Konec jádra, začátek...?

Demise ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by neměla mít vliv na Státní energetickou koncepci, na které resort pod jeho vedením pracoval, tvrdil v listopadu loňského roku náměstek pro energetiku František Pazdera. Tehdejší materiál, jehož přípravě prý ministerstvo věnovalo pět let (nechme nyní stranou, zda pět užitečných let), sázel především na výrobu z jádra (a výstavbu až 18 nových reaktorů) a na útlum výroby z uhlí.

Výměna ministra však - zřejmě pro všechny mimo resort průmyslu nikoliv překvapivě - vedla k výraznému obratu. Výstavba mnoha nových bloků jaderných elektráren je v nedohlednu, objevily se prý nové "nečekané" vlivy. Ekonomika prý kvůli krizi neporoste tak, jak se čekalo, a to ani v okolních zemích, kam bychom případně mohli energii vyvážet. Stejně tak je pro ministerstvo zřejmě "absolutně nové" zjištění, že se politika Bruselu, co se týká výroby energie, nedá tak úplně predikovat. To samé platí i pro vývoj na trhu povolenek. Návratnost výstavby nových jaderných bloků se proto počítá tak těžce, že je lepší zůstat při zemi a nedělat z Česka jadernou energií svítící vánoční stromek.

Návrat k obnovitelným zdrojům (k nimž původně měla ČR rovněž plnou parou směřovat), také přibrzdil. Co všechno je "zelené", a proto si žádá podporu, se mění tak rychle, jak vysychají rozpočty zemí. Politikům nelze zazlívat, že nakonec dají přednost výplatě penzí před podporou solární a jiné energie, která sice vypadá dobře (zejména před ekologicky smýšlejícími voliči), ale kvůli nepředvídatelnosti dodávek a vysoké ceně zatím nedává smysl.

Za novou koncepci energetiky (která naštěstí zjevně netrvala pět let) je potřeba novému ministru Kubovi poděkovat. Bez ohledu na to stále platí, že víc než pragmatické uvažování na téma výnosy versus náklady ovládají energetickou koncepci spíš politické vlivy. V tomto kontextu by jednotná politika v rámci EU možná nebyla až tak špatná. Tedy pokud by dávala ekonomický smysl.

AUTOR: Julie Hrstková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz