Vláda má projednat omezení práva na informace o toxických látkách

Proč? Přeje si to průmysl a odbory

PRAHA - Vláda premiéra Jana Fischera bude pravděpodobně těsně před volbami rozhodovat o razantním zásahu do práva veřejnosti na informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky. Téměř polovina průmyslových provozů a informace od více jak tisíce z nich o chemických látkách v odpadech, to vše má zmizet veřejnosti z očí na základě návrhu na změnu v Integrovaném registru znečištění (IRZ) (1). Do vlády jej předkládá ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský v rámci velkých škrtů v ekologické legislativě. "Děje se tak pod záminkou protikrizových ekonomických opatření, ale ve skutečnosti jde o zásadní zásahy do legislativy ve prospěch průmyslu proti zájmům veřejnosti," zhodnotil návrh ministerstva vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika a kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Vypadne 9 z 10-ti

"Například ve Zlínském kraji by se lidé po naplnění přání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) nedozvěděli o tom, co vypouští devět z deseti největších znečišťovatelů rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami (2). Z registru mají zmizet i hlášení většiny provozů, které vypouštějí do ovzduší nebezpečných styren (3). A tak by se dalo v nekonečném výčtu ztrát pokračovat," shrnul míru omezení pro veřejnost, státní správu, samosprávu či lékaře dostupných informací Jindřich Petrlík (4).
IRZ bez problémů funguje již šestým rokem a představuje unikátní databázi informací o znečišťujících látkách. "Díky této databázi si také samy podniky mohou lépe kontrolovat, kde mohou ušetřit - například na poplatcích za úniky látek či na surovinách, které prostě jen tak utíkají do ovzduší nebo do vody," upozornil vedoucí Arniky Děčín Kamil Repeš.

Povinnosti ohlašovat data do registru by zákon změněný podle představ MPO zbavil například provozy vyrábějící či upravující plasty (převážně laminátovny), dřevozpracující průmysl (výrobce nábytku) či elektrotechnický průmysl a řadu dalších (5). Patřila by mezi ně i laminátovna BV Plast v Klášterci nad Ohří, která zápachem ze svého provozu už roky obtěžuje místní obyvatele (6). V roce 2008 se tato provozovna umístila v krajském žebříčku IRZ v tabulce pro "rakovinotvorné, možná či pravděpodobně rakovinotvorné látky" na čtvrtém místě z deseti podniků. "Pokud by se tento zákon schválil, přišli by místní lidé o data o únicích styrenu z této provozovny, ale také o možnost se proti znečištění touto firmou účinně bránit. Protože by tento podnik z registru zmizel, lidé by už neměli šanci zjistit, jaké látky a v jakém množství do ovzduší vypouští," komentoval návrh ministerstva předseda místního sdružení Za Miřetice lepší Ing. Karel Fric.

Úspora 3 miliardy?

Hlavním důvodem navrhovaného omezení informací má být podle materiálu ministerstva úspora 3 miliard korun. "Uvedená cifra je jakýmsi hausnumerem, které zástupci Svazu průmyslu a dopravy opakovaně střílejí od boku. Již při zavádění IRZ do české legislativy v roce 2002 strašili tím, že to průmysl bude stát 2 miliardy. Na otázku, jak k tomuto číslu došli, nikdy kloudně neodpověděli, natož aby předložili nějaký průzkum či studii," okomentoval argument svazu Jindřich Petrlík. Návrh pravděpodobně počítá s tím, že by průmyslové podniky zbavené povinnosti hlásit látky do IRZ už nemusely tyto látky ani měřit či odhadovat. To by ovšem porušily řadu dalších právních norem a předpisů (například zákony na ochranu ovzduší či vod) a současně nedodržely rozhodnutí povolující jejich provozy.

Integrovaný registr nebyl v celé své šíři v České republice doceněn. Dostupnost jeho dat pro veřejnost, státní správu, odborníky a v konečném důsledku i pro samotné firmy má za svou šestiletou existenci řadu pozitivních dopadů - několik se jich týká právě laminátoven. Díky identifikaci znečišťujících látek, v tomto případě styrenu, je možné uničit opatření, která dokáží účinně snížit jejich emise. Příkladem, kde se to podařilo, je provoz Lamináty Klimeš ze Semil. K dalším příkladům výrazného snížení množství vypouštěných škodlivin patří farmaceutický provoz Ivax Pharmaceuticals v Opavě, který výrazně omezil vypouštění dichlormethanu (7). Zachování IRZ v současné podobě podpořilo v roce 2007 přes 16 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II a na 130 starostů a zastupitelů a 30 nevládních organizací z 21 zemí světa (8).

Tisková zpráva Arniky - programu Toxické látky a odpady