energo-Pro. Zařízení ve Štětí má téměř shodný výkon - 6,4 megawattu. Třetí příčka patří roudnické vodní elektrárně s výkonem 4,5 megawattu.

Ostatní projekty mají "běžné vlastníky" s právní formou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Záměr neziskové společnosti ve Štětí byl z pohledu bank natolik neobvyklý, že jej ve fázi přípravy a výstavby odmítly financovat. "Proto jsme do podmínek veřejné soutěže dali, že zhotovitel musí financovat projekt formou dodavatelského úvěru. Konsorcium Metrostavu a Zakládání staveb tuto podmínku splnilo, za což si zaslouží poděkování," říká Marek Černocký.

Po spuštění do běžného provozu má být hydroelektrárna refinancována dlouhodobým bankovním úvěrem se splatností 18 až 20 let. "Za této situace již banky zájem mají. Najali jsme si tým poradenské společnosti KPMG vedený Zdeňkem Tůmou, aby nám vyjednal co možná nejlepší podmínky," dodává Černocký. Současně má připravenu menší "odvetu" vůči bankéřům. Bude požadovat, aby poskytovatel úvěru přispěl z vlastních prostředků na charitativní projekty.

Po letech nejasností se nakonec společnosti Energeia podařilo získat dotaci z evropských fondů, a sice v nejvyšší možné částce 250 milionů korun. Peníze obdrží po dokončení z Operačního programu Podnikání a inovace, do jehož působnosti patří mimo jiné podpora využití obnovitelných zdrojů energie.

Jako "drobné" naopak působí zhruba čtyřmilionový příspěvek z Operačního programu Životní prostředí na stavbu rybího přechodu. Pokryje tak jen sedminu nákladů.

Charita na sto let

První elektřinu mají vodní turbíny na jezu u Štětí vyrobit na přelomu září a října. Zkušební provoz potrvá půl roku, v běžném provozu má být elektrárna od února příštího roku. Stane se tak dlouhých čtrnáct let od chvíle, kdy Marek Černocký začal projekt připravovat.

Na počátku jeho úsilí byla zkušenost s vydáváním časopisu Omega, který měl popularizovat přírodní i společenské vědy a hledat souvztažnost mezi nimi. Spolupráci přislíbila zvučná jména české vědy, jenže záměr rychle skončil vinou nedostatku finančních prostředků.

"Zařekl jsem se, že do ničeho podobného už nepůjdu, pokud to nebude mít ekonomický fundament," vzpomíná Černocký.

Jako "ekonomický fundament" si následně zvolil vodní energetiku. Logika byla následující: když sponzor jednorázově složí milion korun, jeho "podíl" bude každý rok vydělávat okolo sta tisíc korun. A tyto pravidelné částky budou směřovat na charitativní aktivity. Vzhledem k tomu, že dodnes fungují až sto let staré hydroelektrárny, je dlouhodobá perspektiva zajištěna.

Začal proto oslovovat sponzory s neobvyklou výzvou, aby věnovali jednorázově peníze na výstavbu "dobročinné" vodní elektrárny. Takové sponzory skutečně nalezl, například mezi skupinou burzovních investorů, kteří v minulém desetiletí zbohatli na nákupu a prodeji akcií ČEZ.

Původní záměr byl stavět menší projekt, ale k dispozici už bylo jen několik posledních jezů na Labi.

Černocký zvolil Štětí a začal připravovat projekt za bezmála miliardu korun. "Nejtěžší byly první roky, než jsme získali územní rozhodnutí. Projektu, který existoval jen na papíře, věřil málokdo," dodává zakladatel obecně prospěšné společnosti Energeia.

Za sebou má i střet o lokalitu s dalšími investory či spekulanty, kteří chtěli vodní elektrárnu u Štětí sami stavět - nebo alespoň zkomplikovat společnosti Energeia získání územního povolení.

Další zpoždění projekt nabral vinou již zmíněných potíží s bankovním financováním a získáním dotace z evropských fondů. Až po změně pravidel, kdy se neziskové organizace staly možným příjemcem peněz z Operačního programu Podnikání a inovace, mohla stavba v březnu 2012 konečně začít.

Čekání na turbíny

V první fázi bylo třeba vybudovat základy, sahající do hloubky 20 metrů pod úrovní hladiny Labe, a odvézt 100 tisíc metrů krychlových zeminy. Před rokem se staveništěm prohnala povodeň a zaplavila rozestavěný areál vodou a bahnem. "Díky velkému pracovnímu nasazení všech zaměstnanců zhotovitele v třísměnném provozu bylo během několika měsíců zpoždění dohnáno," říká Černocký.

Současný stav vypadá tak, že stavební část díla je prakticky hotová. Otázkou nejbližších týdnů je montáž turbín, dodaných rakouskou společností Voith Hydro, a zaplavení vtokových a výtokových komor.

Navzdory tomu, že Energeia je obecně prospěšnou společností, zajišťuje si vlastními silami dohled na staveništi. Tým vedený hlavním inženýrem projektu Petrem Kubantem je přítomný na místě a kontroluje postup výstavby.

Spolupráci s ním si pochvaluje i zástupce Metrostavu Jiří Škranc. "Musím říci, že spolupráce funguje mnohem lépe než například s developery bytových projektů, u nichž je prioritou maximalizace vlastního zisku na úkor všeho ostatního. Tady sdílíme společný zájem postavit kvalitní a dobře fungující dílo," říká Škranc.

Tříčlenný projektový tým s externími spolupracovníky, který připravil podklady pro stavbu hydroelektrárny u Štětí, by měl fungovat i po dokončení elektrárny. "Rádi bychom nabídli služby v oblasti inženýringu dalším zájemcům, hlavně v oblasti neziskového sektoru a vzdělávání, a získali tím další příjem do rozpočtu," dodává Černocký.

Další vodní elektrárnu se však už stavět nechystá. Naopak vyhlíží chvíli, kdy se turbíny na jezu u města Štětí roztočí a zajistí pravidelný přísun peněz pro dobročinné aktivity obecně prospěšné společnosti Energeia.

AUTOR: David Tramba