Bydlení v krabicích od džusu: nejen pro chudé

Několik let budovala úspěšnou telekomunikační společnost. Před třemi lety se však Olga Girstlová (50), jedna z nejznámějších českých podnikatelek, rozhodla rodinnou společnost GiTy opustit a vydat se do neprobádaných vod "zelené" stavařiny.

"Se zelenou ekonomikou jsem se blíže setkala na stáži v USA v roce 2007. Když jsem se vrátila, řekla jsem manželovi, že bych ráda udělala změnu a chtěla bych se věnovat ekologickému podnikání," říká. Změna se v jejím případě rovnala prodeji GiTy společnosti JVS Group a úplnému opuštění sektoru informačních technologií. "Informační technologie přestaly být tak kreativní odvětví, jako když jsme GiTy zakládali. Musela bych udělat generační skok, což se mi nechtělo. Přestalo mě to bavit, tak jsem z toho vystoupila," vysvětluje Girstlová, která se ke stavařině dostala částečně už v GiTy.

"Už tam jsme vyvinuli produkt pro inteligentní domy a byty, ale stavební firmy o něj tehdy nejevily příliš velký zájem. Firmy se na ekologické a nízkoenergetické stavby zaměřují až teď," říká Girstlová, která v roce 2007 založila společnost Flexibuild. Ta se specializuje na výrobu ekologických stavebních materiálů, a především na opětovné využití nápojových obalů. Původní myšlenka na recyklaci nápojových krabic vznikla ve spolupráci s jejich největším dodavatelem na trh - společností Tetrapak. Obaly se "vracejí do oběhu" různým způsobem, Flexibuild z nich vyrábí panely. Krabice od mléka, džusů a dalších nápojů se drtí a slisují do stavebních desek, které jsou základním kamenem pro stavbu domů.

Dům z dvaceti tisíc krabic od mléka

"Produkt jsme vypiplali od začátku, ono přinést na trh nový stavební materiál není jednoduché, vyžaduje to úsilí a investice. Je nutné ho vytvořit, standardizovat a projít mnoha zkouškami. Vznikl tak unikátní český výrobek, který nikde jinde nedělají," říká Girstlová.

Na jednu desku silné jeden a půl centimetru připadá osmnáct set krabic. Průměrný dům, který Flexibuild dodává, má "spotřebu" asi dvacet tisíc nápojových krabic. Spojením dvou desek a tepelné izolace vznikne sendvič, ze kterého se staví obvodové zdi i vnitřní příčky. O přísun zdrojového materiálu do výrobního závodu společnosti v Hrušovanech u Brna přitom není nouze - odpadkářská společnost EkoKom může Flexibuildu dodat až půl milionu vytříděných obalů měsíčně.

Desky jsou podle Girstlové velmi pevné a mají dobré tlumící a izolační vlastnosti. Jsou také lehčí a vycházejí cenově levněji než běžné materiály. "Pomocí našeho systému je možné srazit cenu domu oproti běžným materiálům asi o dvacet až pětadvacet procent," vypočítává Girstlová, která má za to, že díky krizi mají příležitost stát se alternativou především v bytové výstavbě, kde záleží na ceně, rychlosti a kvalitě.

Flexibuild vytvořil řadu domů pro energeticky úspornou, nízkoenergetickou i pasivní výstavbu. Největší zájem je o rodinné domy. "Postavili jsme ale i vilu v Praze v ceně asi osm milionů korun nebo čistírnu odpadních vod v Dubenci u Příbrami. Možnosti systému jsou velké, je možné stavět i nízkopodlažní bytové domy nebo obecní výstavbu, jako jsou školy, mateřské školky, administrativní budovy nebo domy pro seniory," uvádí Girstlová, na co všechno se stavební materiál Flexibuild hodí. Dodává, že jde o variabilní systém, takže se lidé nemusejí omezovat nabídkou od její společnosti, ale mohou si přinést i vlastní architektonický návrh.

Zelená úsporám nám moc nepomohla

Nejčastěji se systém spojuje s dřevěnou nosnou konstrukcí. Montované stavby jsou koneckonců i díky rychlosti stavby a ceně stále populárnější. Rodinné domy z flexibuildu trvá postavit kolem tří měsíců včetně základové desky. "Je to jako lego, staví se to na místě s minimálními nároky na zřízení staveniště," popisuje Girstlová, která v souvislosti s krizí letos uvedla společnost i řadu domů, které jsou zaměřené hlavně na zájemce, kteří mají hlouběji do kapsy.

"Na trhu je méně peněz, lidé na vyšší hypotéky nedosahují," popisuje Girstlová důvody, pro které se tak rozhodli. I ona sama musela přehodnotit odhady návratnosti investice do společnosti. Zatímco v původních plánech počítala s tím, že desítky milionů prostředků, které do flexibuildu investovala z vlastního, se jí vrátí do pěti roků, nyní mluví přibližně o období sedmi až deseti letech.

Do dnešního dne bylo postaveno pomocí systému Flexibuild na padesát staveb. A do konce letošního roku chce Girstlová stihnout dalších třicet. "Ve stavařině prostě všechno trvá déle než v informačních technologiích," říká Girstlová, jejíž nové aktivitě zatím příliš nepomohlo zařazení materiálu do programu Zelená úsporám. "Ten je zaměřen hlavně na zateplování a renovace, ne tolik na stavbu nových domů. Sice se z něj podporuje stavba pasivních domů, ty jsou ale spíše vyjádřením životního stylu a tolik lidí se o ně nezajímá. Největší zájem je určitě o nízkoenergetické stavby, ne tolik o pasivní," dodává Girstlová.

AUTOR: Ondřej Malý
AUTOR-WEB: www.ihned.cz