Některé obce na Vysočině nechtějí průzkum úložiště ani za peníze

Obce na Vysočině by díky vstřícnému postoji ke geologickému průzkumu svých území pro trvalé úložiště jaderného odpadu z atomových elektráren mohly ročně dostávat i několik milionů korun. Umožnilo to nově vládní nařízení schválené minulý týden. Nabídku na Vysočině dostanou dvě desítky obcí, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě Jan Prachař, který je pověřený řízením Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Někteří starostové však ČTK řekli, že jejich občané kvůli nabídnutým penězům negativní názor na průzkum nejspíš nezmění.

    Mezi ně patří i starosta obce Oslavička na Žďársku Dušan Koch. "My jsme vázaní referendem," řekl. Občané podle něj odmítli úložiště v místním referendu před několika lety. Oslavička by podle správy úložišť mohla dostávat ročně kolem 1,6 milionu Kč.

    SÚRAO vytypovalo pro stavbu trvalého úložiště na Vysočině tři území. Lokalita Horka je kolem Budišova na Třebíčsku. Do lokality Hrádek patří Rohozná na Jihlavsku. Letos přidaná Kraví hora leží nedaleko uranového dolu na Žďársku.

    Roční kompenzace nabídnutá státem představuje pro malé obce i násobek jejich ročních rozpočtů. Její výše se ale obec od obce liší podle velikosti průzkumného území na jejich katastrech. Nejvíc by si pomohl Hodov na Třebíčsku, který by mohl dostávat skoro 3,5 milionu, naopak Sejřek na Žďársku by čerpal necelých 700.000 Kč.

    Starosta Hodova Pavel Klíma se k postoji obce ještě nechtěl vyjadřovat. "Zastupitelstvo o tom zatím nejednalo," vysvětlil. Hodov patří mezi obce, kde lidé před několika lety odmítli úložiště v referendu, stejně jako v Rohozné.

    "Postoj zastupitelstva, i když se od té doby změnilo, zůstává proti. Ať si to rozhodnou občané," řekl starosta Rohozné František Venkrbec. Rohozná by od státu mohla mít asi 2,5 milionu Kč. Venkrbec podotkl, že osobně si představoval vyšší částku.

    V lokalitě Kraví hora na Žďársku byla zatím vyjádření starostů vstřícnější než jinde v zemi, protože lidé v tomto regionu jsou kvůli půlstoletí činnosti uranového dolu zvyklí na práci s radioaktivním materiálem. V tomto území se teď ale připravují i další dva velké projekty. Soukromý investor chystá stavbu obřího podzemního zásobníku na zemní plyn v sousedství dolu v Rožné a firma ČEZ se pořád drží plánu na vznik záložního skladu ve Skalce u Stříteže na vyhořelé palivo z atomových elektráren.

    Obec Střítež by za souhlas s průzkumem pro hlubinné úložiště správy úložišť mohla dostávat ročně 2,3 milionu Kč, což je podle starosty Radka Štourače dvojnásobek jejího ročního rozpočtu. "Že by to byl rozhodující faktor, to není, ale vliv na rozhodování to mít bude," míní. Zastupitelé podle něj budou nejdřív chtít znát názor většiny občanů. "Je na SÚRAU, aby přesvědčilo lidi, že jim kvůli průzkumu žádné riziko nehrozí. Pokud se zvedne vlna odporu, zastupitelstvo musí respektovat vůli obyvatel," uzavřel.

    Správa úložišť podle tiskové zprávy chystá veřejné debaty o geologickém průzkumu ve všech vybraných lokalitách. "Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v dané lokalitě," ujistil Prachař. Obce by podle něj mohly čerpat příspěvky už od příštího roku. Dostávaly by je po celou dobu průzkumu, až do stanovení dvou finálních lokalit, což se předpokládá v roce 2018.

    Věra Stejskalová