Organizace chtějí zpět dotace na bioplynové stanice

Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že přestane dotovat výstavbu bioplynových stanic. Verdikt kritizuje řada organizací.

Agrární komora, Spolek pro obnovu venkova a Republiková síť Místních akčních skupin ČR dnes společně vyzvaly ministra zemědělství Ivana Fuksu, aby co nejdříve přehodnotil své rozhodnutí z konce července přestat dotovat výstavbu bioplynových stanic. Ty jsou podle signatářů výzvy přínosné pro zemědělce i celý venkov. Podle ministerstva zemědělství budou peníze původně určené na podporu bioplynových stanic použity na jiné podpory agrárního sektoru.

"Bioplynové stanice jsou jednou z možností úzké a prospěšné spolupráce hlavních aktérů venkova - obcí a zemědělců," stojí v prohlášení. Podepsaní vedoucí představitelé tří organizací vyzdvihují fakt, že bioplynové stanice produkují jak elektřinu pro energetickou soustavu, tak teplo pro potřebu obcí. "Jako příklad, do jaké míry se může tato spolupráce rozvinout, nám poslouží hustá síť bioplynových stanic v obcích sousedního Bavorska," píšou.

Bioplynové stanice mohou podle odpůrců Fuksova rozhodnutí vrátit na pole na místo obilí a řepky pícniny, které se z tuzemských polí v posledních letech vytrácejí, přitom jsou prospěšné pro půdu. Mohou také přinést na venkov chybějící pracovní místa.

Peníze poputují jinam

"Pozastavení investičních dotací neznamená zákaz stavby bioplynových stanic. Znamená jen, že na tyto podnikatelské projekty již nebude stát přispívat ze svého napjatého rozpočtu," řekla dnes mluvčí MZe Tereza Dvořáčková. Peníze, které měly původně směřovat na podporu výstavby bioplynových stanic, podle ní budou využity na jiné účely ve prospěch českého zemědělství.

Své rozhodnutí z 22.července MZe zdůvodnilo mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie. Ministerstvo chce rozhodnutím prý také uspořit peníze. Agrární komora se proti kroku ministerstva ihned ohradila. Zemědělským podnikům prý hrozí z rozjetých projektů mnohamilionové škody a ukončení dotací je v rozporu s dlouhodobým vládním plánem a Česko tak přijde o peníze z Bruselu. Verdikt MZe okamžitě kritizovali také bankéři, kteří výstavbu bioplynový stanic spolufinancují.

"Požadujeme ponechat našim zemědělcům obdobný prostor podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jaký mají jejich kolegové na západ od našich hranic," uvedly organizace. Není podle nich možné zastavovat podporu bioplynových stanic v době, kdy se sousední Německo odvrací od jaderné energie k elektřině z alternativních zdrojů.

Akční plán vlády

Podle vládou schváleného národního akčního plánu, na jehož základě má v roce 2020 minimálně 13,1 procenta energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů, má ve stejném roce v ČR fungovat 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 520 MW. Nyní je podle údajů komory v Česku zhruba 200 stanic. Dosavadní vývoj podle agrárníkům nenasvědčuje tomu, že by stanic nekontrolovaně přibývalo. Jejich počet naopak roste pomaleji, než je v plánu.

Průměrné náklady na vybudování jedné bioplynové stanice podle agrárníků dosahují zhruba 50 až 60 milionů korun. Podíl dotací na celkových nákladech na projekty představuje zhruba 20 až 25 procent.

Podle MZe dotace na vybudování 146 bioplynových stanic dosáhly od roku 2007 do loňska celkem 2,7 miliardy korun. Dokončeno a zaplaceno bylo 72 projektů s podporou 1,4 miliardy Kč.

Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková v závěru minulého týdne v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že je třeba zavést přísnější pravidla pro "zelené elektrárny", především pro zdroje na bioplyn a biomasu.