V Česku vyrostou i další jaderné elektrárny

Zatímco drtivá většina poslanců se svého mandátu drží zuby nehty, on se ho dobrovolně vzdal. Martin Pecina parlament na konci března opustil a ihned stanul v čele jedné z dceřinných společností největší české strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group. Jeho úkolem bude řídit jaderný program celého holdingu.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny mluví o tom, proč ho politika už nelákala i o cílech, kterých chce dosáhnout ve své nové roli. "Samozřejmě jsem tu i proto, abych jednal s ČEZ i s dalšími velkými potenciálními zákazníky. Ale to je jasné, to dělá šéf každé velké firmy, která svým velkým zákazníkům dodává." říká Pecina.

HN: Proč si majitel Vítkovic Jan Světlík vybral právě vás?

Asi usoudil, že mu v budování jaderného programu můžu pomoct. Je to přece jen jiná oblast, není to jen o technice nebo technologii. Bude to i o styku s médii, s nevládními organizacemi a také trochu o tom, co jsem dělal jako náměstek na ministerstvu průmyslu. Výhodou je fakt, že mám bezpečnostní prověrku - to je u jádra důležité, i to, že mluvím rusky a anglicky.

HN: Není to i tom, že využijete svých kontaktů z působení v politice?

Jestli se mě ptáte, zda využiji kontakty, které jsem nasbíral za osm let na ministerstvech či v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tak vám odpovídám: Doufám, že ano. Jinak by to byly hodně ztracené roky. Hovořím samozřejmě v nadsázce, ale skutečnost, že znám spoustu lidí, se budu snažit využít ve prospěch Vítkovic, to je přirozené.

HN: Někdo vás kvůli tomu může označit za lobbistu.

Jsem člověk z průmyslu - technik, a ne lobbista. Jsem tady proto, abych dal dohromady své možnosti a znalosti se zázemím a know-how celé skupiny Vítkovice Machinery Group. Samozřejmě jsem tu proto, abych jednal s ČEZ i s dalšími velkými potenciálními zákazníky. Ale to je jasné, to dělá šéf každé velké firmy, která svým velkým zákazníkům dodává. Pod pojmem lobbista si v Česku představuji něco jiného. Vedl jsem už dříve středně velkou firmu a teď se k tomu jen vracím. Jsme silně exportní firma, lobbing na vnitřním trhu nám stejně moc nepomůže.

HN: Předpokládám, že je to i lépe zaplacená práce než ta v poslanecké lavici...

O penězích se bavit nebudu. Dělat ministra byla věc, která byla velmi inspirující a vytěžující. Vyhovovalo mi pracovní nasazení, ale dělat poslance, navíc opozičního, to pro mě opravdu není. Nenarodil jsem se v Poslanecké sněmovně jako mnozí jiní, technikou jsem se živil velkou část života. Teď jsem se jen vrátil do rodného kraje a do průmyslu.

HN: Před několika dny se spekulovalo o tom, že jste mezi kandidáty na post ministra vnitra po odstupujícím Radku Johnovi. Vrátíte se někdy do politiky?

Nevylučuji to, nicméně v dnešní konstelaci to nepovažuji za pravděpodobné. Možná někdy v budoucnu, pokud to nebude přímo stranicky zaměřená politika - ta mi prostě nevyhovuje. Jako náměstek na ministerstvu, šéf ÚOHS či jako ministr vnitra v úřednické vládě Jana Fishera jsem stál tak trochu mimo politiku. Takže nějaká pozice, která není úplně stranicky zaměřena, proč ne? Ale nechci si zase tolik fandit, že o mě bude nějaký velký zájem.

HN: Fukušima? To není problém, který by ohrozil renesanci jádraHN: Jak je pro Vítkovice důležitá účast při dostavbě Temelína?

Pro každou firmu je nesmírně důležité mít zakázky doma. Škoda Auto by také těžko prodávala svoje octavie jiné policii, kdyby ta česká jezdila renaulty. Uděláme všechno pro to, abychom tuto domácí zakázku získali. Je pro nás zajímavá, i z pohledu své velikosti.

HN: U Temelína jako by ČEZ zaváhal a dostavbu odsunul. Je možné, že by elektrárnu nedostavěl?

Nepřipouštím si to. Jsem přesvědčen o tom, že Temelín a Dukovany nebudou jediné atomové elektrárny u nás, než půjdu do důchodu. Budou ještě další, v Čechách i na Moravě. K tomu nás přivede technická nutnost.

HN: Jaká?

Jinou šanci nemáme. I kdybychom vystavěli další uhelné elektrárny a zbourali všechna města, která ještě leží na ložiscích, odsuneme tento problém třeba o padesát let. Do té doby už bude možná známa jiná technologie, ale dnes ji neznáme a představa, že jádro nahradí třeba fúzní reaktory, je lichá. Než tuhle technologii zvládneme a budeme ji schopni využívat v praxi, uplyne třeba 30 let. A jestliže si za pět let řekneme, že to už umíme, tak budeme schopni postavit první termojaderné elektrárny k masivnímu využití někdy v roce 2040.

HN: Takže problémy ve Fukušimě jádro nezavrhnou?

Až si prach sedne, zjistí se, že problémy jaderných elektráren se na celkové katastrofě podílejí nanejvýš z jedné desetiny. Vždyť kvůli hrozné vlně zemřelo 15 tisíc lidí. Jaderná energetika v dnešním světě nemá alternativu, její renesance prostě přijde. Větrné elektrárny jsou fajn, ale není to alternativa. Při tom, jak budou mizet zásoby ropy a uhlí, a my nebudeme mít vyvinutý fúzní reaktor, je jádro jedinou cestou stabilních zdrojů.

HN: Ale Německo, zdá se, nabírá výrazně protijaderný kurz. Nemůže to změnit pohled na jádro v jiných zemích?

Nálada v Německu v tuto chvíli je pro odstavení jaderných elektráren. Ale to je nálada do prvního nebo druhého blackoutu. Nepochybujte o tom, že odstavit v Německu 7 gigawattů, jak chtějí, prostě není možné, aniž by to mělo fatální dosahy na regulaci odběru. V okamžiku, kdy se řekne - přátelé, až nastane špička, vypneme vám veškeré spotřebiče, a to nejenom bojler, ale i rychlovarnou konvici nebo myčku na nádobí - tak lidé začnou chápat tento problém úplně jinak.

Je jen otázka, zda v České republice budeme na vrcholu pokroku, a tedy jednou z prvních zemí, která je bude chtít stavět, anebo posledníčci. První už nebudeme, dokončuje se ve Finsku, staví se ve Francii. Ale jestli se rozhodneme letos a vypíše se tendr na Temelín, tak můžeme být v čele pelotonu.

HN: Němci se chtějí mnohem více spolehnout na obnovitelné zdroje energie. Je to možné i u nás?

Nic proti obnovitelným zdrojům nemám, pro technika je ale rozdíl mezi stabilním a nestabilním zdrojem. Potřebujeme energii i v noci nebo když nefouká. To splňují jaderné, plynové, uhelné nebo velké vodní zdroje. Ze stabilních obnovitelných zdrojů u nás přichází do úvahy jen biomasa. Ta má ale zase omezení kvůli plochám. V současnosti jsou obnovitelné zdroje drahé, ale v budoucnu je asi využijeme více.

HN: Vítězství kterého ze tří uchazečů o dostavbu Temelína - francouzské Arevy, ruského Atomstrojexportu, či amerického Westinghouse - by bylo pro Vítkovice nejlepší? Je to ruská firma?

Je tam výhoda, že ruská technologie je podobná tomu, co jsme už dělali. Ale budeme schopni kooperovat při výrobě klíčových komponent s kýmkoli z těch tří, nejsme vázáni jen na jednoho. Už jsem hovořil s Westinghouse a na začátku dubna se byl na naše výrobní zařízení podívat také viceprezident Arevy.

HN: V budoucnu můžeme mít vlastní jaderné projektyHN: Komu nyní Vítkovice z jaderných firem dodávají?

Dodáváme do Ruska, do Indie, jsme v pokročilém jednání s Arevou i s Westinghouse. Zatím tam není konkrétní zakázková náplň. Dodávat pro jaderné elektrárny je dlouhodobý proces.

Třeba jen výroba parogenerátoru, což je klíčové složité zařízení, trvá dva a půl roku. Třeba do Indie dodáváme pro reaktor CANDU, který funguje na zcela jiném principu. Je to ukázka toho, že jsme schopni dodávat i pro jiné technologie.

HN: Jaký prostor na trhu vidíte?

Velmi slušný. Nás třeba teď omezují náklady na přepravu do Indie či do Číny, kde se staví nejvíce jaderných elektráren. Jenže v okamžiku, kdy začne jaderná renesance v Evropě, získáme obrovskou šanci, abychom naše obraty zmnohonásobili.

HN: Proč by k jaderné renesanci mělo dojít právě nyní?

Dobíhají uhelné i jaderné elektrárny, které se v západním světě stavěly v šedesátých a sedmdesátých letech. Zdroje uhlí jsou navíc limitovány. Jeho cena roste. Využití obnovitelných zdrojů je zatím omezeno, navíc většinou nejsou stabilní.

HN: Není u jaderných zakázek, které jsou ovlivňovány politiky, pro Vítkovice smůla, že jsou z malé země?

Nejsme zase tak malá země, to je jen náš pocit. Kolik zemí v unii je větších? Moc ne. Klíčové je, že Vítkovice Machinery Group patří mezi největší strojírenské výrobce v Evropě. Máme tradici, obrovskou výrobní základnu a jsme schopni pokrýt (ve spolupráci s hutěmi) celý výrobní proces - od těžby uhlí a výroby koksu až po součásti s vysokou přidanou hodnotou - třeba zalomených hřídelí nebo parogenerátorů, které patří mezi nejdražší, nejdůležitější a nejkvalitnější aparáty v celé jaderné elektrárně. Umí je udělat jen pár světových firem a Vítkovice jsou mezi nimi. Třeba udělat zalomenou hřídel pro zaoceánskou loď, to je věc, kde potřebujete lidi, zkušenosti, výrobní postupy. I proto patříme ve svém oboru mezi evropské giganty. Nicméně politickou podporu v zemích jako Rusko, Vietnam nebo Čína samozřejmě potřebovat budeme.

HN: Je možné, že se i česká firma stane tvůrcem jaderného projektu, a tak se zařadíme mezi země jako USA, Rusko, Francie či Čína?

V Česku se základní projekt - basic design - nikdy nedělal, ale v podstatě veškeré zařízení ano. Museli bychom investovat do vývoje. Nevylučujeme ale, že bychom se chtěli stát nositeli jaderné technologie. Je to běh na delší trať, v tuto chvíli musíme obnovit naše reference. Jaderná technologie je i o jaderném palivu, které se u nás asi vyrábět nebude.

Vítkovice a jádro

Jádro pod jednou střechou
Martin Pecina, nový šéf společnosti Vítkovice Nuclear Power, má zmnohonásobit tržby celého mateřského koncernu Vítkovice Machinery Group v oblasti dodávek pro jaderná zařízení. Cílem je integrovat pod "jednu střechu" atomové kapacity rozsáhlého holdingu, zejména ty výrobní, lidské a know-how, aby firma dodávala co nejpokročilejší celky do primárních i sekundárních okruhů jaderných elektráren.

Lepší pozice pro Temelín
Integrace má přinést zlepšení řízení zakázek v jaderném průmyslu. Martin Pecina bude také firmu zastupovat v jednání s dodavateli pro dostavbu Temelína. Kromě toho má řídit jaderné projekty společnosti na Slovensku, v Indii či Rusku a hledat další příležitosti ve světě. Firma věří v rozsáhlou obnovu jaderné energetiky.

Až lidem v Německu vypnou bojler, rychlovarnou konvici nebo myčku, začnou chápat problém odstavení jaderné energetiky úplně jinak.

1
Když Martin Pecina nastupoval do firmy Vítkovice Nuclear Power byl jejím jediným zaměstnancem. Nyní už buduje svůj tým.

8500
Tolik zaměstnanců má celý holding Vítkovice Machinery Group. Kromě Vítkovice Nuclear Power zahrnuje dalších asi 40 firem. Obrat v roce 2010 činil 20 miliard korun.

MARTIN PECINA (42)
Nový šéf Vítkovice Nuclear Power byl ještě v březnu poslancem za ČSSD. Absolvent strojní fakulty na Vysoké škole báňské v Ostravě řídil firmu Hutní projekt Frýdek-Místek, později působil jako náměstek ministra průmyslu, předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže i ministr vnitra. Martin Pecina je ženatý, má 2 děti. Hrával závodně šachy, nyní cvičí aikido.

AUTOR: Petr Býma
AUTOR-WEB: www.ihned.cz