Úterý, 19. března 2024

Vertikální dobrodružství

Deset horolezeckých potěšení v Čechách a pět na Moravě
Vertikální dobrodružství

Nadhled nikdy neuškodí. Vědí to nejen malíři, ale také jezdci na koních a turisté, kteří se po výstupu zaslouženě kochají pohledem z rozhledny. Pokud ovšem chcete získat nadhled nejen nad krajinou, ale i nad malichernými starostmi a denními trably, musíte na to jinak.

Horolezectví naplňuje antické ideály spojení fysis a psýché, fyzického a psychického výkonu. Jednoduše řečeno, při lezení jde o odhad vlastních schopností a ovládnutí strachu. Kdo to nezvládne, může v krajním případě přijít o život. Nechceme vás ovšem příliš děsit, a proto nabízíme patnáct nejzajímavějších skalních oblastí v Česku, kde si můžete užít nejen adrenalinového dobrodružství, ale také příjemné zábavy na dobře zajištěných výstupech.

Čechy

Mařenka a Bílá skála

Jako dvě sestřenice se proti sobě vypínají ohromující skály Mařenka a Bílá skála. Dělí je od sebe černá hladina Vltavy mezi Slapy a Štěchovicemi. Pod ní jsou utopené legendární Svatojánské proudy, jen skalnatý vltavský kaňon na ně upomíná. Obě skalní stěny jsou vysoké přes sto metrů. Výstupy na Bílou skálu jsou velice dobrodružné a zvládnou je jen silné nátury se zkušenostmi z vysokých hor. Dokonalé vybavení včetně přileb, dvojitých lan, kombinovaných úvazků, skob, kladiv, sady vklíněnců a smyček se zde předpokládá. Kamenné pilíře jsou lámavé, rozbité a zarostlé, s volně položenými kameny spoutanými pouze ostružiním.

Mařenka je oproti Bílé skále kultivovanější, ale přesto se zdejší lezení charakterem hodně přibližuje velehorám. Je potřeba se pečlivě jistit, stoupat s rozvahou a používat kromě svalů také mozek a pud sebezáchovy. V zimě tu dokonce najdeme i zamrzlý vodopád.

Mařenka

Kudy: Autobusem z Prahy přes Štěchovice do Krňan. Odtud lesní cestou skrze trampskou osadu Proudy nad skálu. Pod ní slezeme zprava horolezeckou stezkou nebo slaníme sto metrů od skob z vrcholu skály na její úpatí. (Velmi obtížná orientace!)

* sweb.cz

Bílá skála

Kudy: Autobusem z Prahy do Štěchovic. Po modré a zelené turistické značce proti proudu Vltavy do legendární trampské osady Ztracenka a dále pod skály, které sahají až k cestě.

Vybavení: kompletní horská výbava * www.horydoly.cz

Srbsko

V létě odjíždějí čeští horolezci trpět do ledových alpských a tatranských stěn. Zbylí jedou na víkend do Srbska. Ne že by snad vyráželi na Balkán, ale odfrčí vlakem do obce poblíž Karlštejna. Čekají je tam totiž jedny z nejlepších vápencových útesů v Česku. Skály jsou obrácené k jihu, chráněné proti větru a hned pod nimi teče Berounka. Navíc je v dosahu několik placených tábořišť a jedno v bývalém lomu Alkazar je zcela zdarma. Pod skalami vede nová cyklostezka a romantici mohou připlout na kánoi z Berouna.

Na šedé a růžové vápencové stěny vedou čtyři stovky výstupů převážně střední a vyšší obtížnosti, mezi kterými si vyberou pohodoví rekreační lezci i extrémní sportovci. Těžší výstupy najdete na skalách poblíž Srbska (Vlastina, Blážina a Pupek), lom Alkazar je rájem průměrných a podprůměrných lezců.

Nevýhodou skal u Srbska je jejich značná oklouzanost. Z nejhezčích, a tedy nejvíce lezených cest se postupem času staly klouzačky, na nichž pořádně nedrží ani speciální lezecké boty. Jištění pomocí solidních nýtů a skob zalepených do skály ovšem většinu pádů bezpečně udrží.

Kudy: Vlakem do Srbska na trati Praha - Beroun. Pěšky přes most a po levém břehu proti proudu Berounky ke skálám.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, osm expresek, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.lezec.cz

Tiské stěny

Ideálním místem, kde načerpat první zkušenosti s lezením po pískovcových skalách, jsou Tiské skály, ležící severně od osady Tisá. Většina výstupů vede v pevné skále a lezou se tu především stěny. Můžeme tedy vynechat odstrašující komíny, spáry i hrany.

Nejznámější jsou Velké a Malé Tiské stěny, rozdělené západním vstupem do skal. V prvních z nich můžete zlézt stěny často nazvané poetickými názvy jako Tlouštík, Pevnost, Trojčata, Medvědí věž a Žabí koruna. Malé Tiské stěny tvoří mimo jiné Janusova hlava, Kazatelna či Havraní cimbuří. Poměrně pevný pískovec poskytuje mnoho možností k jištění, kovové kruhy zacementované ve skalách nejsou na pískovcové poměry příliš daleko od sebe.

Celá oblast Tiských skal je chráněná, a proto je nutné dodržovat veškeré zásady ochrany přírody i lezecká pravidla. Pokud je ve Velkých nebo Malých Tiských stěnách vlhko, vyražte si do nedalekého Anglického parčíku pod Turistickou chatu. Pískovec tam má pevnou strukturu a hlavně spárami a stěnami se po něm může lézt i po dešti.

Kudy: Autobus do Tisé jezdí z Ústí nad Labem. Skály se zvedají přímo nad obcí.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* www.vrcholky.cz

Čertovy skály

Už sto let vystupují horolezci na temena tří Čertových skal u středočeských Černolic, začínal tady snad každý pražský horolezec. Však také jeden z lehčích výstupů nese příznačný název Panikář. Přicházející výletníci sice do poslední chvíle nic nevidí, ale jen co dojdou k posledním domkům, najednou se nad nimi hrozivě začernají dvacetimetrové stěny Čertových skal. Lezení na pevné křemencové skály není nijak omezené, leze se tady za deště, v zimě i létě, s vklíněnci i friendy, v pohorkách a s magnéziem.

Do pocitů horolezců se v Černolicích může vžít každý. Stačí obejít všechny tři skalní věže. Na obě postranní se lze celkem jednoduše dostat i bez lana. Na Dvojitou věž dorazíte pěšky po nakloněných skalních plotnách, severovýchodní věž je dostupná ze soutěsky, ale připravte se na to, že se budete muset přitahovat rukama a občas si pomůžete i koleny nebo zadnicí. Zvláště při sestupu.

Na turisty i horolezce v euforii však mohou číhat dvě nebezpečí. Za vlhka, a to nemusí zrovna pršet, křemencové temeno věže hodně klouže. A pozor na sestup, protože ten je vždycky těžší než výstup.

Kudy: Příměstským autobusem z Prahy do Černolic nebo vlakem do Všenor na trati Praha - Beroun a pěšky po silnici do kopce ke skalám.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* dagles.klenot.cz

Hruboskalsko

Vyhledávanou turistickou oblastí v Čechách je Český ráj. Jeho srdcem je skalní město v okolí zámku Hrubá Skála. Turisté říkají této oblasti Hruboskalsko, horolezci Skalák nebo Hrubice.

Jestliže se rozhodnete navštívit Hruboskalsko v roli turisty, vyjděte z Turnova po červené turistické značce. Podívejte se nazpátek z přírodní rozhledny Hlavatice, navštivte hrad Valdštejn, pokochejte se z několika vyhlídek a odpočiňte si na terase zámku Hrubá Skála. Úzkým a dlouhým skalním průchodem Myší díra sejděte do Zámecké rokle. Mezi impozantními věžemi s romantickými názvy jako Dračí zub, Daliborka a Osudová dojděte do Sedmihorek a do Karlovic na vlak. Průchod je přesně tak široký, aby jím prošly i hluboké kočárky a řídítka horských kol.

Pokud jste si vybrali nějakou věž k výstupu, počítejte s dlouhou "expedicí". Zdejší výstupy jsou dlouhé, namáhavé a mnohdy velmi riskantní. Začátečníci se obvykle moří na jednodušších komínech, pokročilí volí spáry a stěny a experti lezou do převisů. Jištění pomocí kruhů je zde daleko od sebe, takže pády, byť zachycené lanem, bývají dlouhé a strašidelné. O to větší jsou zážitky z vylezení na temeno věže.

Pískovec na Hruboskalsku je měkký. Z toho vyplývá, že takzvaně solí. Na chytech a stupech se drolí jemný píseček, který znesnadňuje pevný úchop a postavení horolezce. Navíc je nutné, aby po dešti dobře proschnul, a proto je tu zakázáno lézt ve vlhku a dva dni po poslední spadlé kapce.

Kudy: Vlakem z Turnova do zastávky Karlovice. Odtud pěšky pár set metrů nebo pár kilometrů k vybraným skalním věžím. Z Turnova lze rovnou vyrazit pěšky přes Valdštejn.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* www.hruboskalsko.cz



Prachov

Prachovské skály jsou bezesporu nejznámější skalní oblastí v České republice. První lezecký spolek zde vznikl už v roce 1907. O skoro třicet let později v roce 1933 byly Prachovské skály vyhlášeny státní přírodní rezervací.

V současné době je zde registrováno 239 skalních věží, z nichž téměř polovina ve Skalním městě. Turistické cesty vedou nejen spodním bludištěm chodeb, ale také po skalnatých hřebenech, které hojně vyhledávají horolezci. Skalní město je lezeckým centrem Prachovských skal a dominují mu Prachovská jehla a čapka s mohutným Mnichem, Orlem, Drážďanskou a Šlikovou věží. Vystoupat můžete na Svatováclavskou, Americkou, Sluneční, Smítkovu, Janebovu nebo Hendrychovu věž. V oblasti jsou cesty všech obtížností od I až po XIa. Cesty jsou krásné a většinou dobře jištěné.

Další velké skupiny skal se jmenují Krkavčí skály, U Mouřenína a Babinec. Leze se tu hlavně v horkých letních dnech, protože skály aspoň trochu stíní les.

Kudy: Autobusem nebo vlakem do Jičína, ke skalám zajíždějí místní linky.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* www.lkp.cz

Jizerské hory

Severní srázy Jizerských hor skrývají v hlubokých bukových lesích drsné žulové skály. Až několik desítek metrů vysoké balvany a věže jsou jakoby poházené po svazích. Někdy trčí osaměle jako třeba Rakev, Sněžná hlavička nebo Emilova věž, jindy se shlukují okolo dominantní skály. A právě takové oblasti vyhledávají horolezci. Zdejší žula se totiž svými tvary podobá pískovci.

Za lezení i pouhou procházku stojí Kopřivník s Uhlířovou čapkou a Srázy se Zvonem. Obě oblasti jsou během půl hodiny dostupné z Oldřichovského sedla. Z Hejnic se chodí na Divou Máři, Frýdlantské cimbuří a Nos. Kilometry vzdálená od civilizace je skalní věž Houba. Nachází se nad jizerskými řašeliništi na křižovatce lesních cest u lovecké boudy Jelenka. Stojí za to ji najít, zdolat a z výšky se podívat na rozlehlé močály, kde pramení Jizera.

Kudy: Na severních srázech Jizerských hor jsou roztroušené desítky žulových skal a na ně vedou stovky výstupů. Mnohé jsou ovšem skryté v lesích, a tak je nutné použít podrobnou mapu a knižního horolezeckého průvodce. Ještě lepší je využít služby místního znalce. Výchozími body k horoleckému průzkumu Jizerek může být Ferdinandov u Hejnic nebo Oldřichovské sedlo.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* www.treking.cz



Suché skály

Na většině pískovcových skal je možné lézt od dubna do října. Ve vlhkém počasí se totiž křehký pískovec stává ještě křehčím a horolezci by ho mohli na podzim a v zimě obrousit a olámat. Výjimkou jsou Suché skály mezi Turnovem a Železným Brodem, kde se může lézt po celý rok. Kámen je zde pevný a odolává i mírnému vlhku. Ostrému skalnímu hřebenu, který se zdvíhá nad Malou Skálou, se říká Maloskalské Dolomity. Sjíždějí se sem za podmračeného nejistého počasí horolezci především z Prahy a z Liberce. Po dálnici to mají Pražáci jen hodinu cesty autem nebo dvě hodiny vlakem.

Na Suchých skálách se dají najít krásné výstupy nejen vysokých a středních obtížností, ale také velmi lehké trasy. To není na pískovcích ani zdaleka pravidlem.

Populárním podnikem je přelez celého hřebene od západu k východu, což může trvat téměř celý den. Tato lehčí varianta je označována jako směr "po srsti" a nabízí daleké rozhledy a dlouhou lehkou túru. Těžší varianta "proti srsti" je vhodná jen pro lepší a odvážnější lezce.

Kudy: Autobusem nebo vlakem z Turnova do Malé Skály. Odtud pěšky skrze obec do kopce ke skalám.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* www.sweb.cz

Bořeň

Znělcová kupa mezi Mostem a Bílinou poskytuje nejlepší a nejdelší lezení v Česku mimo pískovcové věže. Cesty od dvaceti do sta metrů jsou většinou dobře, ale sporadicky jištěné. Hodí se mít s sebou celý sortiment vklíněnců a smyček. Spí se na bezplatném tábořišti pod jižními stěnami, nedaleko vyvěrá v podzemním sklepě pramen pitné vody.

Kolmé stěny, dlouhé spáry a vysoké kouty připomínají českým horolezcům legendární Yosemitský národní park zmenšený

do tuzemských měřítek. Sjíždějí se sem zdaleka, aby si užili malých a pevných chytů a stupů. Na jihu mají možnost lézt v nižších a dobře odjištěných stěnách. Středně zkušení horolezci sem míří především po ránu a k večeru, protože přes poledne se Černá skála stává horkou pánví, na které by se usmažili. Ve východních a západních úbočích se nacházejí dlouhé stěny, kde je ovšem nutno využívat vlastní jištění a nevěřit každé rezavé skobě. Spíše než dobře zajištěné a bezpečné sportovní skalky připomínají horské výstupy. Mohou se do nich odvážit jen horolezci s většími zkušenostmi a dobrým vybavením.

Severní stěny jsou chráněné vyhláškou o ochraně přírody až do prvních podzimních dnů, a proto ve zdejších dlouhých a velmi obtížných srázech lze stoupat jen na podzim a v zimě.

Kudy: Vlakem nebo autobusem do Bíliny-Kyselky. Odtud pěšky do kopce na louku pod jižní stěny Bořně.

Vybavení: úvazek, šedesátimetrové lano, expresky, karabiny, všechny druhy vklíněnců, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.boren.wz.cz

Roviště

Jestli se někde na skálách blíží horolezectví gymnastice, je to na takzvané Vltavské žule. Několik kolmých a hladkých skalních útesů nad vodou v okolí přehrady Kamýk je v posledních pár letech každý den oblíbeným hřištěm desítek horolezců. Na rozdíl od klasických horolezců si říkají sportovní lezci.

Zdejší lezení je téměř absolutně bezpečné, skoby jsou pevně zalepené do horniny nepříliš daleko od sebe a málokde se tu skála odlamuje. Lezci tedy mohou zkoušet výstupy a trasy na hranici svých fyzických možností. Když se jim nezadaří, prostě spadnou k nejbližší skobě a u ní je zadrží na laně jejich spolulezci. Nebezpečí tak představuje pouze lidské selhání. Bohužel právě kvůli němu dochází každý rok k těžkým úrazům. Příčiny jsou stále stejné - nepozornost při jištění a lezení bez ochranné přilby.

Kudy: Autobusem na most přes Vltavu mezi Příbramí a Sedlčany. Dále pěšky po pravém břehu Vltavy proti proudu do rekreační obce Roviště a z ní nahoru pěšinkou v lese nad skály. Strží sestoupíme pod skály.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, sedm expresek, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.lezec.cz/pruvodce.php

Morava

Godula

Godula je mezi horolezci poměrně oblíbená a za pěkného počasí tam můžete potkat lezce i ve všední dny. Nabízí hezké lezení a často se také využívá při tréninku na výstupy ve velehorách. Leze se v bývalém lomu na úbočí hory Godula v severním podhůří Beskyd.

Dvacet metrů vysoká stěna, tvořená velmi tvrdým godulským pískovcem, poskytuje výstupy, které se značně liší od lezení v tradičních pískovcových oblastech. Nejsou tu žádné štíhlé skalní věže, odstrašující kouty ani hluboké komíny. Leze se zde většinou stěnovým způsobem. Lezci nemusejí zdolávat příliš náročné převisy nebo strkat ruce do hlubokých spár. Většina výstupů je vhodná pro rekreační lezce, kteří sice už něco umí, ale nepatří mezi trénované sportovce. Pozor na to, že část úseku v centrální části stěny je zvětralá, a proto se tu neleze. K jištění můžete použít kromě stabilních kruhů a skob také vlastní vklíněnce.

Kudy: Vlakem do Hnojníku na trati Frýdek-Místek - Český Těšín a odtud autobusem do Komorní Lhotky k hotelu Godula. Pak kolem kostela přes potok a dále neznačenou polní cestou ke skalám.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, šest expresek, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.adrex.cz

Štramberk

Na jižních svazích Bílé hory nad Kopřivnicí se rozkládají vápencové cvičné skály zvané Štramberk. Nejlépe to zde "prolezete", pokud se vydáte na Váňův kámen u Botanické zahrady, na Kozí stěnku a Starý lom s Hlavní stěnou, Zrcadlem a Babím létem. Leze se na dobře zajištěných až třicet metrů vysokých stěnách. Své oblíbené trasy si tu najdou nejen zkušení horolezci, ale také začátečníci. Horolezecké cesty jsou dobře zajištěné nýty a skobami vlepenými do skály. Lezení je tu tedy poměrně bezpečné a není nijak omezeno, ale dodržujte pokyny ostrahy lomu. Pohybujte se také pouze po vyznačených chodnících.

Kudy: Vlakem do Štramberka nebo Kopřivnice a dále po modré značce přes kopec nad městem.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, osm expresek, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* pazout.horolezci.cz/?section=horolezectvi&id_section_item=62

Moravský kras

Druhá nejvýznamnější horolezecká vápencová oblast hned po Českém krasu se rozkládá kousek na sever od Brna. Lezec tu najde všechno, na co si vzpomene - obří převisy, superobtížné sportovní cesty, dobrodružné dlouhé výstupy po rezavých skobách i pohodové trasy pro rekreační vyžití. Perfektně zajištěné tréninkové cesty mají v Moravském krasu třeba jen deset nebo dvanáct metrů, ale leze se i na stometrové útesy. Kuriozitou jsou horolezecké výstupy ve stěnách propasti Macocha. Na ty se ovšem vydává zvláštní povolení od ochranářů. Nevýhodou Moravského krasu je často kluzká a doslova nablýskaná skála, po které kloužou ruce i nohy.

Symbolem horolezectví v Moravském krasu je osamělá skála Hřebenáč nedaleko správy Sloupsko-šošůvských jeskyní. V okolí obce Sloup je podobných skal ještě několik a kvůli dobrému dopravnímu spojení s Brnem je to i horolezecky nejfrekventovanější oblast. Často se leze v Pustém a Suchém žlebu na několik skalních věží a stěn schovaných v lesích. V okolí Holštejna jsou zase koncentrovány cesty s největší obtížností v České republice.

Kudy: Přímý vlak i autobus jezdí z Brna do Blanska, pokračovat lze dále do Sloupu. Pěšky nebo na kole se dostaneme k jednotlivým skalám.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.lezec.cz

Helfštýn

Pod hradem Helfštýn v Lipníku nad Bečvou jsou hojně využívané skalní plotny, rozdělené do čtyř masivů ležících ve svahu. Jištění pomocí vlepených skob je většinou dobré. Na některých tradičních cestách jsou ovšem jejich rozestupy značné a hrozí dlouhé pády. Plotny dosahují výšky asi třiceti metrů. Na první se většinou neleze, protože je zarostlá a lámavá. Doleva od ní kolem kopce jsou ve svahu další tři, které bývají častěji navštěvované. Všechny nabízejí originální výstupy, jakých v Česku moc není. Skály jsou šikmé a hladké.

Na první pohled vypadají všechny výstupy jednoduše, ale už první kroky ukazují, že žádné lezení tady není snadné. Leze se po malinkatých stupech pro nohy, rukama se spíš jenom opíráte o skálu a říkáte si "Stoupám jak dým, vznáším se, levituji" stejně jako každý horolezec, který stojí na "ničem" a drží se "ničeho", očima hypnotizuje skobu nad sebou, kde se chce zajistit, a raději se nedívá do hloubky pod sebou.

Kudy: Vlak staví v Lipníku nad Bečvou, pět kilometrů od Helfštýna.

Vybavení: úvazek, šedesátimetrové lano, sedm expresek, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda, magnézium

* www.nfo.sk

Rabštejn

Bizarní břidlicové věže lákají moravské horolezce jako mucholapka. O víkendech se na zdejší vyhlášené cesty dokonce stojí fronty. Leze se ve stěnách, převisech, komínech i spárách. Rabštejn prostě umožňuje univerzální horolezeckou zábavu či trénink. Vždyť tady začínalo také několik lidí, kteří později stanuli na nejvyšších himálajských štítech.

Výstupové cesty jsou jištěny kruhy, nýty a zalepenými skobami. Je však potřeba další vlastní vybavení na dojišťování proti dlouhým pádům, jako jsou vklíněnce a smyčky.

Kudy: Autobusem do sedla Skřítek mezi Rýmařovem a Šumperkem. Poté pět kilometrů po lesní asfaltce.

Vybavení: úvazek, padesátimetrové lano, expresky, karabiny, vklíněnce, smyčky, přilba, lezečky, jisticí a slaňovací brzda

* lezounuw-web.borec.cz

AUTOR: JAKUB TUREK

Autor je šéfredaktorem portálu Horydoly.cz

Knižní průvodce

Prachovské skály - horolezecký průvodce, autoři: P. Dlabola, V. Šoltys, J. Všetečka, vydavatel Lezecký kroužek Prachov, vydalo nakladatelství Eas Publishing v r. 1998.

Hruboskalsko - 1. díl, autoři: P. Hejtmánek, M. Homolka, J. Sochor.

Hruboskalsko - 2. díl, autoři: P. Hejtmánek, M. Homolka, J. Sochor.

Horolezecký průvodce oblastí Dračích skal a Zámecké rokle. Jednotlivé výstupy jsou přesně vyznačeny v nákresech věží a stěn, vydalo NH Savana v Jablonci nad Nisou v r. 1996.

Horolezecký průvodce oblastí Kapelník, Čertova ruka, Přední Skalák a Maják popisuje výstupy v uvedených oblastech do r. 1998, vydalo NH Savana v Jablonci nad Nisou v r. 1998.

Jizerské hory, autor: M. Vrkoslav

vydalo nakladatelství Vrkoslav v Jablonci nad Nisou v r.1999.

Labské pískovce - Tisá, Rájec, Sněžník, autoři: I. Hyngartová, P. Bořuta, vydalo nakladatelství Efekt International v Ústí nad Labem v r. 1995.

Suché skály, autor: P. Hejtmánek

vydalo NH Savana v Jablonci nad Nisou v r. 2001.

Moravské skály, autoři: V. Skýpala, V. Wolf, vydalo nakladatelství Vladimír Skýpala ve Valašském Meziříčí v r. 2002.

Tabulka obtížnosti skalního lezení

Lezení na skalách je riskantní zábava pro každého, kdo neprošel komerčním nebo oddílovým horolezeckým kurzem. Nejdůležitější informací, kterou lze vyčíst z tištěných či internetových průvodců, je obtížnost výstupu. Tomu je potřeba všechno přizpůsobit. Na těžší lezení je obvykle nutné brát s sebou více vybavení, mít spolehlivého spolulezce a samozřejmě být připraven na všechny překážky. Podmínkou pro přežití horolezce je tedy odhad vlastních schopností a možností. Kdo obvykle leze trojky, těžko může doufat, že se mu podaří vylézt sedmičku. Velmi přibližně lze říci, že chodecký terén (v tabulce označen CH) zvládne s občasným přidržením každý. Je ovšem nutno podotknout, že nesmí trpět závratí ani přehnaným strachem.

Obtížnost jedna značí, že horolezec potřebuje ke svému postupu rukou. Dvojka bývá zpravidla lehké lezení, při kterém už začátečník potřebuje lano. Jsou ovšem známy dvojkové výstupy, z nichž naskakuje husí kůže i zkušeným lezcům. Týká se to především komínů. Trojka je v tuzemských skalách obvykle znakem solidní cesty, na které si "zaleze" každý. Pro nováčky to bývá vrchol jejich schopností. Čtyřka a pětka jsou stupně, v jejichž rámci se pohybuje většina rekreačních horolezců. Někdy nahlédnou i do šestek či sedmiček, ale to už vyžaduje trénink a častý pobyt ve skalách. Vyšší stupně jsou vyhrazené jen trénovaným sportovcům. Často se na nich padá, zkouší se každý krok a pro uznání jejich přelezu platí přísná pravidla.

UIAA Francie Sasko

CH

1 1 I

2 2 II

3 III

3 3

4- IV

4

4 4

5- V

5

5 5a VI

6- 5b VIIa

6 5c VIIb

6 6a VIIc

7- 6a VIIIa

7 6b VIIIb

7 6b VIIIc

8- 6c IXa

8 7a IXb

8 7a IXc

9- 7b Xa

9 7c Xb

9 7c Xc

10- 8a XIa

10 8b

10 8b

11- 8c XIIa

11 9a

Poznámka: Stupnice UIAA je nejčastější hodnocení Mezinárodní unie horolezeckých svazů. Používá se především na skalách, které nejsou pískovcové. Tato stupnice je velmi podobná starší Welzenbachově škále, která se značí římskými čísly.

Francie - stupnice používaná na vápencových skálách v zemích jižní Evropy.

Sasko - speciální stupnice pro německé a české pískovcové věže. Němci jsou při označování obtížnosti obvykle měkčí, Češi tvrdší. Ale nemusí to platit vždy a všude, protože každá oblast má své tradice.

Pravidla lezení

Pohyb na pískovcových skalách

ANO Stoupat vzhůru jen po skále, lano se používá pouze k zabezpečení proti pádu

ANO Zajišťovat se proti pádu erárními kruhy nebo vlastními popruhy a smyčkami

ANO Sestupovat na zem z vrcholu pomocí lana od slaňovacích kruhů

NE Lézt na mokré nebo vlhké skále

NE Stoupat na podzim a v zimě

NE Dřít skálu lanem

NE Vysekávat nebo vyškrabávat do skály chyty

NE Používat magnézium na vysoušení prstů

NE Zajišťovat bezpečnost kovovými pomůckami

NE Obouvat si pohorky nebo boty s tvrdou podrážkou

NE Na pískovcích nemohou lézt neorganizovaní horolezci ani výpravy komerčních agentur

Poznámka: Plné znění pravidel sestavil Český horolezecký svaz pro své členy. Jsou však závazná pro všechny lezce. Obdobná pravidla platí i v Německu. Jejich dodržování hlídají nejenom horolezci mezi sebou, ale také orgány ochrany přírody.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů