Zbytečná hysterie kolem jádra

Tak přece Evropa ještě dokáže být v něčem nejlepší na světě! Pokud jde o umění bát se, nemá konkurenci. Při sledování havárie v japonské elektrárně Fukušima propadají (někteří) evropští politici protijaderné hysterii. Němci odstavují starší elektrárny, eurokomisař Oettinger požaduje rovnou studii, jestli se unie obejde úplně bez jádra.

Racionální argumenty se v takové hysterické atmosféře odpařují rychleji než voda čerpaná do přehřátého jaderného reaktoru. Přesto jim dejme slovo. Za pozornost stojí studie OECD z roku 2010, srovnávající rizika jaderné energetiky s ostatními energetickými zdroji. Jádro z ní vychází jako jednoznačně nejbezpečnější.

Uhlí, voda i ropa jsou nebezpečnější

OECD uvádí, že ročně přijde při nehodách v energetickém průmyslu v průměru 2500 lidí o život. V letech 1969-2000 "zabila" uhelná energetika 20 276 lidí, ropný průmysl si připočetl 20 218 obětí. Vůbec nejhůře vyšla ze statistiky "nevinná" vodní energie - při jediné havárii v Číně zahynulo 29 924 lidí. A teď srovnání s jádrem. V Černobylu, což byla jediná jaderná nehoda, při níž za posledních 40 let umírali lidé, zahynulo bezprostředně 31 (slovy třicetjedna) osob.

Takové srovnání může být samozřejmě zavádějící - počet obětí jaderné havárie v principu přibývá v čase. Zde studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvádí, že obětí Černobylu (následky ozáření, genetické vady) může být v rozmezí sedmdesáti let od katastrofy maximálně 30 tisíc. Tady je ovšem nutná opatrnost. Jiná studie ruských a běloruských vědců z roku 2009 udává až milion obětí. Ale ani tak jaderná energie neprohrává. Podle OECD jen za rok 2000 mohlo zemřít na následky znečištění ovzduší způsobeného klasickými zdroji energie (uhlí, ropa, plyn) až 300 tisíc lidí.

Zpráva OECD uzavírá, že pravděpodobnost jaderné havárie, která by přímo či nepřímo způsobila smrt stovky lidí, je desetkrát nižší než v případě nehody uhelných, ropných, plynových či vodních zdrojů. A dokonce tisíckrát nižší než u zdrojů založených na LPG. Sluší se samozřejmě dodat, že úplně nejbezpečnější jsou alternativní zdroje. Solární panely ani větrníky zatím větší množství lidí nepobily.

Emoce jsou pochopitelné, rozum by měl zvítězit

Stojí za to racionálně zhodnotit i aktuální následky havárie ve Fukušimě. V Tokiu je sice v současnosti dvacetkrát větší radioaktivita než normálně, ovšem i tak je to pořád neskonale méně, než může lidem uškodit. Přímo u brány jaderné elektrárny bylo sice naměřeno krátkodobě 400 milisievertů za hodinu, což je nebezpečná hodnota, avšak včera ráno už jen 0,6 milisievertu. To přibližně odpovídá dávce, kterou člověk dostane, když si nechá zrentegovat žaludek.

Obavy veřejnosti jsou přesto pochopitelné. Jaderná energetika se má v obecném povědomí ke klasickým zdrojům stejně jako automobilová doprava k letecké. Všichni víme, že sednout do auta je násobně nebezpečnější než nastoupit do letadla. Přesto je lidí trpících fobií z létání násobně více než těch, kteří by ani za nic nesedli do fabie. Po hromadné havárii aut na D1 nás ani nenapadne, že bychom neměli druhý den usednout za volant. Když slyšíme, že kdesi spadlo letadlo, máme cestou na letiště podvědomé obavy.

Člověk není bytostí racionální, již čas od času zaskočí emoce, nýbrž bytostí emocionální, která se občas chová racionálně. Politika by nikomu neměla brát právo na strach. Ale od politiků bychom zároveň měli chtít více než pouhé surfování na vlně emocí.

Pravděpodob-nost jaderné nehody, která by přímo či nepřímo způsobila smrt sta lidí, je dle OECD desetkrát nižší než u uhelných a ropných zdrojů.

AUTOR: Petr Honzejk
AUTOR-WEB: www.ihned.cz