Peking utíná vývoz vzácných kovů

Exportní velmoc Čína opět působí rozruch na mezinárodní scéně. Hodlá prý totiž znovu omezit kvóty na vývoz vysoce poptávaných vzácných kovů, které jsou stěžejní pro výrobu elektroniky a v automobilovém průmyslu. Napsal to list China Daily s odvoláním na nejmenované zdroje z čínského ministerstva obchodu. Peking však zprávu vzápětí dementoval.

Podle deníku by měla Čína, která těží přes 90 procent světové produkce těchto surovin, snížit vývozní kvóty v příštím roce o 30 procent.

"Nic takového není," odmítla toto tvrzení zástupkyně čínského ministerstva obchodu Jiang Fan v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Analytici se však shodují, že Čína bude ve snižování vývozu vzácných zemin (tato skupina zahrnuje rudy 17 kovů) pokračovat. Kvóty omezuje postupně již od roku 2005. Pro letošní 2. pololetí oznámila jejich snížení o 72 procent. Vzácné kovy proto od ledna do srpna 2010 zdražily v průměru o 300 procent, vyplývá ze zprávy Nomura Securities.

"Čína chce světu sdělit, aby se snažil hledat jiné zdroje dodávek," uvedl pro agenturu Reuters expert na kovy Trent Allen ze společnosti Resource Capital Research.

Peking zdůvodňuje omezování vývozu tím, že těžba příliš zatěžuje životní prostředí. Úředníci dokonce nevyloučili, že Čína jednou bude chtít tyto suroviny dovážet.

Analytici za omezováním vývozu vidí protekcionistické opatření, které má nahromadit rezervy pro domácí výrobce. Čína nyní drží nejvyšší podíl (36 procent) na světových zásobách vzácných kovů. Rezervy by jí při současné úrovni těžby měly vydržet 15 až 20 let. USA mají 13 % světových rezerv.

Dovoz vzácných kovů z Číny je klíčový pro Japonsko, USA a Jižní Koreu. Na další omezení kvót by mohly tyto státy reagovat stížností u Světové obchodní organizace.

Zejména Japonsko je s Čínou kvůli vzácným minerálům na ostří nože. Peking nyní využil svého monopolu a kvůli politickým sporům zastavil dodávky do Japonska. Čína však odmítá obvinění, že exporty do Japonska de facto zakázala.

Tokio hledá způsob, jak odstranit svou závislost na čínských surovinách. Vláda uvolnila 100 miliard jenů (přes 21 miliard korun) na vybudování nových dolů v zahraničí a na recyklaci těchto surovin, píše agentura Reuters.

"Jednou z možností, o které bychom měli uvažovat, je hromadění zásob," reagoval na aktuální dění japonský premiér Naoto Kan. "Než najdeme jiné dodavatele, bude to chvíli trvat," dodal.

Čínský monopol na vzácné kovy

90 % podíl na světové produkci

Dále se vzácné kovy těží například v USA či v Austrálii.

36 % podíl na světových zásobách

Čínské rezervy tak jsou nejvyšší na světě. Následují Spojené státy s 13procentním podílem.

300 % průměrný nárůst cen

vzácných kovů od ledna do srpna 2010. Trh tak reagoval na oznámení Pekingu, že ve druhém pololetí sníží vývozní kvóty o 72 procent.

AUTOR: Lenka Havlíčková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz