Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zemědělské bioplynové stanice dostanou komunální konkurenci

12.07.2010  |  zdroj: Technik  |  742× přečteno      vytisknout článek

bioplynVýstavba bioplynových stanic prožívá v České republice velký rozmach.

K podstatnějšímu rozvoji těchto zařízení dochází od roku 2005, kdy se díky vstupu našeho státu do Evropské unie otevřela možnost jejich spolufinancování z evropských peněz. Významným faktorem, který také pozitivně ovlivnil tento boom, bylo zlepšení podmínek výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

První zemědělské bioplynové stanice vznikaly u nás již v 80. letech minulého století a byly zaměřeny především na zpracování statkových hnojiv (např. kejda). Od té doby se ale mnohé změnilo. Technologie, která je využívaná v tomto energetickém procesu, prošla potřebnou modernizací, kategoriím odpadů je věnována zvýšená pozornost, a zejména vstup našeho státu do EU, to vše dalo "zelenou" výstavbě bioplynových stanic u nás.

Dnes je jich v tuzemsku kolem sto dvaceti. Jen za loňský rok přibylo téměř třicet projektů. A připravují se další. Vystavět novou bioplynovou stanici chtějí v obci Račiněves na Litoměřicku, stejné plány má i středisko Skalsko nedaleko Mladé Boleslavi. Pro stavbu bioplynové stanice se rozhodují též v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. Všechny, včetně existujících, jsou koncipovány u zemědělských podniků. Všechny, až na jednu.

Komunální premiéra

Ojedinělá bioplynová stanice vzniká ve Žďáru nad Sázavou. Její originalita spočívá v tom, že jako první takto koncipované zařízení v ČR bude k výrobě elektřiny využívat biologický odpad z domácností. Na teplo a elektrický proud bude schopná přeměnit slupky od brambor, nedojedené zbytky jídel nebo třeba posekanou trávu. Za unikátním nápadem stojí Miloslav Odvárka, majitel tamní firmy na svoz komunálního odpadu Odas, spolu se společností Gascontrol z Havířova.

"Co do výkonu to není ve výrobě bioplynu ojedinělá stavba, existují i větší. Všechny jsou ale v současné době zemědělské. My postavíme první bioplynovou stanici, ve které se bude zpracovávat komunální bioodpad," uvedl Jan Svoboda, projektový manažer společnosti Odas. S tím souvisí také instalace speciálních sběrných kontejnerů či popelnic, do kterých budou lidé moci ukládat například posečenou trávu nebo zbytky jídla. Tento odpad bude svážen do bioplynové stanice, kde již nebude dál tříděn.

"Biologický odpad poputuje do takzvaných fermentorů, kde bude bez přístupu vzduchu zpracováván. Při tomto procesu dochází k uvolňování metanu, který budeme jímat a následně spalovat v kogeneračních jednotkách," popsal další cestu bioodpadu Jan Svoboda. Výsledkem celého procesu je elektrická energie a teplo, přičemž obojí bude firma Odas dodávat do žďárského podniku Žďas. Teplo se má následně využívat v horkovodním systému pro město.

"Vytopíme přibližně 750 bytů a výkon přes 500 kilowattů většinou prodáme do sítě. Počítáme, že se nám investice vrátí za pět let," předpokládá Odvárka. Investora projektu přijde vybudování "bioplynky" na necelých šedesát milionů korun. Zbývajících 42 milionů půjde z dotace od Státního fondu životního prostředí. U bioplynové stanice, jejíž provoz zahájí koncem roku, se tak počítá s ročním hrubým ziskem na úrovni šestnácti milionů korun.

"Od provozního výkonu bioplynky se také odvozuje její cena. Půlmegawattová stanice přijde na 55 milionů korun, megawattová asi na 100 milionů. Ta modernější, tzv. suchá, vychází o jedenáct procent dráže," vysvětluje Mieczyslav Molenda, spolumajitel a ředitel Gascontrolu, který "suchou" stanici ve Žďáru nad Sázavou staví.

Zemědělci versus města

Na výstavbu bioplynových stanic lze na rozdíl od skládek čerpat dotace z nejrůznějších programů na ministerstvech zemědělství, životního prostředí a průmyslu. Stejně jako v případě té žďárské podpora tvoří v průměru čtyřicet procent celkové investice, přičemž návratnost se pohybuje v rozmezí pěti až deseti let.

Pro bioplynové stanice příznivě hovoří i příležitosti k výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, které jsou nejméně šestkrát větší než to, co dnes čerpáme. Rovněž ceny bioplynu jsou nastaveny tak, že se na tom dá vydělat. Pro letošek Energetický regulační úřad stanovil výkupní cenu jedné kilowatthodiny na 3,55 koruny u komunálních bioplynových stanic. Bioplynky, které více než polovinu biomasy využívají z cíleně pěstovaných energetických plodin, dostanou 4,12 koruny. To však splňují pouze zemědělské stanice.

Kromě vyšší výkupní ceny elektřiny mají zemědělské bioplynky oproti komunálním několik dalších výhod. Odborníci tvrdí, že jejich technologie je jednodušší, což zároveň klade menší nároky na obsluhu. Je levnější je vybudovat i udržovat v chodu a samotná příprava stavby a uvedení do provozu byly donedávna legislativně průhlednější.

Příjmy z výroby elektřiny nicméně umožňují zemědělcům přežít propad cen mléka nebo obilí. Půdu, která by jinak ležela ladem, mohou osévat plodinami, z nichž bioplynová stanice dostane nejvíce energie. Jako vedlejší produkt vzniká navíc v bioplynkách tekutina, tzv. digestát, jež slouží jako kvalitní hnojivo.

Zemědělské bioplynové stanice mají oproti těm komunálním ještě jednu podstatnou výhodu. Přesvědčit lidi, aby třídili zbytky ovoce, zeleniny, ale i posečenou trávu, není zdaleka jednoduché.

Karta se obrací?

Miloslav Odvárka nicméně nedostatkem bioodpadu netrpí. Už před rokem přesvědčil obyvatele okolních obcí i zastupitelstva, aby cenný materiál ukládali do speciálních nádob. Fakt, že budou lidé třídit bioodpad, neznamená žádné vyšší náklady, spíše naopak.

"Podle statistik je ve směsném komunálním odpadu zhruba čtyřicet procent právě biologicky rozložitelného odpadu. Šedesát procent je pak ostatní odpad. V současné době jde všechno bez rozdílu na skládku. Když se však těch čtyřicet procent vytřídí, bude to citelná úspora," uvedl Miloslav Odvárka. Postupem času chce zapojit lidi ve třicetikilometrovém okruhu okolo žďárského sídla firmy. "Svážíme odpad od 200 tisíc obyvatel, takže budeme mít šest až sedm tisíc tun bioodpadu. Vyplatí se to přitom nám i městům, protože ukládání na skládky je příliš drahé," doplňuje.

Zájem měst a obcí o spolupráci vypadá jako příslib pro další rozvoj komunálních bioplynek. Důležitým aspektem v tomto směru bude, zda tuzemský trh poskytne dostatek kvalitních firem pro jejich realizaci. Zatím je jich na úrovni necelá desítka.

Ředitel Gascontrolu plánuje, že po dokončení bioplynové stanice ve Žďáru nad Sázavou se tento byznys v Česku pohne kupředu. "Samozřejmě si technologii chceme ochránit před konkurencí, takže ji přihlásíme na Úřad průmyslového vlastnictví," říká Molenda. "Až si odpadové firmy a města budou moci prohlédnout zařízení v provozu, pochopí, že zpracovávat bioodpad je lepší, než jej vozit za drahé peníze na skládky," dodává.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist