Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ať vyhraje kdokoliv, Temelín nám pomůže

03.06.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  102× přečteno      vytisknout článek

Ať vyhraje kdokoliv, Temelín nám pomůže

Miroslav Fiala, Generální ředitel Škoda JS

Hned první pracovní den po volbách, v nichž utrpěla debakl Strana zelených, předala společnost ČEZ na ministerstvo životního prostředí studii vlivů dostavby temelínské jaderné elektrárny na životní prostředí, takzvanou EIA. I když zatím není jasné, která politická strana ministerstvo ovládne, dá se čekat, že schvalovací proces na nové temelínské bloky poběží hladce. Na domácí politické scéně byli totiž zelení jejich jediným skutečným odpůrcem. Poté, co ztratili vliv, má dostavba Temelína volnou cestu.

Dodavatel nových bloků pro Temelín - a výhledově i pro další elektrárny ČEZ - bude znám až na jaře příštího roku. O zakázku v hodnotě až 500 miliard korun bojuje konsorcium české Škody JS a ruských firem Atomostrojexport a Gidropress, dále francouzská Areva a americko-japonský Westinghouse. Ať vyhraje kdokoliv, budou z toho těžit čeští strojaři. "Podle podmínek tendru jsme teď konkurenty firem Westinghouse i Areva. Ale po rozhodnutí o vítězi bude možné hledat partnerství napříč mezi původními konkurenty," říká ředitel Škody JS Miroslav Fiala. A předpokládá, že jak Škoda, tak desítky dalších českých firem se na obří zakázce budou podílet v každém případě.

HN: Jakou pozici má Škoda JS v konsorciu, které se uchází o temelínskou zakázku?

Škoda JS je lídrem konsorcia. Ve vedení jsou nejvyšší představitelé všech tří firem - Škody, Gidropressu a Atomstrojexportu. Za každou firmu tam jsou dva členové.

HN: Kdo má hlavní slovo? Předpokládám, že Rusové.

Všichni tři členové mají rovnocenný hlas. Ten náš je na jednáních hodně slyšet už vzhledem k tomu, že tendr probíhá v Česku. Mnoho kroků navrhujeme my a zatím se nestalo, že bychom se s ruskými partnery nedohodli.

HN: Musel jste je o něčem přesvědčovat?

Život ani obchodní vztahy nejsou ideální, občas dochází k výměně názorů. My pro Temelín nabízíme ruskou projektovou dokumentaci na jaderný reaktor, české a slovenské dodávky, a konečně západní systém řízení. To jsou tři hlavní body naší nabídky. Než jsme k tomuto cíli došli, museli jsme absolvovat i určité výměny názorů.

HN: Nabízíte do soutěže reaktor VVER v nejpokročilejší verzi - jak vy říkáte, generace "tři plus". Jak se bude lišit od starších reaktorů VVER, které jsou v dnešním Temelíně?

Projekt je označen jako MIR-1200. Má mnoho vylepšení proti původnímu temelínskému typu hlavně z hlediska životnosti, bezpečnosti a tepelné účinnosti. Kategorie "tři plus" musí odpovídat moderním evropským požadavkům.

Předpokládáme, že by tento reaktor vyráběla právě Škodovka. Máme v tom velkou zkušenost, v dřívějších letech jsme už vyrobili 24 reaktorů, z nichž je 14 stále v provozu. Podobně předpokládáme, že ostatní komponenty, které jsou součástí primárního okruhu elektrárny, budou vyráběny českými podniky, jako jsou Vítkovice, Modřanská potrubní, Sigma a mnoho dalších firem.

Spolupracujeme dnes jak s Arevou, tak s Westinghousem

HN: Kdy jste vůbec ve Škodovce vyrobili naposledy celý jaderný reaktor?

Byl to reaktor pro druhý blok Temelína, na stavbu byl dodán asi v roce 1994. Naše firma má ale padesátiletou historii v jaderné energetice, účastnili jsme se všech staveb jaderných elektráren u nás i na Slovensku.

HN: Váš poslední temelínský reaktor velmi dlouho nabíhal do provozu, dokončení elektrárny se protahovalo skoro deset let. Podobně těžko se dnes rodí i projekt Arevy ve Finsku. Je to normální doba?

Jaderná elektrárna se skládá ze tří částí - jaderného ostrova, turbinového ostrova a okolního zařízení. V Temelíně byly problémy se sekundárním turbinovým okruhem, protože turbina byla první svého druhu, tedy šlo o prototyp. Totéž je případ Arevy - ve Finsku jde o první evropský reaktor svého druhu. Na každé podobné velké stavbě se vyskytují podobné problémy.

HN: Vy se na francouzském projektu ve Finsku podílíte jako subdodavatel. Jak velká je vaše účast?

Pro reaktor EPR, který Areva dodává ve Finsku, vyrábíme vnitřní části. Reaktorovou nádobu vyrobili v Japonsku v Mitsubishi Heavy Industry. Vnitřní díly budeme odesílat asi do dvou měsíců na finské staveniště. Už máme podepsanou další zakázku na vnitřní části reaktoru Arevy pro elektrárnu Tajšan v Číně.

HN: Kdyby kontrakt na Temelín dostala Areva, mohli byste pro ně pracovat, když jste součástí konkurenčního konsorcia?

Podle podmínek tendru jsme teď konkurenty firem Westinghouse Electric i Areva a nemůžeme se účastnit tendru v rámci jejich nabídek. Ale po rozhodnutí o vítězi tendru tato pravidla padají. Takže pak bude možné hledat partnerství také napříč mezi původními konkurenty.

HN: Takže kdyby vyhrála Areva, mohli byste pro ni stavět třeba i celý reaktor?

Reaktorová nádoba francouzského projektu EPR 1600 je tak velká, že překračuje výrobní možnosti Škody JS. Ale vnitřní vestavbu je možné dělat u nás.

HN: Co v případě vítězství Westinghousu?

Reaktor Westinghousu AP 1000 je menší, teoreticky by ho naše firma vyrobit mohla. Ať už vyhraje kdokoliv, bude v zájmu našeho akcionáře, aby se Škoda JS účastnila stavby v maximální možné míře. Navíc jsme schopni na sebe navázat i celou řadu dalších českých dodavatelů.

HN: Nejen vy s ruskými partnery, ale i Američané a Francouzi mluví o tom, že počítají s maximálním zapojením českých výrobců. Není to tak, že podíl českých firem bude zhruba stejný, ať soutěž vyhraje kdokoliv?

My jediní ale předem deklarujeme, že projekt MIR zaručuje účast českých a slovenských firem ze 75 procent všech nákladů. Mám na mysli nejen technologické dodávky, ale i inženýrské činnosti, řízení stavby, stavební dodávky. Netroufám si odhadnout, s jakým podílem českých firem počítají konkurenti, informace od nich nemám. Připravovat spolupráci předem by bylo proti pravidlům tendru. Určitě ale platí, že nikdo nebude vozit dříví do lesa. Stavební část v každém případě dodají české firmy, což může být tak 30 - 35 procent kontraktu.

HN: Jak se Škoda JS změnila od roku 2004, kdy do ní vstoupili ruští majitelé?

V období, než nás Rusové přebírali, bylo na trhu málo zakázek, a tak jsme se angažovali také v petrochemii a v plynárenství. Třeba v letech 2001 až 2004 jsme na klíč postavili celý plynárenský závod v Sosnogorsku. Ale po dohodě s novým vlastníkem jsme od roku 2004 soustředili činnost jen do jaderné energetiky.

Nepůsobíme na ruském trhu, nechceme tam konkurovat spřízněným firmám

HN: Neomezilo vaše možnosti rozhodnutí odejít z jiných trhů, než je jaderná energetika?

My jsme přijali rozhodnutí, že budeme působit výhradně v projektech, které má Atomstrojexport v zahraničí, a nebudeme zatím působit v Rusku. Důvodem je, že součástí našeho vlastníka, skupiny OMZ, jsou Ižorské závody v Petrohradě, které také vyrábějí energetická jaderná zařízení. Je to obdobná fabrika jako naše. Jde o to, abychom si s nimi v Rusku zbytečně nekonkurovali. Na druhou stranu se nám podařilo navázat užší vztahy s některými ruskými firmami.

HN: Jaké jsou dnes vaše největší zakázky?

V oblasti inženýringu máme už několik let velkou živou zakázku pro ČEZ - jde o rekonstrukci řídícího systému všech čtyř bloků elektrárny Dukovany celkem za 11 miliard korun. Projektu se účastní i další české firmy. Celá zakázka je ve dvou etapách rozložena na 15 let, začali jsme v roce 2000, dokončíme ji v roce 2015.

HN: Je vaše hospodaření hodně závislé na zakázkách od ČEZ?

Asi ze 45 procent. Kromě ČEZ k našim velkým zákazníkům patří velké elektrárenské firmy na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku a Bulharsku. Velký kontrakt jsme podepsali loni v červnu se společností Slovenské elektrárne, účastníme se dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce přibližně za 400 milionů eur. Ve spolupráci s německou firmou GNS Essen děláme kontejnery pro skladování vyhořelého jaderného paliva. Kromě českého trhu je dodáváme do Německa, Litvy a Bulharska. Celkem máme nyní nasmlouvané zakázky asi za 16 miliard korun na čtyři roky. Za poslední dva roky jsme přijali 200 lidí. A hledáme další obchodní příležitosti.

HN: V Česku panuje obava z posilujícího vlivu ruského kapitálu. Obava z rostoucí energetické závislosti Česka na Rusku je také hlavním handicapem vašeho konsorcia v boji o temelínský tendr. Narážíte na obavy z ruských vlastníků i jinde než u nás?

My jsme museli všude hlavně předvést, že umíme držet kvalitu a že jsme spolehlivým partnerem. Každý investor by byl proti sobě, kdyby se snažil tento velký byznys regulovat. Jsme česká firma zapsaná v českém obchodním rejstříku, ze strany západních partnerů jsme nikdy podobné obavy nezaznamenali.

Energetická bezpečnost a strach z ruského vlivu je fenomén, který jsme jinde nezažili. Chápu to v oblasti nafty nebo plynu, které je nutno dopravovat potrubím, jež se dá snadno zavřít otočením kohoutu. Ale v jaderné energetice je situace jiná. Vezměte si stávající reaktory v Temelíně, ty byly vyrobeny na základě ruského projektu ve Škodě JS. Když se Temelín dostavoval, bylo přijato politické rozhodnutí, že by bylo lépe, kdyby byl zásobován palivem jiným než z Ruska. Byl osloven Westinghouse, který tam také palivo až do roku 2009 dodával. Až od roku 2010 si ČEZ pro tyto dodávky vybral TVEL. V každém případě se ukázalo, že pro ruské reaktory je možnost alternativního paliva, tak jakápak energetická závislost na Rusku?!

HN: Není to tak jednoduché. S americkým palivem v ruském temelínském reaktoru byly přece léta potíže. Palivové tyče se deformovaly, reaktor bylo třeba odstavovat. Nebyl i to jeden z důvodů, proč ČEZ nakonec sáhl po ruském palivu?

V Temelíně nebyl problém s kompatibilitou amerického paliva s ruským reaktorem. Ale pokud tam problémy byly, podařilo se je vyřešit. Westinghouse teď mimochodem bude dodávat na Ukrajinu své palivo do reaktorů stejného typu, jaké jsou v Temelíně. To je další doklad, že alternativa dodávek paliva v ruských reaktorech VVER možná je.

HN: Mluví se o evropské renesanci jaderné energetiky. Je to velká změna pro firmy, jako je vaše?

Ve světě je nyní rozestavěno padesát jaderných bloků, plánuje se výstavba asi čtyřiceti dalších. Před pěti až deseti lety se v této oblasti neplánovalo vůbec nic nového. Dělaly se jen rekonstrukce starších bloků. Takže je vidět opravdu velká změna. A pro nás je to velká šance.

Co je Škoda JS

Historie
Plzeňská Škoda byla založena v roce 1859, jaderná energetika se tu rozvíjí od roku 1956. Z Plzně pocházejí reaktory všech českých a slovenských jaderných elektráren, maďarské elektrárny Pakš či bulharské Belene.

Vlastník
Celou plzeňskou Škodu zprivatizovala v roce 2003 společnost Appian, ta už o rok později prodala jadernou energetiku ruské firmě OMZ. Rusové vlastní Škodu JS dodnes.


3,9 miliardy korun činily loňské tržby Škody JS. Čistý zisk dosáhl 193 milionů korun, o rok dříve Škoda vydělala 131 milionů korun.

48 procent obratu Škody JS v loňském roce představoval investiční ingeneering, 36 % tržeb je z výroby, 15 % obratu má Škoda ze servisní činnosti.

24 jaderných reaktorů vyrobila Škoda JS za padesát let své historie. Čtrnáct z jejích reaktorů je stále v provozu. Poslední kompletní reaktory vyrobila Škodovka pro Temelín.

Profil

MIROSLAV FIALA 64
Vystudoval strojařinu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích nastoupil do Škody jako projektant, prošel řadou nižších manažerských funkcí. Škodu JS vede od roku 2006.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist