Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zakázka desetiletí: dostavba Jaderné elektrárny Temelín

18.01.2012  |  zdroj: STAVITEL  |  265× přečteno      vytisknout článek

euroEvropská energetika si v příštích 15 letech vyžádá investice kolem jednoho bilionu eur (asi 25 bilionů korun)...

Souvisí to s rostoucí spotřebou energií, která ve střední a východní Evropě do roku 2025 vzroste zhruba o třetinu. Česká republika hodlá řešit vzrůstající spotřebu i dostavbou dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Investice v řádu stovek miliard korun nenechává nikoho netečným.

1. Je současná orientace ČR na jadernou energetiku správná? Existují podle vás alternativní možnosti pro zajištění energetické bezpečnosti státu?

2. Může si ČR v současné ekonomické situaci dostavbu finančně dovolit? Není jednoznačná orientace na atom neúměrným investičním rizikem?

3. Jaká je podle vás pravděpodobnost, že rozhodnutí o dostavbě 3. a 4. bloku, které má padnout již v příštím roce, bude pozitivní, a které faktory nakonec výsledek rozhodování nejvíce ovlivní?

4. Myslíte si, že jsme v případě rozhodnutí o dostavbě schopni stavbu realizovat v dnes plánovaných termínech, tedy že oba bloky budou uvedeny do provozu v roce 2025?

Časopis Stavitel ve spolupráci s autory publikace Jaderná elektrárna Temelín, dostavba 3. a 4. bloku, oslovil přední politiky, vědce a podnikatele a požádal je o odpověď na následující čtyři otázky:


Milan Štěch, předseda Senátu ČR:

1. Domnívám se, že ano. Zcela adekvátní a úplná alternativa neexistuje. Souhlasím, že je zde možnost doplňkových zdrojů a ty je žádoucí maximálně využít. Pochopitelně s přihlédnutím k rentabilitě finančních nákladů.

2. Řekl bych, že si to Česká republika dovolit může. Rozhodujícími informacemi disponuje ČEZ a vláda. Ta by měla podle toho konat. Myslím, že nejde o jednoznačnou orientaci. Jde o realitu. Další zdroje potřebujeme a jiná alternativa zatím není k dispozici.

3. Podle mého názoru by takové rozhodnutí mělo být přijato. Hlavním faktorem je absence jiných zdrojů a nedostatečná náhrada.

4. Mělo by být učiněno vše pro dodržení stanoveného termínu. V mnoha zemích vidím vážné důsledky zanedbání energetické oblasti.


Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR:

1. Ano, v rámci zachování naší energetické bezpečnosti a s ohledem na naše závazky ve věci snižování emisí CO2 je rozvoj jaderné energetiky jedinou rozumnou cestou. Jaderná energetika má a i v budoucnu musí mít své pevné místo v našem energetickém mixu. Česká republika nemá vzhledem k daným přírodním podmínkám prakticky žádnou jinou reálnou alternativu.

2. Důležité je, že se nejedná o výlučnou orientaci na jadernou energii, naopak vláda usiluje ve své strategii o vytvoření efektivního a vyváženého energetického mixu. ČEZ musí zvládnout zajistit na dostavbu JE Temelín dostatečné množství finančních prostředků.

3. Jsem přesvědčena, že rozhodujícím faktorem musí být zajištění energetické bezpečnosti naší vlasti. Naše současná vláda v čele s Petrem Nečasem je mi dostatečnou zárukou, že toto hledisko bude při rozhodování hrát nejdůležitější úlohu.

4. Pokud je mi známo, vycházejí tyto termíny z odborných expertíz. Těm nemám důvod nedůvěřovat.


Václav Bartuška, zmocněnec vlády České republiky pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín:

1. Mít zhruba třetinu až polovinu elektřiny z jádra považuji za rozumné, dokud neexistují důvěryhodné alternativy ke klasickým zdrojům.

2. Žádnou "jednoznačnou orientaci na atom" v České republice nevidím; reálně se bavíme jen o Temelíně 3+4, vše ostatní jsou úvahy. Dostavba Temelína nepochybně je a bude složitým krokem - a peníze nejsou největším problémem. Tím je především omezená schopnost stavět velké infrastrukturní celky: jednak pro neúměrně složitý a dlouhý povolovací proces, jednak kvůli ztrátě zkušeností.

3. Protože znám skutečný stav všech tří uchazečů (Areva, Rosatom, Westinghouse) a všech jejich referenčních staveb, neodpovím vám, ale české vládě, pro kterou pracuji.

4. Nejde ani tak o nás a naše schopnosti: ČEZ chce dodávku na klíč, což je vzhledem ke stavu jaderného průmyslu jediná rozumná možnost. Proto jde hlavně o schopnosti vybraného uchazeče.

V této chvíli mne žádný z nich nepřesvědčil, že dokáže Temelín 3+4 postavit řádně, v termínu a za cenu, která bude ve smlouvě. Rozhodují činy, ne slova.


Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR:

1. Přírodní zdroje surovin, ze kterých se vyrábí elektrická energie, nejsou nevyčerpatelné - proto je nutný energetický mix. Do této koncepce jaderná energie zcela jasně patří. Její úloha je v současné době nezastupitelná. Orientace České republiky na jadernou energetiku je tedy nejen správná, ale i nezbytná.

2. Podle mého názoru nejde o to, zda si Česká republika může takovou investici dovolit. Pokud chce zajistit energetickou bezpečnost státu, tedy samostatnost a nezávislost na okolních zemích při dodávkách elektrické energie, pak jí nezbývá nic jiného, než se postarat o potřebné finanční prostředky.

3. Nepochybuji o tom, že vítězný dodavatel bude vybrán. Předmětem rozhodování o jeho výběru podle mě nebude technická otázka realizace 3. a 4. bloku, protože ta bude zřejmě u všech srovnatelná. Částečně bude mít vliv na výběr vítěze nabízená cena. Nejvíce ze všeho však půjde o politické rozhodnutí.

A tady vidím obrovskou úlohu pro naše politiky, aby si uvědomili silnou roli českého průmyslu a jeho potenciál, který by měl dostat příležitost, měl by mít co největší podíl na uvedeném projektu.

Schopnost našich stavebních i technologických dodavatelů realizovat jadernou elektrárnu i v budoucnosti potvrzují stavby jaderných bloků, které byly v Československé a později v České republice již úspěšně vybudovány.

4. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR už delší dobu upozorňuje na to, že současné právní prostředí neumožňuje realizaci tak velkého projektu, nebo jen s velkými potížemi. Chybějí potřebné právní předpisy, aplikace těch současných je ze strany jednotlivých subjektů veřejné správy rozdílná, opatření, která by zajistila bezproblémovou výstavbu, jsou nesystematická a vytvářejí předem podmínky pro bariéry racionálních jednání.

Jsem přesvědčen, že u tak velkých stavebních projektů by měl mít stát v rukou samostatný zákon, který by upravoval všechny souvislosti. Proto jsem s ohledem na současný stav skeptický vůči plánovaným termínům.


Jiří Bis, senátor:

1. Současná orientace ČR na jadernou energetiku je správná a umožňuje nám řešit jak zásobování obyvatel a průmyslu elektrickou energií, tak splnění našich závazků ve snižování emisí CO2. Samozřejmě, že existují i alternativní možnosti, ale byly by podstatně nákladnější a méně spolehlivé a bezpečné (kupř. plyn).

2. Výstavba zhruba 2000 MW fotovoltaických elektráren v ČR představovala investici v hodnotě 200 miliard Kč, přičemž zajišťuje maximálně 3 % domácí spotřeby elektrické energie. Investice do dostavby Temelína je obdobná a bude zajišťovat téměř 20 % domácí spotřeby. Z toho vyplývá, že proti zajištění výroby z jiných zdrojů jsou investiční rizika minimální.

3. Pokud chce ČR zajišťovat své potřeby z jaderných zdrojů, nemůže se svým rozhodováním otálet. Výstavba jaderné elektrárny bude trvat přinejmenším 10 let a stáří klasických zdrojů, které zajišťují významnou část výroby elektřiny, je na úrovni životnosti.

4. Pokud bude zajištěna významná účast domácího průmyslu na výstavbě obou bloků jaderné elektrárny, je termín uvedení do provozu reálný. Výstavba by měla být pro český průmysl také zdrojem inovací, osvojování nových technologických postupů a celkového zvyšování technologické úrovně. To by mohlo pomoci i významnějším uplatněním českých energetických výrobců na zahraničních trzích.


Miroslav Fiala, generální ředitel a předseda představenstva ŠKODA JS, a.s.:

1. Jsem přesvědčen, že podíl jaderné energie v portfoliu zdrojů v České republice v blízké budoucnosti musí být dominantní. Můžeme diskutovat o tom, jestli její podíl ve státní energetické koncepci bude 50 % nebo 80 %, ale pro naši energetickou nezávislost a snížení emisí nemůžeme udělat nic lepšího, než jít touto cestou. Alternativní zdroje energie samozřejmě přispějí - úměrně svému podílu - k diverzifikaci energetického spektra a lepšímu rozložení rizik.

2. Společnost ČEZ dala nedávno najevo, že dostavba Temelína je pro ni prioritou a k tomu účelu také soustřeďuje potřebné finance z vlastních zdrojů. Události kolem nás - Fukušima, finanční a dluhová krize - bezpochyby mají negativní vliv na podmínky úvěrů, poskytovaných bankami. Každé investiční rozhodnutí v současném světě s sebou nese určité riziko. Záměr Německa, které se vydává na cestu bez jádra, přece obsahuje mimořádná rizika. Pro zajištěnou budoucnost je nutno určitá, racionálně zdůvodněná rizika podstoupit.

3. Dosavadní průběh výběrového řízení nedává důvod k pochybám o dodržení termínů, které česká vláda před rokem stanovila. Určitým problémem může být pro účastníky tendru požadavek referencí z provozu nabízeného typu reaktoru. Všechny tři nabízející strany tedy musí do konce roku 2013 své referenční stavby dokončit a prokázat jejich dobré provozní výsledky. Jsme přesvědčeni, že nabídnutý projekt Konsorcia MIR.1200 bude plně konkurenceschopný po technické i ekonomické stránce.

4. Důležité bude, zda se podaří legislativně ošetřit schvalovací procedury, které vlastní výstavbě předcházejí. V současné verzi umožňují po neurčitou dobu různým fyzickým i právnickým osobám blokovat schvalovací řízení. Pokud bude o vítězi tendru rozhodnuto ve stanoveném termínu, tedy do konce roku 2013, a bude zjednodušena legislativní cesta, pak je spuštění obou nových bloků v Temelíně v daném termínu zcela reálné.


Lubomír Gogela, manažer Národního strojírenského klastru:

1. Orientace na jadernou energetiku je dle mého názoru správná. Je to dáno jednak stále rostoucí spotřebou elektrické energie, ale také nutností snižovat emise CO2. Samozřejmě má vliv i to, že náklady na výrobu elektrické energie v jaderné elektrárně jsou velmi nízké. Alternativy na úplnou náhradu výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách v současné době neexistuje, důležité je ale správné poměrné zastoupení jednotlivých zdrojů.

2. Myslím si, že ano. Dle mého názoru nelze situaci v ČR označit jako jednoznačnou orientaci na jadernou energetiku, vždyť se uvádějí do provozu i jiné zdroje, včetně větrných a fotovoltaických elektráren. Otázka je, co by se stalo, když se 3. a 4. blok nepostaví. Co je větší riziko?

3. Pokud pozitivní znamená, že se 3. a 4. blok v Temelíně bude stavět, tak pravděpodobnost je velmi vysoká. Faktory, které to budou ovlivňovat, jsou zejména stále rostoucí spotřeba elektrické energie a ekologie, no a možná i politické vlivy.

4. Pokud tento proces nebude neúměrně prodlužován legislativními průtahy, tak ano.


Jiří Šťastný, předseda představenstva OTE, a.s.:

1. Již mnoho roků jsem přesvědčen, že jaderná energetika je perspektivní základ výrobního mixu ČR a že jej nemáme čím nahradit. Můžeme ho doplňovat podle dostupnosti jiných zdrojů a technologií, můžeme jeho potřebu snižovat přeshraničním obchodováním či snižováním spotřeby elektřiny, ale musíme se s technologií využívající jaderné palivo naučit žít.

2. To je otázka pro investora a jeho vlastníka. Pokud jím je stát, tak nese nejen investiční riziko, ale získá také ekonomickou příležitost. Navíc je tu perspektivní investice v období ekonomické stagnace.

3. Nikdy jsem netipoval ani výsledek sportovního utkání. Mohu si jen přát v zájmu dlouhodobě vyrovnané bilance nabídky a poptávky po elektřině v ČR, aby rozhodování bylo racionální a s důrazem na dodržení harmonogramu výstavby.

4. Pokud shledáme rozhodnutí o dostavbě jako nutné, nemůžeme zároveň zpochybňovat termín dokončení stavby, která ještě ani nezačala.


Ivo Hlaváč, náměstek Ministerstva životního prostředí ČR:

1. Podle mého názoru je současná orientace ČR na jadernou energetiku správná a logická. Domnívám se, že i v budoucnu bude muset energetický mix zůstat diversifikovaný s výrazným podílem decentralizovaných zdrojů. Nicméně existuje řada důvodů, proč by měla atomová energie hrát v ČR ještě významnější roli něž doposud. ČR dlouhodobě usiluje o zajištění energetické bezpečnosti a minimalizaci rizik souvisejících se zvyšující se dovozní energetickou závislostí. To přímo souvisí i s výrazně omezenými zásobami domácího energeticky využitelného uhlí a emisními limity, které se na produkci elektřiny a tepla budou v horizontu let 2020 a 2050 vztahovat. Bezemisní energie z jádra tak bude mít v budoucnu oproti uhlí a plynu významnou komparativní výhodu a může přispět k naplnění cílů, které si ČR klade. Pro ČR existují i další win-win příležitosti v podobě zapojení domácího průmyslu do dodávky špičkových technologií a přístup k potřebnému know-how. Na tomto místě je však třeb a upozornit, že s dalším rozvojem jaderné energetiky v ČR nejsou spojeny pouze jasné příležitosti, ale rovněž významná rizika. Ta se týkají především časové a ekonomické stránky projektu, kdy existuje značné riziko časového zpoždění realizace výstavby a následného prodražení investice jako takové. V současné době existuje celosvětově mnoho projektů, které ukazují, že toto riziko je nanejvýš reálné. Pouze při dodržení jasně stanovených parametrů výstavby a provozu může být energie z jádra produkována s opravdu nízkými náklady v porovnání s ostatními konvenčními zdroji. Je proto v zájmu ČR, aby došlo k důslednému ošetření rizik podobného charakteru při plánování dalších kapacit na našem území. Rovněž je nutné citlivě vnímat veřejné mínění v okolních státech, které se rozhodly jadernou energetiku nevyužívat, nebo její využívání postupně opustit. K dalším úkolům vlády bude jistě patřit i rozhodnutí o trvalém úložišti vyhořelého jaderného paliva a dalších otázkách souvisejících s rozvojem tohoto energetického zdroje v ČR.

2. Je pravdou, že stavba nového jaderného zdroje patří investičně k nejnáročnějším projektům vůbec a v této souvislosti existuje celá řada rizik - viz výše. V současné ekonomické situaci však může být tato zakázka (dostavba JETE) významnou příležitostí pro řadu českých firem a z pohledu zaměstnanosti a fiskálních efektů i pro stát. Otázka tedy nestojí tak, jestli si ČR může investici podobného typu dovolit, ale jestli si ji může dovolit ČEZ, coby investor daného projektu. Podle dostupných informací by mělo být v možnostech společnosti ČEZ takovýto projekt financovat, ať již s využitím vlastního nebo cizího kapitálu.

3. Pravděpodobnost tohoto rozhodnutí je vysoká. Nicméně více informací budeme mít až v polovině roku, kdy budou jednotliví zájemci předkládat své nabídky do soutěže. V té době by zároveň mělo být vydáno stanovisko EIA, a to jako první krok povolujících řízení. Obecně lze říci, že tato řízení jsou značně časově náročná a jejich rychlost tedy také sehraje svou roli.

4. Teoreticky je tento termín reálný, nicméně bude záviset na zvolené technologii a dalších parametrech smlouvy s dodavatelem.


Evžen Tošenovský, europoslanec:

1. Orientace na jádro je správná, nemáme jinou adekvátní náhradu. Musíme však počítat i s jinými zdroji elektrické energie. Zaměřit se pouze na jádro ale také není řešením.

2. To se teprve pozná po posouzení nabídek a jejich struktury. Musí rozhodovat i procenta účasti našich firem. Není možné, aby se zaplatilo 200 mld. Kč jako externí dodávka.

3. Vše se uvidí v následujících letech, ale zásadní by měl být skutečně podíl dodávek českých firem. Stejně tak bude rozhodovat finanční rozvaha celého projektu.

4. Myslím si, že termín může být reálný, ale záleží na rozfázování celého projektu. Důležitá bude i naše diplomacie v rámci Evropy, protože nežijeme na ostrově uprostřed oceánu. Naše energetika je velmi těsně napojena na evropskou síť. Nemůžeme podceňovat ani současnou politickou scénu velkých členských zemí EU.


Václav Pačes, Učená společnost ČR:

1. Považuji dostavbu JETE za správnou, ale tento krok není bez problémů. Inherentní problém neuzavřeného cyklu stále existuje. Raději bych například viděl stavbu reaktorů 4. generace. To ale z časových důvodů není zjevně možné. Zabezpečení ČR energií nikdy nebude stoprocentní. Celá Evropa je závislá na dovozu primárních zdrojů. Proto každá trocha "soběstačnosti" je dobrá.

2. Dovolit si to můžeme a investiční riziko není velké. Počáteční velké investice se vrátí produkcí levné elektřiny.

3. Věřím, že rozhodnutí padne. Máme výhodu v tom, že dostavba JETE a jaderná energetika mají u nás podporu veřejnosti. V tom jsme dost ojedinělí a tato podpora nemusí trvat věčně. Připravme se na ofenzivu ze zahraničí, která názory Čechů může ovlivnit. Rozhodnutí o dodavateli je sice deklarováno jako odborné a ekonomické, ale všichni víme, že bude nakonec politické. S dostavbou JETE budeme mít velké mezinárodní problémy. Byly nepříjemné už při stavbě prvních dvou bloků, zejména s Rakouskem, a budou ještě vážnější s Německem. Je třeba si připravit dobrou a promyšlenou diplomatickou ofenzívu založenou na jasných a pravdivých odborných argumentech.

4. Pokud vím, tak se dosud žádná jaderná elektrárna nepostavila v plánovaném termínu. JETE ale není novou stavbou, ale dostavbou a to by mělo celou akci usnadnit. Škoda toho westinghouseového hybridu u prvních dvou bloků. Tentokrát by se snad od počátku stavělo něco dobře naplánovaného a termíny by mohly být dodrženy.


Jiří Zapletal, generální ředitel Škoda Power, a.s.:

1. Domnívám se, že je to správná orientace. Jaderná energetika určitě do energetického mixu patří a každý extrém, jak téměř výhradní orientace na obnovitelné zdroje, tak úplné vyloučení jaderné energetiky z tohoto mixu, je dlouhodobě těžko udržitelný, obzvláště pokud se tímto směrem vydává většina okolních zemí. A naše republika mnoho jiných alternativ nemá.

2. Investičním rizikem to nepochybně je a tudíž by tato investice neměla být posuzována pouze z pohledu společnosti ČEZ, ale z pohledu celé ekonomiky státu. Pokud tato investice zajistí onu energetickou bezpečnost státu, která do budoucna může mít ještě větší hodnotu než nyní, pokud se na dostavbě bude podílet maximální množství českých firem (což bohužel současná forma soutěže nezajišťuje), pokud se spočítají vedlejší efekty výstavby a budoucího padesáti až šedesátiletého provozu (zaměstnanost, impuls technickému školství, exportní příležitosti českých firem atd), pak by měl český stát vzít takové riziko ve velké míře na sebe.

3. Bez aktivního vstupu státu do procesu výběru dodavatele a zohlednění všech vedlejších pozitivních efektů pro hospodářství státu se nedá předpokládat, že bude vedení společnosti ČEZ schopno přijmout rozhodnutí o dostavbě.

Hlavní překážkou bude samotná ekonomická analýza výpočtu návratnosti takové investice při aplikaci současných pokřivených cen elektrické energie s nejasným výhledem těchto cen do budoucna a taktéž předpokládaná výše investičních nákladů.

4. Představa, že samotná smlouva s EPC dodavatelem zajistí splnění takových termínů (a dohodnuté ceny) je iluzorní. V případě, že jasným parametrem vyhodnocení budou i výše uvedené vedlejší efekty dostavby pro české hospodářství, pak nevidím jako klíčové, zda budou oba bloky dokončeny v roce 2025 nebo 2026.

Za americkou (japonskou), francouzskou a ruskou firmu lobují jejich nejvyšší představitelé a někteří se nechají slyšet, že aby získali tuto zakázku, tak udělají cokoliv. Za firmy české nelobuje nikdo.

Samotná forma soutěže, absolutně ojedinělá v tomto byznysu pro zemi, která má tak velké schopnosti a zkušenosti v energetickém strojírenství a jako jedna z mála byla schopna zrealizovat i projekty v jaderné energetice, umožní vítězi zvolit pouze a jenom své dodavatele ze svých zemí. Vítěz bude vždy schopen prokázat, že z důvodu bezpečnosti, standardizace, konkurenceschopnosti či jiných důvodů nemohou být vybrány jako subdodavatelé české firmy. Pak se obávám, že tento projekt bude mít devastující dopady jak na český průmysl, zaměstnanost, exportní příležitosti, tak na státní pokladnu.

AUTOR: Jiří Kučera


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist