V Plzeňském kraji už stojí deset bioplynových stanic. Poslední za 53 milionů korun otevřela dnes v Bukovci na Domažlicku Puclická a.s. Nejvíce jich je na jižní Moravě, celkem 15, nejhůře je na tom Liberecký, Karlovarský a Ústecký kraj, řekl Tomáš Dvořáček, jednatel dodavatelské společnosti Bioplyn CS a vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny. V Česku nyní eviduje CZ Biom 83 stanic, dalších 30 projektů se připravuje. Současným problémem některých lokalit je získat připojení k energetické síti. Důvodem je zejména obrovský boom projektů fotovoltaických zdrojů, které kapacitu přenosové sítě blokují, ale podle Dvořáčka "jde jen o byznys bez celospolečenské prospěšnosti". Největším rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních třech letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například kukuřice smíchané s kejdou a hnojem, jako v Bukovci. Tato stanice má elektrický výkon 537 kW. "Pětisetkilowattových stanic je v ČR nejvíc. Pořizovací cena je od 45 milionů do 60 milionů Kč podle technologie," dodal Dvořáček. Po vstupu ČR do EU dosáhnou investoři na dotace a zlepšily se podmínky výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výkupní cena elektřiny ze stanice je 4,12 Kč/kWh a zůstane také příští rok. Spolu s dotacemi, které jsou u zemědělských stanic 30 procent nákladů, se návratnost investice pohybuje od sedmi do osmi let. U stanic, které zpracovávají komunální bioodpad, je cena 3,55 Kč/kWh. Jejich technologie je přitom dvakrát dražší, a proto jich dosud v ČR stojí pouze pět. Ministerstvo životního prostředí ale na ně může poskytnout až 60 procent dotace. Bukovecká bioplynová stanice je desátá v Plzeňském kraji. Minimum těchto zařízení v Libereckém, Karlovarském a Ústeckém kraji je podle Dvořáčka zřejmě dáno vyšší nadmořskou výškou, svažitými terény a chladnějším podnebím. "Nicméně také v těchto oblastech lze pro výrobu bioplynu využívat vysoké podíly travních senáží," dodal. Většina stanic využívá německou a rakouskou technologii, což souvisí s větší zkušeností těchto zemí se stavbami i provozem.