Čtvrtek, 28. března 2024

Šéf Chemapolu chytá druhý dech

Junkova firma LST dostala finanční >>injekci<< od zbrojaře Hávy a vítězí v lesních tendrech.

Šéf Chemapolu chytá druhý dech

VÁCLAV JUNEK

Jako by chtěl splývat s mírně ospalou atmosférou dopolední kavárny. Na první pohled nevýrazný muž středního věku, v neformálním oblečení, s omluvným úsměvem za cigaretu v ruce.

To je dnešní image jednoho z nejvýznamnějších manažerů 90. let, vládce tehdejší obří firmy Chemapol - Václava Junka.

Čím výše bývalý obchodní a průmyslový konglomerát Chemapol vyrostl, tím prudší byl pád. Skupina po svém krachu roku 1999 zanechala dluhy kolem sedmnácti miliard korun. Junek byl vyšetřován, ale vinu mu neprokázali - a pak jako by se nad ním zavřela voda.

Dnes je ovšem zpátky ve velkém byznysu. Míří vysoko. Jeho lesnická společnost LST Trhanov uspěla nejlépe v tendrech na těžbu dřeva a další práce vypsané státním gigantem Lesy ČR.

Od Lesů navíc získala LST bez tendru zakázku na dřevní odpad (biomasu), kterou někteří experti považují za podobně lukrativní záležitost, jakou je fotovoltaika.

Pozornost Junek budí i tím, že mu na současné podnikání finančně přispěl vlivný podnikatel a lobbista, zbrojař Richard Háva. Junek sám říká, že by se na odbytu biomasy rád domluvil s polostátní firmou ČEZ.

Bývalý šéf Chemapolu je zpět, i když se mediální pozornosti snaží vyhnout. >>Už jsem si to užil dříve, není o co stát. Ani to vítězství v tendru Lesů mi nedělá radost, šli jsme do toho spíše na zkoušku,<< říká devětapadesátiletý podnikatel na schůzce, s níž pro týdeník Ekonom nakonec souhlasil.

Od golfu po benzinky

Od pádu Chemapolu uplynulo skoro dvanáct let, ale stojí za to tehdejší dění připomenout. Nejen kvůli poučení, kam až může dojít nekontrolované zadlužování firmy. V 90. letech totiž Václav Junek navázal kontakty, které mu nejspíše umožnily comeback.

Ve státním Chemapolu pracoval už před listopadem 1989. Byl členem KSČ, byl uváděn jako spolupracovník StB. Stejně jako řadě dalších lidí mu ale kontakty z dob komunismu pomohly k vyvrcholení kariéry za kapitalismu. Chemapol postupně ovládl přes manažerskou společnost Proventa.

Při budování firmy se neomezoval jen na chemii a zpracování ropy. Tisk ho v polovině 90. let popisoval jako podnikatele, jenž chce vytvořit >>akciovou společnost Česko<<.

Tato nadsázka vystihuje skutečnost, že se jeho Chemapol zajímal prakticky o všechno - od golfových hřišť přes benzinky až po záměr vydávat noviny. Díky dceřiné společnosti Petra jako generální partner řídil i prvoligový fotbalový klub v Drnovicích.

Do skupiny Chemapol Group patřilo na sto firem s více než 40 tisíci zaměstnanců. V této skupině byl i Omnipol, podnik obchodující se zbraněmi.

Junkovo impérium se zdálo neporazitelné. Jeho šéf udržoval kontakty s veličinami své doby. V Chemapolu dělal právníka třeba Marián Čalfa, poslední premiér československé federace. Bývalý ministr práce Petr Miller byl personálním šéfem.

Mediálně se Junek v roce 1997 zviditelňoval také tím, že Chemapol kupoval od prezidenta Václava Havla polovinu pražského paláce Lucerna za 200 milionů korun.

Jiní politici - jako ministr vnitra Jan Ruml - už ale hovořili o >>neprůhlednosti<< Chemapolu. Nicméně s většinou politických špiček Junek dobře vycházel, na golfu se setkával například i s Václavem Klausem.

Padouch, nebo hrdina?

Pak se ale skupina začala drolit, banky už jí nechtěly půjčovat a následoval strmý pád. V lednu 1999 šel Chemapol do konkurzu.

Příčinou krachu je podle převažujících názorů to, že Chemapol skupoval i prodělečné podniky, přičemž za úvěry už musel bankám draze platit. Nakonec už banky nevěřily, že se firma může zotavit.

Junkovi nikdo nedokázal, že by si počínal nezákonně, tedy že vyváděl z firmy peníze. A to i navzdory tomu, že Chemapol proslul například i jako dovozce takzvaných lehkých topných olejů, kolem nichž kvůli daňovým únikům vypukla velká aféra.

V roce 2005 byl obviněn z tunelování Břeclavské společnosti Gumotex, v kauze ještě z dob Chemapolu. Nicméně podezření se nepotvrdilo a Junek byl osvobozen.

Názory na jeho zodpovědnost za to, že Chemapol byl jedním z největších průšvihů >>privatizace českou cestou<<, se dosud různí.Pro část politiků i veřejnosti je symbolem byznysu příliš prorostlého s politikou, který po sobě kvůli nezvládnutým megalomanským plánům nechal dluhy.

>>Chemapol byl spíše obětí některých politických tlaků,<< hájí ho naopak Jiří Michal, považovaný za jednoho z nejlepších českých manažerů. Michal, jehož letos jako dlouholetého úspěšného šéfa farmaceutické Zentivy vyznamenal i prezident Klaus, v polovině 90. let zasedal v dozorčí radě Chemapolu. Junek měl naopak obdobnou funkci v Michalových Léčivech, předchůdci Zentivy.

Objektivní pohled na Junka hledá Martin Roman, šéf ČEZ. Ačkoli tato polostátní energetická firma nemá zdaleka tak široké portfolio jako kdysi Chemapol, významem a vlivem se dá srovnávat s Chemapolem v jeho zářných dobách.

>>Sledoval jsem Chemapol tehdy zdálky a byla mi sympatická snaha vybudovat silný český podnik. Na druhou stranu jsem se později s následky takového pokusu sám potýkal v plzeňské Škodě,<< řekl Roman pro týdeník Ekonom.

Na Junkovu omluvu připomíná, že koncem 90. let byly vysoké úrokové sazby a firmy měly špatný přístup k úvěrům.

Zároveň však Roman v souvislosti s Chemapolem upozorňuje na to, po čem s nostalgií touží více českých byznysmenů i politiků i dnes - Česku by podle nich slušelo víc velkých firem v domácích rukou.

V tomto duchu hodnotí svoji dramatickou zkušenost s Chemapolem i Junek.

>>Jistě, i my jsme tehdy dělali chyby. Ale byli jsme především předmětem různých tlaků, a nikdo nenašel ani zrnko na tom, že bychom chybovali vědomě,<< vzpomíná. >>Uvažoval jsem tehdy dokonce tak, že by Chemapol mohl získat slovenský Slovnaft, nebo se spojit s podnikem typu PKN Orlen. Bohužel to pak dopadlo opačně, naši chemii a rafinerie ovládli jiní,<< dodává.

Mimochodem Junek dodnes figuruje v obchodním rejstříku jako šéf představenstva Chemapol Group v konkurzu. Sám ale říká, že jeho právníci tuto >>funkci<< neuznávají.

Konkurz sice formálně uzavřen není, ale sotva kdo z původních více než dvou set věřitelů Chemapolu by se ještě mohl dočkat nějaké splátky.

Kamarádi si pomáhají

Několik let po pádu Chemapolu nebylo o Junkově dalším podnikání slyšet. Není známo, jak na tom byl finančně.

Sám říká, že necítil například u bank nějakou nechuť půjčovat osobě s jeho minulostí, ale zkrátka se z velkého byznysu stáhl.

Se synem provozoval pouze společnost Haltra, jíž patří hotel v Klenčí pod Čerchovem. Pomalu oživoval také lesnickou firmu LST Trhanov, kterou vlastnil už od poloviny 90. let. LST měl nejprve jen pomoci s financováním, ale pak se do podnikání zapojil sám.

Poprvé vystrčila růžky v roce 2007, kdy výrazněji uspěla v tendrech, jež vypsaly státní Lesy ČR. Junek už předtím figuroval v dozorčí radě LST, ale pak se z ní stáhl (dnes vysvětluje, že to bylo kvůli aféře s vyšetřováním Gumotexu).

Firma měla akcie na majitele a její zástupce Miloslav Konopík tehdy popíral prosakující domněnky, že za LST majetkově stojí Junek. V polovině loňského roku se ale Junek už objevuje v obchodním rejstříku jako šéf představenstva LST. Letos na podzim se hlásí i jako jediný majitel akcií firmy.

Nedávno v rozhovoru pro týdeník Ekonom poprvé přiznal i další zajímavou informaci - že mu na byznys finančně přispěl Richard Háva. Zbrojař, který stojí za společností Omnipol, jež kdysi patřila do impéria Chemapolu.

Háva své záměry s LST ani s celým lesnickým byznysem veřejně nijak nekomentuje. V některých neformálních hovorech se podle informací Ekonomu nechal slyšet, že prostě >>musel Václavovi ze známosti vyhovět<<. Avšak lesnickému podnikání se sám údajně věnovat nehodlá.

Někteří podnikatelé to ale vidí jinak. Například Jan Mičánek, majitel největší české lesnicko-dřevařské společnosti Less. >>V oboru je veřejným tajemstvím, že za LST jedná i Richard Háva. Já ho beru jako společníka této firmy,<< tvrdí Mičánek.

Junek příliš světla do Hávovy aktivity nevnáší. >>Obchodně i trochu lidsky se známe. Pomohl nám v době, kdy jsme to potřebovali. Pevně doufám, že mu to budu moci splatit a vrátit,<< konstatuje pouze.

Byznys za bilion

Je pravděpodobné, že Junek bude moci Hávovi skutečně jeho pomoc splatit - pokud tedy neplatí varianta, že s neoficiálním vstupem do LST se vlivný zbrojař pouští do lesnických aktivit sám.

LST totiž uspěla i v letošních tendrech státních Lesů a může uzavřít smlouvy na největší objem těžby dřeva.

V čem spočívá význam tohoto úspěchu? Státní Lesy si na těžbu dřeva a další práce najímají soukromé firmy, ale letos vypsaly soutěž jen pro zakázky na příští rok. Současně se však chystá veřejný tendr i na desetileté zakázky a tomu, kdo uspěl v letošní >>generálce<<, dávají experti napřesrok velké šance na úspěch i v plánovaných velkých desetiletých tendrech. V nich už půjde o zakázky v řádu desítek miliard korun.

Celková vize Lesů do budoucna je taková, že skutečně může zajímat byznysmeny kalibru Hávy. Politici se shodují, že státní Lesy se nebudou privatizovat, ale vždy si někoho najmou.

Podnikatelé tak mohou mít zajištěnou práci na desítky let. Přitom jen hodnota veškerého dřeva ve státních Lesích se odhaduje na 700 miliard až jeden bilion korun.

Zatímco v hvězdné éře Chemapolu se Václav Junek netajil smělými plány, dnes je jeho snahou podnikatelské záměry nejen nepřefukovat, ale spíše bagatelizovat.

>>Jsme jen jednou z pěti, osmi firem, které v tendru uspěly. Vyhráli jsme sice v řadě lokalit, ale spíše nám to přidělalo starosti. Řadu z nich přepustíme konkurenci, nevyplatily by se nám,<< tvrdí.

Soukromí je třeba ctít

Junek ovšem neuspěl jen ve zmíněném tendru. Loni LST získala bez jakékoli soutěže od Lesů velmi výhodnou smlouvu na >>sběr klestí<<. Ve skutečnosti to znamená, že ve čtyřech českých krajích může získávat dřevní odpad, který se stále častěji využívá jako cenná biomasa.

>>Není to zdaleka tak lukrativní, jak se někde píše. Za prvé do toho musíme dát stomilionovou investici. Propočítali jsme si, že až za několik let bychom v tomhle oboru mohli dosahovat obratu 150 milionů korun, a zisk by se pohyboval kolem deseti milionů,<< mluví Junek o biomase téměř s despektem.

Jenže charitou biomasa určitě není. I Junek připouští, že výhledově by rád získal za odběratele i ČEZ, který se malými projekty nezabývá.

Navíc o stejnou smlouvu, jako má LST, usilovala ještě předtím například společnost Plzeňská teplárenská, kde představenstvu šéfuje západočeský >>kmotr<< ODS Roman Jurečko (viz profil v Ekonomu č. 47/2010).

>>Jenže těsně před podpisem Lesy couvly a pak se dozvíme, že místo nás má biomasu LST,<< stěžuje si ředitel plzeňské firmy Tomáš Drápela.

Může to být tak, že Junkův nebo Hávův vliv funguje třeba na současného šéfa Lesů Svatopluka Sýkoru. Ten totiž působil po krachu Chemapolu například jako krizový manažer společnosti Aliachem, bývalé součásti Junkova kolosu.

>>S panem Sýkorou jsem se poprvé viděl asi před rokem,<< odmítá Junek tuto spekulaci. Svatopluk Sýkora nehodlá vysvětlovat ani důvod, proč zadal smlouvu na biomasu právě LST, ani okolnosti svého seznámení s Václavem Junkem.

>>Vážím si soukromí svého a ostatních, nechci se proto vyjadřovat k soukromí jiných lidí. Pan Junek je každopádně velmi úspěšný člověk,<< říká Sýkora o manažerovi, po němž zůstala jedna z největších ztrát.

Fakt, že podobní podnikatelé dostávají od státu další zakázky, kritizuje ředitel české Transparency International David Ondráčka.

>>Nelíbí se mi to. Státní úředníci sice nemohou v tendrech někoho diskriminovat, ale pokud sami o své vůli zadávají zakázku, mohli by mít jen pro sebe jakousi neformální černou listinu a "profláklé" firmy vynechat,<< míní Ondráčka.

Václav Junek zůstává v klidu. Vzbuzuje dojem, že překvapivý úspěch jeho zatím podceňované firmy se prostě >>přihodil<< bez jeho větší aktivity.

>>Vytvářet nějaké neformální černé listiny pro lidi, jimž se nic nelegálního neprokázalo, je asi nesmysl,<< konstatuje Junek bez emocí.

A nevzrušeně reaguje i na otázku, zda jeho současné aktivity nemají veřejnosti dokázat, že je dobrý manažer. Poskytnout mu zadostiučinění za Chemapol.

>>Ta doba se nedá vrátit. Zatáhl jsem za Chemapolem oponu, stálo mě přitom dost úsilí se s tím vyrovnat. Teď se jen snažím slušně si vydělat na život,<< uzavírá.

(Viz též politika & byznys na str. 53 a komentář na str. 54.)

AUTOR: Martin Mařík

Václav Junek (59)
- Po absolvování francouzského lycea v Dijonu vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
- V Chemapolu byl od roku 1975, zastupoval zájmy podniku i ve Francii. Později sám přiznal, že spolupracoval s vědeckotechnickou rozvědkou StB a informoval o dění ve francouzském chemickém průmyslu.
- V roce 1990 se stal generálním ředitelem Chemapolu, nakonec prezidentem Chemapol Group.
- V roce 1998 byl kvůli rostoucím problémům Chemapolu se splácením dluhů odvolán. Nikdy mu nebylo prokázáno, že by v manažerské funkci porušil zákon.
- Po pádu Chemapolu se stáhl z očí veřejnosti. Figuroval jen ve společnosti Haltra, jež provozuje hotel na Šumavě.
- Letos na podzim se přiznal k vlastnictví lesnické společnosti LST Trhanov.
- Je ženatý, má dvě děti a podle vlastních slov nemá >>žádné speciální hobby<<, ale rád hraje na klavír, zajímá se o literaturu, lyžuje, hraje golf.

Chemapol
- Na svém vrcholu v polovině 90. let zaměstnávala skupina Chemapol Group na 40 tisíc lidí.
- Holding zahrnoval přes sto firem, od chemických podniků přes benzinky po sportovní kluby, obchodoval i s akciemi.
- V roce 1999 spadla skupina do konkurzu, protože nebyla schopna splácet své dluhy. Ty pak byly vyčísleny na téměř sedmnáct miliard korun.
- Věřitelé, jichž bylo celkově přes 200, byli v konkurzu uspokojeni jen malým zlomkem ze svých půjček.

Firma LST Trhanov
- Zatím největší úspěch slaví v tendru na lesnické práce a těžbu dřeva, jež vyhlásil státní podnik Lesy ČR na příští rok.
- Má s Lesy ČR uzavřenou největší a nejvýhodnější smlouvu na likvidaci dřevního odpadu - biomasy.
- Obrat LST dosud nepřesahoval půl miliardy korun. Její majitel Václav Junek do ní nyní převádí i aktivity své firmy Haltra, jež provozuje hotel na Šumavě.

17 milard korun
Taková je výše dluhu, kterou po sobě zanechal Chemapol.

LST získala bez jakékoli soutěže velmi výhodnou smlouvu na >>sběr klestí<<.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů