Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Významní vědci v oblasti jaderného výzkumu

16.03.2012  |  215× přečteno      vytisknout článek

albertStručné charakteristiky 25 nejvyznamnějších osobností..

Becquerel Henri Antoine

Francouzský vědec Antoine Henri Becquerel (15.12. 1852 - 25.8. 1908) je objevitelem radioaktivity. Je nositelem Nobelovy ceny spolu s manžely Curieovými (1905; viz Currie Pierre a Curie-Sklodowská Marie). Zajímavé je, že jeho objev je vlastně následkem jeho chybné hypotézy a náhody. Becquerel se totiž dozvěděl o objevu paprsků X profesorem Röntgenem a formuloval hypotézu, že vlastnost vysílat pronikavé záření úzce souvisí s fosforescencí. Tuto hypotézu se rozhodl prokázat experimentem tak, že ozařoval různé látky slunečním světlem a pak je nechal působit na fotografickou desku, aby zjistil jestli opět vyzařují - fosforeskují. Kontrolní vzorky neozařoval, takže by neměly fosforeskovat. Jako jednu z experimentálních látek si Becquerel (náhodně?) vybírá uranovou sůl, u které se ukáže, že září oba vzorky, bez ohledu na to, jestli byly předem osvíceny. Teorie o fosforescenci se hroutí, ale radioaktivita je objevena. Na počest profesora Becquerela nese základní jednotka aktivity jeho jméno.

Bohr Niels

Dánský vědec Niels Henrik David Bohr (7.10. 1885 - 18.11. 1962) podal první kvantovou teorii atomu a vytvořil tak názorný model atomu. Hmota atomu je podle něj soustředěna v kladně nabitém jádru, okolo něhož obíhají záporně nabité elektrony. Je nositelem Nobelovy ceny z roku 1922.

Curie Pierre

Francouzský fyzik a chemik Pierre Curie (15.5. 1859 - 19.4. 1906), se spolu se svojí manželkou Marií Curií-Sklodowskou a Henri Becquerelom podílel na objasnění podstaty přirozené radioaktivity. Nositel Nobelovy ceny (1903).

Curie-Sklodowská Marie

Francouzská fyzička a chemička polského původu (7.11. 1867 - 4.7. 1934), která se spolu se svým manželem Pierrem Curie a profesorem Henri Becquerelem významně podílela na objasnění podstaty přirozené radioaktivity. Je spoluobjevitelkou nového prvku radia a dvojnásobnou nositelkou Nobelovy ceny (1903, 1911).

Čerenkov Pavel Alexandrovič

Čerenkov Pavel Alexandrovič (*1904) je ruský fyzik. V roce 1958 mu za objev a interpretaci Čerenkovova záření byla udělena Nobelova cena.

Démokritos

Démokritos z Abdér (asi 460-370 př.n.l.) byl řecký přírodní filozof. Tvůrce filozofie atomismu, podle které se svět skládá z dále nedělitelných malých tělísek - atomů. Atomy se podle Démokrita neustále pohybují všemi směry, srážejí se, spojují a rozpojují. Spojením atomů vznikají všechny věci.

Einstein Albert

Vědec a fyzik (14.3. 1879 - 18.4. 1955), nositel Nobelovy ceny (1921), který původně pracoval jako patentový úředník v Bernu. Jedna z nejvýznamnějších postav v dějinách vědy. Po nástupu nacizmu se zřekl německého státního občanství a usadil se natrvalo v USA. Proslavil se zejména vypracováním speciální (1905) a obecné teorie relativity (1916). Pro energetiku má nesmírný význam slavný vzorec E=m.c2 (E - energie, m - hmotnost, c - rychlost světla ve vakuu), který je mimo jiné částí jeho speciální teorie relativity. Tento vztah charakterizuje určitou souvislost mezi energií a hmotností látky. Hmotnost potom můžeme chápat jako určitou zvláštní formu energie.

Fermi Enrico

Enrico Fermi (29.9. 1901 - 28.11. 1954) byl americký fyzik italského původu. Nositel Nobelovy ceny (1938). Vypracoval statistiku částic řídících se Pauliho principem, zabýval se experimentálně a teoreticky fyzikou vysokých energií, experimentálně uskutečnil štěpnou řetězovou reakci a navrhl jaderný reaktor. Tento první uran-grafitový jaderný reaktor byl postaven na bývalém sportovním stadionu chicagské univerzity a první umělá řetězová reakce byla spuštěna 2. prosince 1942.

Gray Stephen

Stephen Gray (asi 1696 - 25.2. 1736) byl britský fyzik a elektrotechnik. Objevil základní principy elektrické vodivosti a jako první rozlišoval vodiče a izolanty. Na jeho počest je po něm pojmenovaná jednotka dávky (viz heslo Gray - jednotka dávky).

Hahn Otto

Otto Hahn (8. 3. 1879 - 28.7.1968) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii. Je považován za průkopníka v oblasti radioaktivity a radiochemie a Glennem T. Seaborgem označen za otce jaderné chemie. V listopadu 1945 královská švédská akademie odměnila Hahna Nobelovou cenou za chemii ("za jeho objev jaderného štěpení těžkých atomových jader", jak praví originální citace).

Heisenberg Werner Karl

Heinsenberg Werner Karl (5.12.1901 - 1.2.1976), německý teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, autor tvz. matricové mechaniky (1925), principu neurčitosti (1927) a řady prací v oblasti feromagnetismu. Ostře se postavil proti zneužívání atomové energie pro válečné účely. Nositel Nobelovy ceny (1932) za základní práce v kvantové mechanice.

Hertz Heinrich

Heinrich Hertz (22.2. 1857 - 1.1. 1894) byl německý fyzik, který experimentálně prokázal existenci elektromagnetických vln a prostudoval řadu jejich vlastností. Dokázal, že elektromagnetické vlny se šíří stejnou rychlostí jako vlny světelné a že jejich základní vlastnosti jsou totožné. Na jeho počest je po něm pojmenována jednotka frekvence.

Chadwick James

Sir James Chadwick (* 20. října 1891 - 24. července 1974) byl britský fyzik. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu. Po válce se Chadwick vrátil do Cambridge, kde pracoval v Cavendishových laboratořích s Ernestem Rutherfordem na výzkumu vyzařování gama záření z radioaktivních materiálů. Studovali též transmutaci prvků při ostřelování alfa částicemi a podstatu jader atomů. V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. Chadwick tak připravil cestu pro štěpení jader a vznik atomové bomby. Chadwickův objev umožnil tvorbu prvků těžších než uran. Jeho objev částečně inspiroval Enrica Fermiho k objevu jaderné reakce způsobené pomalými neutrony a přivedl Otto Hahna a Fritze Strassmana k objevu jaderného štěpení, který spustil vývoj atomové bomby. Po návratu do Anglie v listopadu 1940, došel k závěru, že nic z tohoto výzkumu by nemělo být publikováno před skončením války. James Chadwick později napsal, že si tehdy "uvědomil, že nukleární bomba není nejen možná, ale nevyhnutelná." Krátce poté se Chadwick zůčastnil projektu Manhattan v USA, který vyvinul atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Za svoje služby byl Chadwick v roce 1945 pasován na rytíře.

Joliot-Curie Fréderic

Francouzský fyzik a chemik (19.3. 1900 - 14.8. 1958). Zabýval se jadernou fyzikou a se svou manželkou Irene Joliot-Curieovou dokázal, že hmotnost neutronů je přibližně stejná jako hmotnost protonů. Objevili také umělou radioaktivitu, za což dostali Nobelovu cenu (1935).

Joliot-Curieová Irene

Francouzská fyzička a chemička (12.9. 1897 - 17.3. 1956). Spolu se svým manželem Frédericem dostala Nobelovu cenu (1935) za objev umělé radioaktivity (1935).

Joule James Prescott

James Prescott Joule (24.12. 1818 - 11.10. 1889) byl britský fyzik a jeden z objevitelů zákona zachování energie. Stanovil mechanický ekvivalent tepla a zjistil, že při průchodu elektrického proudu vodičem vzniká teplo.

Kapica Pjotr Leonidovič

Kapica Pjotr Leonidovič (1894-1984) byl ruský fyzik. Experimentoval v oblasti silných magnetických polí a pracoval v oboru fyziky nízkých teplot. V roce 1938 objevil supratekutost, vlastnost kapaliny projevující se nulovou viskozitou. Zúčastnil se vývoje sovětských jaderných zbraní a kosmické techniky. V roce 1978 obdržel Nobelovu cenu za základní objevy ve fyzice nízkých teplot.

Kurčatov Igor Vasiljevič

Igor Vasiljevič Kurčatov (12.1. 1903 - 7.2. 1960) byl sovětský fyzik. Zabýval se fyzikou atomových jader a to zejména rezonančním pohlcováním neutronů. Je spoluobjevitelem jaderné izometrie. Vedl práce na stavbě prvního sovětského cyklotronu a rozhodujícím způsobem se podílel na vytváření sovětské jaderné techniky.

Mayer Julius Robert

Německý lékař Julius Robert Mayer (25.11. 1814 - 20.3. 1878) jako jeden z prvních formuloval nejobecnější zákon přírody - zákon o zachování energie. Při své lékařské praxi si všiml určitých energetických jevů, zobecnil je a formuloval zákon o zachování energie, o kterém předpokládal, že platí i při biologických a kosmologických jevech. Dále se zabýval kinetickou teorií plynů.

Newton Isaac

Sir Isaac Newton (4.1. 1643 - 31.3. 1727) byl všestranný britský fyzik, matematik a astronom. Je zakladatelem klasické mechaniky. Newtonovy pohybové zákony představují základy pozemské i nebeské mechaniky. Matematicky zformuloval gravitační zákon a odvodil zákony pohybu planet. Předložil korpuskulární teorii světla. Studiem odporu kladeného prostředím pohybujícímu se tělesu položil základy hydrodynamiky. Je po něm pojmenována jednotka síly (viz heslo Newton - jednotka síly).

Oppenheimer Robert

J. Robert Oppenheimer (22. dubna 1904 - 18. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku. Po ukončení studií na Harvardu spolu s Maxem Bornem vypracoval část kvantové teorie, známé jako Born-Oppenheimerova metoda. Bývá označován jako "otec atomové bomby". Rok po svržení bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki byl jmenován do funkce prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC), a stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. Po odpálení 1. sovětské atomové bomby vznikla nová myšlenka, stvořit novou a ničivější, tzv superbombu, neboli vodíkovou bombu. Oppenheimer (a další jeho bývalí spolupracovníci) ovšem proti vývoji nové bomby vystupoval, vyslovoval se pro kontrolu nad vývojem a užitím atomových zbraní. Díky tomuto prohlášení byl vyšetřován ze zrady. FBI se domnívala že poskytl informace o atomové bombě Sovětskému svazu. Porota ho nakonec shledala nevinným.

Pauli Wolfgang

Pauli Wolfgang (1900 -1958) byl švýcarský teoretický fyzik. Pracoval v oblasti teorie relativity a v kvantové mechanice. Objevil tzv. Pauliho princip, který se později ukázal zásadně důležitý v kvantové fyzice mnohaelektronových systémů. Vypracoval teorii spinu v rámci nerelativistické kvantové mechaniky a přispěl k formulaci kvantové elektrodynamiky. Zabýval se též elektronovým plynem v kovech a jadernými silami. V roce 1931 předpověděl existenci neutrina. Nobelova cena (1945) za objev vylučovacího principu.

Röntgen Wilhelm Conrad

Wilhelm Conrad Röntgen (27.3. 1845 - 10.2. 1923) byl německý fyzik. Při studiu katodových paprsků objevil v roce 1895 nový druh záření. Toto záření bylo původně nazývané paprsky X a dnes jej nazýváme rentgenové záření. Röntgen věnoval řadu prací studiu vlastností kapalin, plynů, krystalů a elektromagnetických jevů (v roce 1890 objevil přítomnost magnetického pole v pohybujícím se dielektriku). Nositel Nobelovy ceny z roku 1901.

Rurtherford Ernest

Sir Ernest Rutherford (30.8. 1871 - 19.10. 1937) byl britský fyzik, který se zabýval hlavně radioaktivitou. V letech 1902 až 1903 rozpracoval teorii radioaktivního rozpadu prvků, v roce 1911 navrhl planetární model atomu (viz heslo Model atomu) a v roce 1919 uskutečnil první umělou radioaktivní přeměnu jádra atomu bombardováním izotopu dusíku částicemi alfa. V roce 1908 obdržel Nobelovu cenu za transmutaci prvků a za chemii radioaktivních látek.

Seaborg Glenn

Glenn Theodore Seaborg (19.4.1912 - 25.2 1999) byl významný americký jaderný chemik. Za objevy transuranů získal spolu s Edwinem Mattisonem McMillanem roku 1951 Nobelovu cenu (byl objevitelem všech transuranů až do čísla 102). V otázkách vědy a výchovy radil devíti americkým prezidentům. Ještě za jeho života byl po něm pojmenován chemický prvek s protonovým číslem 106 - seaborgium.

Schrödinger Erwin

Schrödinger Erwin (1887-1961) byl rakouský teoretický fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky. Vycházeje z de Broglieových hypotéz, podal novou souhrnnou teorii o podstatě hmoty. Zabýval se statistickou termodynamikou, měrnou tepelnou kapacitou látek a spektroskopií. Na základě úvah o korpuskulárně vlnových vlastnostech elektronu sestavil tzv. Schrödingerovu rovnici. Za tyto práce byl vyznamenán r. 1933 Nobelovou cenou. Schrödingerova rovnice Vlnová rovnice nerelativistické kvantové mechaniky. Časová Schrödingerova rovnice určuje časový vývoj kvantově mechanických systémů, bezčasová (stacionární) určuje všechny fyzikálně možné energetické stavy systémů. Schrödingerovy rovnice se používají při popisu nerelativistických jevů mikrosvěta.

Fotogarfie osobností na:http://www.ujv.cz/web/ujv/vyznamne-osobnosti-ve-svete

ZDROJ: ÚJV Řež


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist