Senátní novela zákona o ochraně ovzduší

Zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. 1. června 2014.

Jedná se o tzv. senátní novelu zákona o ochraně ovzduší, neboť návrh byl předložen skupinou senátorů k projednání v Senátu v září 2013. Následně byl v prosince 2013 Senátem schválen a předložen Poslanecké sněmovně jako senátní návrh k projednání. Poslanecká sněmovna návrh schválila v březnu 2014 s pozměňovacím návrhem, v tomto znění byl zákon na konci dubna 2014 schválen Senátem a podepsán prezidentem.

Hlavní změny, které s sebou novela zákona o ochraně ovzduší přináší:

1. Umožní výměny emisních stropů mezi všemi provozovateli spalovacích stacionárních zdrojů zahrnutých do přechodného národního plánu
2. Snížení administrativní zátěže provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší

• Dosud byla výměna emisních stropů umožněna pouze mezi více stacionárními zdroji zahrnutými do přechodného národního plánu, pokud byli provozovány jedním provozovatelem. Provozovatel tak mohl vyměňovat emisní stropy pouze v rámci svých zdrojů. Tato úprava neodůvodněně znevýhodňovala menší provozovatele, kteří provozují pouze jediný zdroj.
• Novela znevýhodnění provozovatelů provozujících pouze jeden spalovací stacionární zdroj odstraňuje, neboť v § 41 umožňuje za stanovených podmínek výměnu částí emisních stropů mezi všemi spalovacími stacionárními zdroji zahrnutými do přechodného národního plánu, a to i mezi zdroji provozovanými rozdílnými provozovateli.
• Omezující podmínkou je, že v důsledku výměny nesmí dojít:
  • k navýšení součtu emisních stropů spalovacích stacionárních zdrojů oproti stavu před výměnou
  • k vyřazení těchto spalovacích stacionárních zdrojů z přechodného národního plánu anebo
  • k navýšení emisního stropu spalovacího stacionárního zdroje v aglomeraci.

• Dosud byli provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší, u nichž by poplatek za znečišťování ovzduší nepřekročil 50 000 Kč, od poplatku osvobozeni, nicméně přesto museli podávat poplatkové přiznání, pokud by poplatek přesáhl hranici 5 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že podávání oznámení o poplatku nemělo pro příslušné orgány ochrany ovzduší v tomto případě význam, a pro provozovatele a krajské úřady představovalo pouze zbytečnou zátěž, sjednotila novela hranici pro podání poplatkového přiznání a pro placení poplatku na 50 000 Kč (§ 15 odst. 8).

• Zákon o ochraně ovzduší nestanovil termín pro ohlašování souhrnné provozní evidence, který je nezbytný k zajištění vymahatelnosti povinnosti ohlášení souhrnné provozní evidence, které je mj. potřebné pro plnění mezinárodních závazků ČR (vykazování emisních inventur).

Novela proto doplňuje do zákona o ochraně ovzduší termín pro ohlašování tzv. souhrnné provozní evidence (§ 17 odst. 3 písm. c)). Tento termín je stanoven na 31. března každého roku. Vzhledem k tomu, že novela nabyde účinnosti až 1. června 2014, stanovilo přechodné ustanovení (vložené pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně), že souhrnnou provozní evidenci za rok 2013 je třeba ohlásit nejpozději do 30. června 2014.

3. Uvedení pravidel pro uplatňování kompenzačních opatření u stacionárních zdrojů a u pozemních komunikací do souladu

• Podle znění zákona před novelou byli investoři realizující pozemní komunikaci povinni realizovat kompenzační opatření již při zcela minimálním imisním příspěvku předmětné dopravní stavby, neboť výjimka stanovená v ustanovení § 11 odst. 5 se vztahovala pouze na stacionární zdroje. Museli tedy navrhnout dostatečná kompenzační opatření vždy, když je stavba umisťovaná do oblasti s překročenými ročními imisními limity nebo by jejím umístěním k překročení těchto limitů došlo.

S ohledem na nejistoty rozptylové studie a možnost následného zpochybňování byla novelou i pro případ pozemních komunikací stanovena hranice, od které je kompenzační opatření nutno realizovat (§ 11 odst. 5).Výjimka z povinnosti realizovat kompenzační opatření je stanovena u plánovaných pozemních komunikací, jejichž příspěvek k úrovni znečištění nepřesáhne úroveň stanovenou vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Tímto způsobem se zároveň zajišťuje soulad se zněním § 27 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve kterém je uvedeno, že kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok.

4. Změny v příloze č. 10 - kogenerační zdroje

• Dosud se v příloze č. 10 stanovené hodnoty mezních hodnot emisí pro oxid uhelnatý (CO) a oxidy dusíku (NOx) podle § 16 odst. 2 vztahovaly na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Zařízení, u kterých výrobce či dovozce nedoloží splnění mezních hodnot emisí stanovených v příloze č. 10, nemohou být od 1. ledna 2014, respektive od 1. ledna 2018 uváděna na trh.

Vzhledem k tomu, že zdrojem tepla pro teplovodní soustavu vytápění mohou být kromě kotlů (na které byla příloha č. 10 cílena) také spalovací motory nebo spalovací turbíny, které jsou zdroji tzv. kogeneračními, tedy zdroji tepla i mechanické energie, která je nejčastěji využívána k výrobě elektřiny, vztahují se i na ně mezní hodnoty emisí podle přílohy č. 10. Spalovací motory a spalovací turbíny v současnosti dodávané na trh však nejsou schopny dosahovat stejných hodnot emisí jako kotle. Uzavření trhu pro tyto dvě skupiny zdrojů přitom nebylo cílem zákona o ochraně ovzduší, neboť v těch kogeneračních zdrojích dochází k vysoce účinné kombinované výrobě elektřiny a tepla, a tedy i k lepšímu využití energie obsažené v palivu, kterým je nejčastěji zemní plyn nebo bioplyn. Zvyšování energetické účinnosti navíc patří mezi dlouhodobé cíle Státní politiky životního prostředí České republiky na léta 2012-2020 a mezi opatřeními pro zajištění plnění tohoto závazku je uvedena i mj. podpora nárůstu podílu kombinované výroby tepla a elektřiny.

Z výše uvedených důvodů byly novelou do tabulky č. 2 v části I přílohy č. 10 doplněny zvláštní mezní hodnoty emisí pro pístové spalovací motory a plynové turbíny. Hodnoty vychází z hodnot stanovených pro stejná zařízení vyššího výkonu ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

5. Další změny, které s sebou novela přinesla

• Dosud zákon o ochraně ovzduší výslovně ukládal ministerstvu a krajskému úřadu při vydávání závazných stanovisek z hlediska ochrany ovzduší vycházet z programů ke zlepšení kvality ovzduší. Novela doplňuje povinnost vycházet z programů ke zlepšení kvality ovzduší při vydávání závazných stanovisek z hlediska ochrany ovzduší i pro obce s rozšířenou působností (§ 12 odst. 1).
• V § 12 odst. 3 se dále zpřesnily kompetence obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, aby ve svém závazném stanovisku k územnímu řízení mohly stanovit podmínky pro umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.
• Do zákona se doplňuje výjimka z povinnosti provádět kontinuální měření emisí pro spalovací stacionární zdroje, které jsou záložními zdroji energie o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50-100 MW (nový bod 2 části B přílohy č. 4). Dosud byli z této povinnosti vyjmuty pouze záložní zdroje se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 50 MW. Záložní zdroje jsou provozovány pouze několik hodin za rok (do 300 hodin), a tudíž je jejich hmotnostní tok emisí malý, zatímco náklady spojené s kontinuálním měřením poměrně vysoké. Navíc se zpravidla jedná o zdroje používající zemní plyn nebo nízkosirná kapalná paliva.

Autor: Mgr. Pavla Bejčková