Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Atomové ledoborce třetí generace

20.12.2009  |  zdroj: Technik  |  2160× přečteno      vytisknout článek

Na svou dobu legendární první atomový ledoborec světa začal prolamovat ledy u severomořského pobřeží právě před padesáti roky.

Vylepšená druhá generace ruských ledoborců udržuje dodnes vodní cesty na dálném severu, nejnověji si "přivydělávají" exkluzivními turistickými výpravami k severnímu pólu. A do služby se chystá jejich další generace.

Globální ústup ledového příkrovu umožní dřív, než se počítalo, severozápadní pasáží drasticky zkrátit námořní spojení evropských, amerických a dálněvýchodních přístavů. Zabezpečit mezinárodní provoz bude úkolem třetí generace atomových a dieselelektrických ledoborců s novou "technologií" prolamování ledu.

FLOTILA SVĚTOVÝCH LEDOBORCŮ

K pobřežní ochraně a k prolamování ledového příkrovu zásobovacím, vojenským i obchodním plavidlům v polárních mořích Ruska, USA, Kanady a skandinávských zemí je v současné době nasazeno nejméně 250 dieselelektrických ledoborců, většinou již se zdvojenými trupy dlouhými 80 až 120 m, s párem nebo i třemi vrtulovými jednotkami. Opatřeny pancéřovou obšívkou o síle nejméně 40 mm prorážejí ledová pole s tloušťkou okolo 1 m sníženou rychlostí 10 - 16 km/h, silnější ledy prolamují vlastní hmotností najížděním, a pokud samy uváznou, uvolní se bočním kolébáním vyvolaným rychlým přečerpáváním několika set tun vody za minutu v bočních nádržích ze strany na stranu. Ke spojení až padesátičlenných posádek s pobřežními stanicemi, k zásobování a k obhlídce plavební dráhy jsou vybaveny vrtulníkem. Slabinou je však krátký akční rádius vzhledem k nutnosti obvykle jednou měsíčně se vracet k řídkému počtu pobřežních stanic k natankování paliva. K prolamování ledu pro chystané konvoje nákladních lodí Murmaňské námořní společnosti z budovaných přístavů na severním pobřeží Ruska, i jako monumentální předmět propagandy, se v době nástupu atomových ponorek v šedesátých letech rozhodl SSSR zpřístupnit cestu kolem severního pobřeží nákladním plavidlům alespoň po oblast k ústí Obu a Jeniseje s nedozírným přírodním bohatstvím stavbou obřího atomového ledoborce "Lenin". Jaderný pohon, s kterým v té době experimentovaly v USA u ponorek, sliboval schopnost nepřetržitého nasazení až dva roky - do výměny palivových tyčí a revize. Tuto možnost až do dnešní doby potvrdilo postupně deset atomových ledoborců, vyrobených v loděnicích v Leningradu a Murmaňsku.

LENIN S OBROUŠENÝM TRUPEM JAKO MUZEUM

Po pětileté výrobě vyplul první atomový ledoborec světa "Lenin" po slavnostním ceremoniálu 5. prosince 1959. Impozantní 134 m dlouhé plavidlo s třemi vodo-vodními reaktory OK-150 s celkovým výkonem 270 MW bylo poháněno trojicí lodních vrtulí. Obr s pancéřovou obšívkou tlustou 56 mm a ponorem 9,2 m dokázal vyvinout rychlost 33 km/h. Ledy s tloušťkou 1 m prolamoval rychlostí 26 km/h, ledy nad 2,5 m zdolával najížděním klínovitou přídí svou hmotností, zvětšovanou podle potřeby přečerpáváním vodní zátěže. Na 4 palubách byly kabiny pro 180člennou posádku, na zádi připraven vrtulník. Při denní spotřebě 90 gramů U235 mohl v polárních oblastech operovat nepřetržitě až dva roky. Po dvou utajených těžkých "jaderných" nehodách (roku 1965 roztavené palivové články, roku 1967 únik radioaktivní vody z chlazení), byly tři reaktory nahrazeny o pětinu výkonnějším zdokonaleným párem OK-900 v hermetickém bloku vážícím 3000 t. Během třicetileté služby urazil N.S.Lenin v těžké arktické službě úctyhodný 1 milión km a roku 1989 byl vyřazen proto, že trup se prorážením ker obrousil pod bezpečnou míru, a v Murmaňské zátoce nyní slouží jako námořní muzeum.



ŠEST ATOMOVÝCH LEDOBORCŮ TŘÍDY ARKTIKA

O tři roky později po "Leninovi" vyjela z Murmaňsku zdokonalená NS.Arktika se 150 m dlouhým a 30 m širokým trupem (měřeno na vodorysce) s výtlakem 25.000 DWT, s dvojitým trupem s pancéřovou obšívkou tloušťky 48 mm, a ponorem 11 m. Dva reaktory OK-900A s výkonem po 170 MW dodávaly páru pro turbogenerátory, zásobující kromě vlastní spotřeby plavidla 55 MW elektromotory tří vrtulí v ochranných prstencích na zádi, umístěnými tak, aby byla možná jejich oprava či výměna i při havárii na moři. V létě roku 1977 vyplula NS.ARKTIKA z Murmaňsku s vědeckou expedicí východním směrem maximální rychlostí 34 km/h na volném moři. Prokličkovala mezi ostrovy Novaja a Severnaja Zemlja, nabrala severní kurz, a klínovou přídí prolamovala postupně sílící ledový příkrov. Postup se zpomalil až na 5 km/h, když musela neustálým přečerpáváním vody kolébáním prolamovat až šestimetrový led. Po 174 hodinách plavby dosáhla se spotřebou několika kg uranového paliva 17.8.1977 severní pól!

Ještě téhož roku vypluly z Petrohradských loděnic její dále zdokonalovaní následníci NS.Sibir a NS.Rossija, roku 1990 NS.Sovětský svaz a NS.Vaigah, roku 1993 NS.Yamal a roku 2007 NS."50 let pobědy", jejíž stavba se vzhledem k velkému požáru a nedostatku financí protáhla na 15 let! Plavidlo o šířce 30 m s délkou 159 m je nejdelším i největším atomovým ledoborcem světa. Ledoborce s digitálním řízením jsou vybaveny nejvyšším možným pohodlím pro 130 až 150člennou posádku, na bocích mají zavěšené záchranné seskakovací čluny Zodiac, a na přistávacím můstku vezou 2 vrtulníky Kamov-32, a samozřejmě již satelitní navigaci a GPS. Akční rádius až do výměny paliva se pohybuje kolem 4 let. Poslední tři ledoborce jsou od roku 2005 až několikrát ročně pronajímány k arktickým plavbám pro náročné turisty. Čtrnáctidenní výprava stovky účastníků k severnímu pólu přijde nejméně na půl milionu korun. Dosud si na exkluzivní výpravu spojenou i s letem ve vrtulníku, pozorováním ledních medvědů a koupáním v ledové vodě, dopřálo údajně i 20 českých občanů (program a seznam zájezdů lze najít např.na www.zájezdy.cz).

NOVÉ TECHNOLOGIE PRO TŘETÍ GENERACI "POLÁRNÍCH BULDOZERŮ"

Jestramovými tryskami jsou vybaveny i tři atomové říční ledoborce NS. Tajmyr, NS.Vajgach a kontejnerový ledoborný nosič NS.Sevmorpuť s ponorem sníženým na 6 m, operující v ústí Jeniseje. Příští generace ledoborců bude zřejmě prolamovat ledový příkrov efektivnějším způsobem.

Heinrich Waas, hlavní konstruktér loděnic Thyssen, na objednávku Severomořského flotu r. 1990 nahradil klínovitou příď širokou a plochou přídí, která prolamuje led ostrými bočními svislými noži. Rozříznutý pás se pod přídí dostává na vystupující kýlový klín který je rozlomí a působením Jeframových trysek kry odsunuje stranou pod okolní souvislý led. Plavba je plynulá a takto vybavený experimentální ledoborec MS. Mudjug s úsporou až třetiny energie oproti ledoborcům s klínovou přídí za sebou zanechává ker zbavený kanál, usnadňující plavbu doprovázeného konvoje. Americké loděnice se pokoušejí stabilizovat plavbu využitím počítačem řízených tzv. antirolovacích tanků s rychle přečerpávaným vodním balastem.

Finské loděnice Wärtsilä na dieselových ledoborcích MT. Mastera a MT. Tempera zase ověřují možnost použití revolučního pohonu několika natáčivými Azipody (Azimuthing Podded Propulsors), které zvýši manévrovací schopnost plavidla a zbaví ho kormidel, ohrožovaných ledovými krami. Ruská federace vyčlenila na vývoj atomových ledoborců třetí generace 500 milionů dolarů. První říčně-námořní s pohonem příďovými i záďovými Azipody má být hotov do roku 2015.

PŘETAHOVÁNÍ O ARKTIDU ZAČÍNÁ

Pokud bude pokračovat současný trend tání arktické ledové pokrývky, otevře se během příštích 10 let světové lodní dopravě o 10.000 km kratší trasa Severomořskou cestou po celý rok.

Ještě větší zájem přilehlých států směřuje k využití již zjištěného, odhadovaného nebo předpokládaného obrovského bohatství ropy, plynu a surovin, které budou dostupné alespoň v šelfech. Finské loděnice Aker Shippyard již projektují ledobornou plovoucí vrtnou věž Aurora Borealis, Rusko předělává nukleární kontejnerovou loď NS.Sevmorpuť na hlubinnou vrtací stanici.

Arktidu si nárokují země hraničící se severním ledovým oceánem - USA, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko, první dva státy již proto připravují i vojenské mise a manévry. "Zobnout" si z předpokládaných asi čtvrtiny dosud neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu by ráda i Čína, která vyslala polární ledoborec Xuelong (Sněžný drak). A ekologové se samozřejmě obávají, jak dramatické následky pro klima celé planety bude tání ledové pokrývky mít...

AUTOR: Jan Tůma


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist