Supi ušetří Španělům energii, kterou by jaderný reaktor vyráběl tři týdny

Španělsko přišlo na neotřelou metodu, jak šetřit přírodu i energii. Recept je jednoduchý - supi. Tito mrchožrouti totiž zabrání každoročnímu spalovaní tisíců tun zvířat v kafileriích. Ušetří tedy energii, jakou spotřebuje 9 tisíc domácností za rok, ale také 193 tisíc tun oxidu uhličitého.

S informací přišel španělský deník El Mundo, podle něj se musí země každoročně vypořádat s 380 tisíci tunami mršin, z nichž 150 tisíc připadá jen na ovce a kozy.

Jejich spalování si žádá "vysoké energetické i ekonomické náklady, navíc s velkým dopadem na životní prostředí vzhledem k emisím skleníkových plynů a nemožnosti přirozeně je recyklovat prostřednictvím divokých zvířat", upozornil předseda Společnosti na obranu přírody Bernardo Robles.

Supi jsou proto v zemi vítanými pomocníky. Pomáhají totiž "zpracovat" velký počet mršin, které jsou nutným průvodním jevem dobytkářství.

Dospělý sup žijící ve volné přírodě spotřebuje podle El Munda týdně asi tři kilogramy masa. Odhaduje se, že celá španělská supí populace takto ročně spotřebuje 10 tisíc tun uhynulých zvířat.
Šílené krávy supí populaci ztenčily

Podle Roblese, který s mrchožrouty pracuje od roku 1988, spalování zvířecího odpadu vyžaduje roční náklady ve výši 46 milionů litrů topného oleje. To odpovídá energii, kterou vyprodukuje jaderná elektrárna v Cofrentes za 21 dní na plný výkon nebo kterou spotřebuje 780 tisíc domácností na osvětlení.

Španělé se rozhodli supy využít i proto, aby dokázali oživit populaci těchto ptáků. Ti začali mizet po zavedení evropských i španělských norem po příchodu nemoci šílených krav. V tomto případě totiž musí dobytkář nahlásit úhyn svých zvířat a spálit je. Protože mršiny jsou považované za nebezpečné, nešlo je nechat na poli nebo ve volné přírodě.

"Ve skutečnosti to znamená katastrofu. Supi teď závisejí na mnohem menších potravinových zdrojích, jako je lov nebo uměle vytvořené stravovny," zdůrazňuje Robles.