Válka o uhlí se šíří z Mostu do Sokolova

Válka o stále vzácnější hnědé uhlí se šíří. Po uhlobaronech z Czech Coal se do ní zapojují i těžaři ze Sokolovské uhelné. Mění se i bitevní pole: donedávna se o ceny uhlí a podmínky prodeje prali jen těžaři s teplárnami či elektrárnami. Teď ale do bojů začal zasahovat stát.

Domácí zásoby uhlí se tenčí. Už v roce 2016 bude na trhu chybět asi 6,5 milionu tun uhlí, což pocítí hlavně teplárny. Ty, jež se ocitnou bez uhlí, by musely přecházet na až pětkrát dražší zemní plyn. Stoupnou-li náklady na teplo příliš, přejdou klienti na lokální kotelny. Ve městech porostou desítky komínů a teplo výrazně zdraží.

Na růst ceny tepla tlačí i další faktory: vyšší DPH, požadavek těžařů na dražší uhlí a nové platby za emisní povolenky. Jen 10procentní růst DPH podle Tomáše Drápely z Plzeňské teplárenské zvedne cenu tepla pro průměrnou domácnost o 1655 korun ročně. Z tepla je časovaná bomba a vláda ji musí řešit.

Obstojí 60 procent?

První vlaštovkou je rozhodnutí ministerstva životního prostředí, jež podmiňuje další těžbu na dole Vršany skupiny Czech Coal blokací 60 procent zdejšího uhlí pro teplárny. Zatím není jasné, zda průlomová podmínka zůstane. Názory na její oprávněnost se liší.

"Využití uhlí pro teplárny je ekologické a má sociální přínos v podobě příznivé ceny tepla. Naopak využití uhlí z Vršan čistě pro výrobu elektřiny je jen soukromý zájem těžaře a výrobce. Podmínka na přednostní dodávku uhlí z Vršan teplárnám je legitimní, logická a správná," říká Daniel Křetínský, šéf holdingu EPH, který má na patě dolu Vršany vlastní teplárnu Komořany. Tu ovšem zásobuje ze vzdálenějších Severočeských dolů, protože nehodlá přistoupit na cenové požadavky Czech Coalu - podle něj vyděračské.

Podobně podporují podmínku ministerstva další šéfové tepláren. "Czech Coal se chová, jako by uhlí patřilo jemu. Ve skutečnosti patří státu, který má právo určovat podmínky pro jeho využití," říká Jaroslav Kužel, místopředseda Teplárenského sdružení. Podmínku nechat 60 procent uhlí teplárnám schvalují i manažeři skupiny ČEZ, jež má na vršanském lomu elektrárnu Počerady. Kdyby ovšem Czech Coal podmínku plnil, zůstanou Počerady na suchu. "Nevadí, odstavili bychom je," řekl HN v neformálním rozhovoru jeden z vrcholových manažerů ČEZ, jemuž se také nechce kývnout na cenové požadavky Czech Coalu. Jenomže oficiálně mluví ČEZ jinak. Podle mluvčího Ladislava Kříže o vršanské uhlí zájem má, o jeho dodávkách s těžaři jedná a dokonce se s nimi o ně soudí.

Těžko věřit, že by ČEZ jen tak svou největší hnědouhelnou elektrárnu zavřel. Ve skutečnosti tak málokdo doufá, že ministerská podmínka obstojí.

Nemusí se jí totiž řídit báňský úřad, který těžbu schvaluje. Jeho zástupci už dali najevo, že požadavek MŽP považují za nesmyslný. Pochyby o regulaci trhu podle MŽP má i ministr průmyslu Martin Kocourek. "Chápu věcnou podstatu rozhodnutí MŽP, ale nejsem si jist, zda je legislativně v pořádku," říká.

Také sami těžaři podmínku označují za nesmyslnou. "Je nereálná technicky, právně, fakticky," říká spolumajitel Czech Coalu Jan Dienstl. Není divu - kdyby Czech Coal na podmínku kývl, dostal by se do pasti: teplárny by věděly, že s nimi těžař smlouvu uzavřít musí, staly by se v jednání o dodávkách naprostými pány situace a těžaři by si na vyšší ceny uhlí museli nechat zajít chuť. Což je představa, jež děsí nejen majitele Czech Coalu, ale i konkurenční Sokolovské uhelné.

"Je velkou chybou, že u nás stát nijak nereguluje, kolik uhlí může jít na výrobu elektřiny, kterou vyvážíme, a kolik zbývá na teplo, jež nelze ničím nahradit. Ale podmínka MŽP pro Vršany, to je vybočení ze zavedeného systému. Nemůže to fungovat," říká šéf Sokolovské uhelné František Štěpánek. Projevuje solidaritu s firmou Czech Coal i přesto, že je s jejím hlavním vlastníkem Pavlem Tykačem na kordy od té doby, co se Tykač pokusil do jeho firmy nepřátelsky vstoupit.

Nové bitevní pole

Pnutí mezi těžaři a odběrateli tak dál roste. Na vyšší cenu uhlí vedle Czech Coalu začala tlačit i Sokolovská uhelná, která odmítá dodávat svému hlavnímu zákazníkovi ČEZ za dosavadních podmínek. A podobně jako Czech Coal žádá vyšší cenu. "ČEZ zneužívá dominantního postavení na trhu k cenovému diktátu. Za posledních 10 let se cena našeho uhlí pro jejich zdroj Tisová nehnula, přitom cena elektřiny stoupla o 80 až 90 procent. Je to nepoměr, s kterým se nehodláme smiřovat," argumentuje Štěpánek.

Stát teď hledá cestu, jak se s hrozící nouzí o hnědé uhlí, jeho rostoucí cenou a s drahým teplem vyrovnat. "Jsou v zásadě dvě možnosti. Uhlí můžete buď dovážet, ale dovoz se promítne do růstu ceny. Anebo dojde k tomu, že zrušíme politické rozhodnutí z roku 1991 a prolomíme limity," řekl HN Oldřich Vojíř, který vede pracovní skupinu ministerstva průmyslu, jež má navrhnout, jak problém teplárenství řešit. Jenomže prolomení limitů je pro současnou vládu nepřijatelné.

A tak se testují jiné léky. Povinná blokace vytěženého uhlí pro teplárny (jakou doporučovala už před třemi lety Pačesova komise Topolánkově vládě) by přinejmenším na čas pomohla. Několik velkých uhelných zdrojů lze odstavit. Například České Budějovice mohou místo uhlí využívat odpadní teplo z jaderných bloků Temelína, část zákazníků přejde na malé plynové kotelny. S limity na Mostecku se dá i trochu hnout, aniž by byly zcela prolomeny. Ale ať se zvolí jakékoliv řešení, jedno je jisté: Spotřebitelé zaplatí za teplo v příštích letech výrazně víc než dnes.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Nikity Poljakova