Zemědělci v pohraničí nesouhlasí s masivní výstavbou bioplynových stanic

"Bohužel se u nás, i díky dotacím, vyplácí výstavba bioplynek více než chov skotu na pastvinách. Místo luk a pastvin se pro bioplynky u nás pěstují obrovské plochy kukuřice, které nejvíce zrychlují odtok vody z krajiny," zdůrazňuje předseda svazu Milan Boleslav. Bioplynové stanice mohou být podle něj řešením při nakládání s biologickými odpady, například v kooperaci s obcemi, ale nikoli pro nakládání s potravinami či krmivy, a to ani jako řešení nadprodukce.

"I Evropská komise před dvěma týdny doporučila pro produkci bioplynu využívat přednostně biologické odpady. U nadprodukce či schopnosti krajiny udržet vodu je potřeba řešit vždy příčinu, kterou je nevhodná struktura obdělávání zemědělské půdy v ČR," konstatoval předseda svazu. Česká krajina přitom podle SMO vykazuje o polovinu vyšší podíl orné půdy, než je tomu v EU, což snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu. "K tomu je potřeba zvýšit absorpci půdy, k čemuž nejvhodněji přispívají louky a pastviny," říká Boleslav.

S projektem výstavby až 1 000 bioplynových stanic do roku 2020 přišla v minulých týdnech Agrární komora ČR. Tuzemské zemědělství má totiž podle komory potenciál využít produkci z 600 000 hektarů zemědělské půdy pro energetické účely, mimo jiné jako "krmivo" pro bioplynové stanice. Vyšší důraz na energetické využití zemědělské produkce zařadila do svého programu i sociální demokracie, podle které by například výstavba bioplynek mohla přinést až 15 000 pracovních míst.

Kromě zemědělců ze svazu marginálních oblastí mají ale výhrady proti výstavbě bioplynek také ekonomové a vědci. Podle náměstka ředitele Ústavu zemědělských a ekonomických informací Tomáše Douchy by navíc výstavba tisícovky bioplynových stanic vedla k mírnému zvýšení cen energie, a to zhruba o půl procenta. "Závažnější je ale zejména negativní dopad na krajinu," konstatoval Doucha. Svaz se také může opřít o názor biologů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Ti mluví o tom, že pro zlepšení stavu české krajiny by bylo vhodně spíše než pěstovat kukuřici pro bioplynky, hospodařit na loukách a pastvinách. "Propojené kořínky více druhů rostlin vykonají zázraky," tvrdí biologové.

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou, zejména chovem skotu, ovcí a koz. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.