Německo - Nejlidnatější země Evropy bude mít nového obyvatele. Přesněji řečeno, staronového. Do lesů ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se po několika staletích vrátí největší savec starého kontinentu - zubr.

Původně to mělo být ve středu, jenže přišly záplavy sněhu. A tak se příjezd kvůli bezpečnosti zvířat o pár dní posune. Ochránci přírody se ve středu chystají vypustit skupinku osmi až deseti kusů do pohoří Rothaargebirge. To se nachází v západní části Německa, zhruba dvě stě kilometrů od hranic s Nizozemskem. Projekt je v západní Evropě unikátní.

"Naším cílem je dokázat, že i hustě obydlené Německo se může znovu stát vhodným domovem pro původní, v minulosti vyhubené velké savce," řekl Deníku Raimund Hellwig z organizace Wisente-Rothaargebirge. Důležitá je i ekologická funkce velkých kopytníků pro evropské lesy.

Majestátní zubři budou mít význam také pro ekonomickou prosperitu regionu. "Jsou to fascinující zvířata, atraktivní pro turisty," dodává Hellwig a pokračuje: "Chceme také prokázat, že soužití se zubry je výhodné i pro vlastníky lesů."

Přibližně rok až dva stráví skupinka zvířat v aklimatizačním výběhu, aby se otrkala a zvykla si na nové místo. Pak je chtějí vypustit na plochu 4,3 tisíce hektarů.

"Velkým fanouškem je Richard Prinz zu Sayn-Wittgenstein-Berleburg (šlechtic), který zubrům poskytl část ze svého majetku," říká Deníku mluvčí projektu Jan Reppahn. Pro byli i místní obyvatelé.
Za rok by se mohla narodit mláďata

V příštích měsících by si měla skupinka vytvářet sociální vazby ve stádu, odborníci očekávají, že už za rok by se mohla narodit první mláďata. V pohoří Rothaargebirge je podle vědců prostor pro skupinu přibližně 25 zubrů. Pokud se stádo bude rozmnožovat rychlejším tempem, "přebytečná" zvířata budou odchycena a převezena do dalších lokalit nebo zooparků.

"Podobných projektů bude v Německu více, ale my jsme úplně první. Zkušenosti mají ve východní Evropě, v západní je to unikátní projekt," dodává Hellwig. Zubři původně obývali celou Evropu od Skotska až po Ural, na východě se vyskytovali až po Vladivostok a Koreu, na jihu až po severní Afriku.

Člověk však zubry po staletí pronásledoval. Když byl po skončení první světové války zastřelen poslední zubr v Bělověžském pralese v Polsku, zůstalo jen několik málo kusů v chovech v zajetí.

Z těch se však díky mezinárodnímu úsilí podařilo druh zachránit a nyní již žije v zoologických zahradách, ale i ve volné přírodě v Polsku, Bělorusku, Rusku, na Slovensku a v dalších zemích, na tři tisíce zubrů. K seznamu těchto zemí by se zítra mělo připojit i Německo.

TOMÁŠ PROCHÁZKA, DALIBOR DOSTÁL

Denik.cz